Učinili tak poté, co jim na začátku roku odbor péče magistrátu předchozí projekt vrátil s připomínkami. "Zatím je tento nový projekt ve fázi studie, ale výsledek nám připadá z hlediska památkové péče přijatelný," říká Jiří Musálek z tohoto odboru.
Nová studie počítá s obnovou renesanční fáze vývoje Císařského mlýna. Autoři chtějí rekonstruovat autentické renesanční prvky - jako například arkádovou chodbu, grottu, majestátní bránu a zahradní altán. V objektu má být pět desítek bytů včetně podzemních garáží, umístěných pod prostorem obnovené části renesanční zahrady.
Architekti přitom počítají se zahájením prací do dvou nebo tří let. Odborníci ze Státního památkového ústavu v Praze i Akademie věd s navrhovanou koncepcí souhlasí. Za špatnou naopak tuto koncepci považují památkáři ze Státního ústavu památkové péče a členové klubu Za Starou Prahu.
"Nelze jen tak zničit klasicistní fasády, de facto poslední autentické fasády mlýna. A to navíc bez toho, aniž bychom věděli, v jakém stavu jsou renesanční arkády pod ní," tvrdí například Karel Ksandr ze Státního ústavu památkové péče.
Projektantům vytýká také navrženou rovnou italskou střechu, která do českého prostředí podle něho nepatří. Architekti však nesouhlasí. "Snažíme se dát Císařskému mlýnu jednotný koncept. Mlýn pro nás znamená mlýn rudolfínský, tedy renesanční," argumentuje architekt Radek Zykan.
Jeho slova potvrzuje i Ivan Muchka z Ústavu dějin umění AV. Císařský mlýn koupili v 16. století čeští stavové a darovali jej Rudolfu II. Císař komplex nechal přestavět a zřídil zde brusírnu drahokamů a sklárnu. V roce 1828 byly renesanční stavby mlýna upraveny v klasicistním slohu, mlýn byl proměněn v hostinec a přistavěna továrna, v níž byl instalován první papírenský stroj ve střední a východní Evropě.
 Císařský mlýn v Královské oboře v Praze 6 je téměř úplně zchátralý. Rekonstrukce by se měl dočkat během tří let. |
 |
 |
