Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pepík z Vietnamu zahájil sloní tradici v Ostravě, přijel v roce 1956

  15:45aktualizováno  15:45
Narození slůněte v pátek 11. března se stalo dalším milníkem chovu slonů v ostravské zoologické zahradě. Tradice začala v roce 1956 příjezdem osmiměsíčního slůněte Pepíka, následovali Petr, Soňa a po třináctileté přestávce Sussela, Jumbo, Jacki, Johti, Vishesh, Calvin a... novorozený sameček.

První slon ostravské zoologické zahrady Pepík přicestoval v roce 1956. | foto: ZOO Ostrava

Pepíka darovala Československu spřátelená vietnamská vláda. "Pepík žil v provizoriu v Ostravě-Kunčičkách, kde zoo původně sídlila, od roku 1962 měl nový pavilon ve Stromovce. Ale už v roce 1964 uhynul po pádu do příkopu," říká mluvčí zoo Šárka Kalousková.

Mohutný sloní samec Petr býval po úrazu klu občas agresivní.

Mohutný sloní samec Petr býval po úrazu klu občas agresivní.

O rok později přijel do Ostravy dospělý samec slona afrického Petr. Zdejší zoo totiž jako jediná splňovala minimální požadavky na bezkontaktní chov tohoto mohutného a agresivního slona.

"Petr byl cvičený, ale po úrazu klu se stal nevyzpytatelným a nebezpečným. V roce 1968 uhynul na infarkt," líčí Kalousková.

Slonice Soňa, která uměla takřka cirkusové kousky, žila v Ostravě 24 let.

Slonice Soňa uměla cirkusové kousky. V Ostravě žila 24 let.

Zatím nejdéle chovaným slonem v Ostravě, třetím v pořadí, byla samice slona indického Soňa. Po útoku na svého krotitele putovala z cirkusu do zoo ve Dvoře Králové a v srpnu roku 1967 přijela do Ostravy. "Svými kousky si získala sympatie návštěvníků, dokázala na povel zvedat nohy i usednout," říká Kalousková a dodává, že krátce byla ve výběhu s Petrem.

Po jeho opakovaných útocích je však museli ošetřovatelé držet odděleně. A protože i Soňa v minulosti útočila na ošetřovatele, v Ostravě byl její chov bezkontaktní.

Novorozené slůně z ostravské zoo.

Zatím poslední z pokračovatelů sloní tradice v Ostravě.

V roce 1991 ji museli veterináři navždy uspat, trpěla totiž nevyléčitelnou rakovinou kopyt. Byl to následek vlhkého stání v zastaralém pavilonu. Ten pak obývali jen nosorožci.

Na návrat slonů čekali Ostravané dlouhých třináct let. Teprve po dostavbě nového pavilonu získala zoo tři nové slony indické. Na podzim roku 2004 přicestovaly z amsterdamské zoo dvě samice: Suseela (narozena 1961) a její kamarádka Jumbo (narozena 1971). K nim přibyl i mladý samec Jacki z francouzské zoo - ten ale záhy uhynul.

V roce 2008 získala ostravská zahrada dvě nové indické slonice ze severoirského Belfastu - Johti a Vishesh. V květnu 2009 pak stádo doplnil nový chovný samec Calvin ze zoo v kanadském Calgary, který obě poslední slonice záhy oplodnil.

Více informací o historii sloního chovu v Ostravě naleznete na webových stránkách zoologické zahrady.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.