Hádání z ruky, 30. léta dvacátého století; originál snímku je uložen v Etnografickém muzeu v Budapešti | foto: Repro: Publikace Tradiční řemesla, profese a zaměstnáníKavárna

Tradiční řemesla, profese a zaměstnání Romů? Například sběr a prodej jmelí před Vánoci

  • 32
Je prestiží každého muzea prezentovat svůj sbírkový fond nejen formou stálé expozice a příležitostných výstav, nýbrž i v podobě tištěné. Muzeum romské kultury v Brně (MRK) doposud vydalo v edici Sbírky Muzea romské kultury publikace Výtvarné umění - Romští autoři (2005) a Textil - Šperk (2007). Nejnovějším přírůstkem edice je titul zaměřený na předměty související s tradičními řemesly a se zaměstnáním Romů.

Publikace se nevěnuje textilní tvorbě, protože té se věnoval předcházející katalog, a jen zčásti sleduje hudebnictví, neboť na to se zaměří jiná, speciální publikace.

Něco přebývá, něco schází

Kniha o řemeslech je rozčleněná do třech kapitol. Největší pozornost věnuje kovozpracujícím řemeslům, což je pochopitelné - právě tyto profese byly v minulosti pro Romy typické. Kovářství spolu s hudební produkcí byly prostředkem umožňující jim na území dnešního Slovenska a jižní Moravy už od 16.-17. století postupný přechod na usedlý způsob života. Výrobky romských kovářů byly běžnou součástí života venkovského obyvatelstva do poloviny 20. století. Sbírkový fond kovářství MRK obsahuje jednak kovářské nářadí, které si romští kováři obvykle zhotovovali sami, rozpracované výrobky ("polotovary"), které návštěvníkovi poskytují názorné ukázky technologie výroby, a jednak – a především - široký sortiment kovářských výrobků – celkem 495 předmětů.

o knize

Tradiční řemesla, profese a zaměstnání (přírůstky 1991-2007).

Editorka Jana Poláková. Vydalo Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace, Brno 2008 (fakticky vyšlo 2009), 324 stran, doporučená cena 280 korun.

Tradiční řemesla, profese a zaměstnání (přírůstky 1991-2007). Obal knihy

Přesto se zdá, že některé předměty jsou zastoupeny vícekrát (například podkovy), naproti tomu jiné, patřící k tradičním výrobkům romských kovářů, chybí (kupříkladu tzv. drajfúzy – trojnožky pod hrnec na otevřený oheň, dále hřeby do nástrojů na česání ovčí vlny - krample, i na česání lnu a konopí - vochle, ale též nástroje na lovení ryb, pasti na lovení zvěře, vinohradnické nože...).

Za mimořádně pozoruhodné lze označit čtrnáct výrobků, které brněnské muzeum získalo z pravlasti evropských Romů – z Indie. Je pochopitelné, že zvláštní pozornost publikace věnuje uměleckému kovářství (zastoupeno je 59 předmětů) a dalším kovozpracujícím řemeslům (výroba zbraní, nožů, kotlářství a cínařství, výrobě předmětů z plechu, zvonařství, výrobě šperků a drátenictví).

Výroba koryta - vysekávání vnitřku sekerou podle připravených zářezů, výrobce Peter Kanaloš

Obživa na různý způsob

V další kapitole jsou soustředěny řemesla zpracovávající přírodní materiál – dřevo, proutí, slámu, kukuřičné šustí, hlínu; samostatně je vyčleněna výroba hudebních nástrojů, košťat, kartáčů a štětek. Z nich patřily v minulosti k nejvýznamnějším zdrojům obživy Romů na Slovensku hlavně vázání košťat, pletení košů a výroba nepálených cihel (tzv. valků). I v těchto případech, podobně jako u kovozpracujících řemesel, MRK do svého fondu zařazuje nejen samotné výrobky, nýbrž i nástroje potřebné na jejich zhotovení a výrobky rozpracované.

Do samostatné a ucelené kapitoly náležejí jiné způsoby obživy: brusičství, provozování zábavních podniků (loutkové divadlo a pouťové atrakce), obchod s koňmi a další druhy podomního prodeje, dále i magie, sběr přírodních a druhotných surovin, nájemné a ostatní služby. Je pochopitelné, že tyto způsoby obživy je náročné dokumentovat prostřednictvím trojrozměrných předmětů, důležité však je, že odborní pracovníci MRK nevynechávají ani tyto aspekty minulého života Romů.

I když většina z jmenovaných činností již zanikla, nebo je na ústupu, některé z nich, třeba sběr a následný prodej lesních plodů (houby, borůvky), jarních květů nebo větví jehličnanů a jmelí před Vánocemi, jsou dodnes pro mnohé Romy důležitým finančním zdrojem, vypomáhajícím při řešení jejich složité sociální situace.

Kotlář z rumunského rodu Caldararů vyklepává kladívkem měděnou nádobu (číši); Dunajská Lužná, Slovensko 2007

Proč ta skromnost?

Recenzovaná publikace není "obyčejný" katalog sbírkového fondu; splňuje daleko náročnější kritéria. Především: před jednotlivými kapitolami a podkapitolami se nacházejí odborné texty objasňující historické a sociální aspekty té které profese, a navíc ony profese zařazují do širších kulturních souvislostí. Publikace je bohatě ilustrovaná nejen fotografiemi muzejních předmětů, nýbrž i kvalitním historickým a dokumentárním obrazovým materiálem.

Pominout nelze, že svazek má vynikající grafickou úpravu, je vytištěn na kvalitním papíru, což z něho činí reprezentativní titul. (Rušivě může působit jen skutečnost, že čísla stránek v obsahu nekorespondují ve více případech s reálným číslováním.) Tím spíš ovšem udivuje, že autorka publikace - odborná pracovnice Muzea romské kultury Jana Poláková - je uvedena pouze jako editorka, přestože podle mého názoru běží o vědecký autorský text, u něhož by mělo být jméno autora uvedeno v titulu. Navíc: pokud by toto dílo bývalo v tiráži jmenovalo minimálně dva oponenty (přitom je práce skutečně měla, jsou však uvedeni na konci publikace v poděkování spolupracovníkům), svazek i z formálního hlediska mohl být zařazen do "vyššího ranku" – jako vědecká monografie.

Svazek Tradiční řemesla, profese a zaměstnání (přírůstky 1991-2007) představuje čtenáři jednak současný stav sbírkového fondu po stránce předmětové, jednak mu navíc umožňuje, na příkladu muzejních kusů, lepší pochopení života našich Romů v minulosti. Stává se tak nejen odbornou publikací pro úzký okruh odborníků – romistů a etnologů; má předpoklady oslovit i širší veřejnost, která se zajímá o tradiční život a kulturu Romů u nás.


Video