Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tragédie: Gorbačov, Nestěrenko a ti druzí

  13:00aktualizováno  13:00
Rok 1986 se stále nesl v duchu napjatých vztahů mezi SSSR a Západem. V čele ÚV KSSS už přes rok seděl Michail Gorbačov, ale k perestrojce zbývala ještě dlouhá cesta. Země potřebovala levnou energii a jejím zdrojem mělo být jádro. Od dubna téhož roku svět skloňuje jméno Černobyl.

Černobyl je třináctou komnatou Michaila Gorbačova. Ilustrační foto.

VIDEO:
Co se stalo v Černobylu

Psal se 11. březen 1985 a do čela Ústředního výboru Komunistické strany sovětského svazu usedl Michail Sergejevič Gorbačov. Bylo mu tehdy 54 let a byl prvním mužem v čele Sovětského svazu, který se narodil až po VŘSR.

Chlouba SSSR znamenala zkázu
Komunistickému režimu docházel v 80. letech dech a plánované hospodářství se muselo vypořádat s letitou energetickou krizí. Východiskem měly být jaderné elektrárny.

Už o desetiletí dřív začala v severoukrajinském Černobylu výstavba "nejvyspělejšího jaderného komplexu v SSSR". Postupně byly uvedeny do provozu čtyři reaktory: každý o výkonu 1000 megawatt.

Vše běželo jako na drátkách až do osudné noci z 25. na 26. dubna 1986. Rutinní zkouška ve čtvrtém reaktoru přerostla v katastrofu s nedozírnými následky. - co se stalo v Černobylu čtěte zde

Nedostatek informací stál život desítky lidí
Čerstvý vůdce Sovětského svazu Gorbačov (v čele země stál 13 měsíců) se musel k situaci postavit čelem, ale nezvládl ji. Navzdory úpěnlivým prosbám předních jaderných odborníků zvolil nejhorší možný postup - přísné informační embargo.

Úpornou snahu, s jakou se vedení země snažilo utajit výbuch jaderného reaktoru, dokládá i fakt, že o tom, co přesně se v elektrárně stalo, nevěděli ani hasiči, kteří několik hodin bojovali s požárem přímo v epicentru.

Dlouhé hodiny nevědomosti
Svět zaznamenal první náznaky tragédie po několika desítkách hodin. Švédští vědci tehdy čistě náhodou přišli na zvýšenou radiaci. Začali pátrat a zjistili, že zdroj je "někde v Sovětském svazu". Tamní vláda ihned kontaktovala sovětské úřady.

Nejvyšší sovět navzdory dotazu neustále tvrdošíjně opakoval, že se nic nestalo a jde o běžnou drobnou havárii, jakých se ve světě staly desítky. Plný rozsah katastrofy Rusové připustili až po třech dnech.

Pozdější studie ukázaly, že v té době už radioaktivní spad zasáhl velkou část Evropy. V první vlně bylo nejpostiženější Bělorusko, dále Baltské moře, Švédsko, Finsko, Rusko a Ukrajina.

Ve druhé vlně ho vítr zavál do Polska, Československa, Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, zemí Beneluxu a Dánska. Třetí vlna spadla na Rumunsko, Bulharsko a bývalou Jugoslávii. Následující dny se nebezpečný mrak dostal dokonce nad Aljašku a sever Kanady.

Názor odborníků byl druhořadý
Jedním z těch, kteří bili na poplach, byl Vasilij Nestěrenko. Uvědomoval si děsivé následky, které může radiace způsobit. Žádal proto Nejvyšší sovět o evakuaci stokilometrového pásma v okolí elektrárny. Mezi jeho požadavky patřilo i preventivní rozdávání jódových tablet, které by částečně eliminovaly následky radiace. Gorbačov ho nevyslyšel. 

"Když jsem se ptal Nestěrenka, co všechno z Černobylu tehdy uniklo, postavil se k Mendělejevově tabulce prvků a řekl: ´Celá tahle tabulka´," popsal setkání s vědcem fotograf Václav Vašků.

S Černobylem je přímo spojen i osud akademika Valerije Legasova. Podobně jako Nestěrenko varoval, že se podobná tragédie může kdykoliv opakovat. Ani jeho nikdo neposlouchal.

Rozhodl se proto pro zoufalý čin: v den dvouletého výročí havárie spáchal sebevraždu. Zanechal dopis na rozloučenou, v němž znovu varoval před sovětskými jadernými elektrárnami.

Škody po Černobylu? Výčet je nejasný
Ačkoli od černobylské tragédie uplynulo dvacet let, stále neutichají dohady, jaké škody exploze způsobila. Jasné je pouze to, že na starém kontinentu bylo radioaktivním spadem kontaminováno přes 200 tisíc kilometrů čtverečních půdy, z toho asi 150 tisíc km2 v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.

Úřady byly nuceny vyjmout z užívání celkem 784 320 hektarů zemědělské půdy. Na bezmála sedmi stech tisících hektarech lesů byla zastavena těžba dřeva.

Podobné dohady panují i kolem zdravotních následků. Jen odhady počtů úmrtí kvůli Černobylu se liší o desítky tisíc.

Dohady o katastrofě neutichají ani dvě dekády po tragédii. Černobyl se stal mementem. Mementem, které navěky ovlivnilo vnímání jaderné energetiky.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Chlapec zastavil dopravu Macarenou
Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Zadržela ho policie

Policie v Saúdské Arábie zadržela čtrnáctiletého chlapce, který na videu z města Džidda na pobřeží Rudého moře tančí na ulici Macarenu - tanec, který proslavil...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.