Lecha Kaczynského znali Poláci už od jeho dětství, kdy společně se svým bratrem-dvojčetem Jaroslawem ztvárnil hlavní roli v populárním filmu Dva, kteří ukradli měsíc.
Šedesátiletý prezident si ve své dosavadní kariéře vybudoval image silného politika, který se netajil konzervativními názory a nekompromisně se snažil vymýtit zločin z polské společnosti. Tak se profiloval i v pravicové vládě Jerzyho Buzka, v níž zastával post ministra spravedlnosti, ale i později i jako primátor Varšavy.
Rozhodujícím obdobím na cestě Kaczynského k moci se stal podzim 2005, kdy v parlamentních volbách vyhrála strana Právo a spravedlnost (PiS), vedená jeho bratrem Jaroslawem. Sourozenecké duo dokázalo přesvědčit voliče, že po letech levicové vlády stíhané korupčními aférami uzrál čas na výměnu politického vedení v zemi.
Lech Kaczynski tehdy porazil v souboji o post hlavy státu Donalda Tuska a už jako prezident jmenoval v polovině následujícího roku svého bratra předsedou vlády (2006 až 2007).
V zahraniční politice se Kaczynski vyslovoval zejména pro obhajobu polských zájmů - vůči Rusku a Německu, ale i v rámci Evropské unie. Byl i pro aktivní angažmá své země při řešení světových konfliktů - krátce po svém nástupu do funkce schválil proti vůli většiny občanů prodloužení účasti polských vojáků v irácké mírové misi.
Poté, co se v listopadu 2007 stal premiérem Donald Tusk, spory konzervativně orientovaného prezidenta s liberálním premiérem se staly koloritem polské politiky.
S manželkou Mariou měl Kaczyński dceru Martu. Polský prezident byl už i dědečkem, jeho vnučka se jmenuje Ewa.
Cesta k moci
Lech Kaczynski se narodil 18. června 1949 ve Varšavě, v létě by oslavil jednašedesáté narozeniny. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Prezidentem Polské republiky se stal v prosinci 2005.
Od roku 1971 působil jako asistent na katedře pracovního práva Gdaňské univerzity. V sedmdesátých letech se angažoval v opozičním hnutí, mimo jiné ve Výboru na obranu dělníků (KOR).
Stál u vzniku Solidarity a v osmdesátých letech se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Lecha Walesy. Na sklonku komunistického režimu se zúčastnil rozhovorů u kulatého stolu. V letech 1989 až 1991 byl senátorem, v období 1991 až 1993 poslancem Sejmu.
V roce 1991 působil jako poradce v kanceláři prezidenta Walesy, o rok později byl jmenován předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) a ve funkci působil tři roky. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, předčasně však z klání odstoupil. Ve vládě Jerzyho Buzka byl ministrem spravedlnosti (2000 až 2001). Poté byl v období primátorem hlavního města Varšavy. Prezidentem republiky byl zvolen 23. října 2005 a funkci vykonával od 23. prosince téhož roku.
V roce 1990 založil s bratrem Jaroslawem politickou stranu Dohoda středu (PC), což jim vyneslo obvinění ze štěpení Solidarity. V roce 2001 spoluzakládal stranu Právo a spravedlnost (PiS), v jejím čele stál do roku 2003. Členem strany byl do 3. června 2006, poté se stal čestným předsedou strany.
