Alexej Torubarov na archivním snímku

Alexej Torubarov na archivním snímku | foto: archiv Helpaman.org

Česko má více Torubarovů. Vydává je dříve, než se rozhodne o azylu

  • 113
V podobné situaci, v jaké Česko opustil Alexej Torubarov, se ocitlo nejméně deset dalších lidí. S příběhem ruského podnikatele je spojuje fakt, že ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o jejich vydání do vlasti, aniž by vyčkalo na výsledek azylového řízení. Obyvatelé bývalého Sovětského svazu žádost o azyl odůvodňují tím, že se ve vlasti obávají o život.

"Na Český helsinský výbor se v posledním roce obrátilo deset lidí nebo jejich právních zástupců, proti nimž je v České republice vedeno extradiční řízení o vydání do Ruské federace, Gruzie nebo Ukrajiny. Tedy do zemí, které jsou ze strany na sobě nezávislých vládních i nevládních zdrojů vystaveny kritice za nerespektování ochrany lidských práv," stojí ve vyjádření výboru pro iDNES.cz.

"Jejich případy se přitom podobají případu pana Torubarova v tom směru, že obecné soudy a posléze i ministr spravedlnosti přistupují k upřednostnění závazků v oblasti mezinárodní justiční spolupráce před zájmem na ochraně jednotlivce před porušováním lidských práv," upozorňuje nezisková organizace.

Kompetence

Extradiční řízení - je součástí mezinárodní spolupráce, kdy justice jedné země žádá o vydání občana v jiné zemi. O extradici v Česku rozhodují soudy, rozhodnutí podepisuje ministr spravedlnosti. Rozhodnutí je možné napadnout u Ústavního soudu.

Azylové řízení - správní řízení o udělení mezinárodní ochrany, vede jej ministerstvo vnitra. Uděluje se z důvodu pronásledování, za účelem sloučení rodiny nebo jako humanitární azyl.

Ruského podnikatele Alexeje Torubarova české úřady na začátku května za dramatických okolností vydaly do jeho vlasti. Torubarov se tomu bránil, ministerstvo spravedlnosti ale vyhovělo ruské žádosti. A to v době, kdy jiné ministerstvo rozhodovalo o Torubarovově žádosti o azyl. Tu podnikatel odůvodňoval obavou o své zdraví a život (více o případu čtěte zde).

První rozhodnutí o azylu, pak vydání

Žádost o azyl posuzuje ministerstvo vnitra, žádost cizí země o vydání jejího občana české soudy a ministr spravedlnosti. Nejvyšší správní soud (NSS), neziskové organizace či Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) míní, že krok ministra spravedlnosti nesmí přijít dřív, než ministerstvo vnitra rozhodne o tom, zda bude, či nebude žadateli udělen azyl.

"Úlohou extradičního řízení je povinnost státu navrátit osobu prchající před spravedlností do dožadujícího státu (...), zatímco azylovým právem je chráněna toliko nejvlastnější existence lidské bytosti a práva a svobody s ní spojené," konstatoval NSS v srpnu roku 2010.

"Nejprve musí být vyjasněna otázka statutu uprchlíka a teprve poté lze rozhodnout, zda jsou splněné zákonné předpoklady pro extradici," opřel se soud o stanovisko UNHCR, které zní podobně. Výjimkou jsou podle UNHCR pouze případy, kdy žadatel o azyl ohrožuje bezpečnost země, v níž o azyl žádá. Nebo to, když je ve své zemi pravomocně odsouzen za zvlášť těžký zločin.

Jeden člověk, dvě řízení

UNHCR i NSS vidí řešení situace v tom, že by se azylové a extradiční řízení spojila. "Bylo by to přínosné jednak z důvodů hospodárnosti, jednak proto, že v extradičním řízení mohou být získány informace, které budou významné z hlediska způsobilosti vyžádané osoby pro poskytnutí statutu uprchlíka," stojí ve stanovisku NSS.

Ministerstva spravedlnosti a vnitra se k takovému kroku nechystají. A obhajují postup, kdy je cizinec vydán dříve, než se rozhodlo o jeho azylu. "Podle žádného předpisu ani mezinárodní smlouvy není nikde napsáno, že by extradice měla mít vztah k výsledku azylového řízení. Jsou to dvě řízení, která probíhají nezávisle na sobě," podotkl mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

Ministerstvo vnitra v dokumentu o zahájení azylového řízení s Alexejem Torubarovem samo konstatuje, že zákon o azylu, trestní řád a Úmluva o postavení uprchlíků znemožňují u žadatelů o azyl jejich vydání či vyhoštění do cizího statu.

"Ministr spravedlnosti postupuje podle trestního řádu, zatímco ministr vnitra podle správního řádu," řekl iDNES.cz bez dalšího komentáře první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.

Torubarov a ti další

Příběhy podobné tomu Torubarovovu mapuje občanské sdružení Pomoz jednomu člověku. Jeho předsedkyně Hana Demeterová říká, že Ukrajina, Rusko či Gruzie žádají nejčastěji o vydání kvůli údajným podvodům.

Mezi žadateli o azyl jsou i lidé, kteří se podle jejich domovských zemí měli podílet na vraždě. "I takové obvinění může být zmanipulované. To je poměrně časté, protože žadatelské země potřebují dostat člověka zpět," řekla Demeterová.

Sama ví o deseti případech za posledních několik let, kdy ministerstvo spravedlnosti podepsalo vydání cizince dříve, než bylo rozhodnuto o jejich žádosti o azyl. 

Vysokoškolského profesora a onkologa Zuraba Nadiradzeho, odsouzeného v Gruzii v nepřítomnosti za vraždu, zadrželi čeští policisté týden předtím, než úřady vydaly Torubarova. Poté se advokát Nadiradzeho dozvěděl, že ministr již podepsal extradiční příkaz.

V Brně ve vazbě sedí od Vánoc obyvatel Čečenska, jenž podle Demeterové již dříve získal politický azyl v Německu. Zatykač na něj vydalo Rusko. Nyní jako žadatel o azyl čeká na rozhodnutí o vydání.

U části případů nakonec k extradici nedošlo. Vydání Čečence Ali Acajeva, kterého Rusko označilo za koordinátora čečenských zločineckých struktur ve východní Evropě, podepsal ještě ministr Jiří Pospíšil. Zvrátilo jej rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva.

Mezi vydanými byl také Georgi Khmelidze. Když se o extradici dozvěděl, dostal podle Demeterové infarkt. Gruzie později žádost o vydání stáhla.

"Ke sloučení obou řízení, pokud je nám známo, nedošlo v žádném státě světa. Dokonce i ve Švýcarsku, v němž k určitému pokusu o sloučení došlo, se toto sloučení týká až závěrečné fáze soudního přezkumu, nikoli rozhodnutí v prvním stupni," doplnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.

Ministerstvo spravedlnosti ve středečním vyjádření k Torubarově případu uvedlo, že "ruskou federaci obecně nelze považovat za stát, ve kterém by docházelo k takovému porušování lidských práv, jež by zcela znemožňovalo vzájemné vydávání pachatelů trestných činů". Ministr Pavel Blažek pak podotkl, že osud Torubarova ho zajímá, proto poslal do Ruska dopis (více čtěte zde).

A proč tedy vlastně ministerstvo spravedlnosti s vydáním cizinců tak spěchá? "Osoba, o jejíž vydání jde, je po dobu extradičního řízení držena v předběžné vazbě, nelze vyčkávat rozhodnutí v azylovém řízení, které je zpravidla velmi zdlouhavé. Naopak, vazební věci je nutno vyřizovat přednostně a s nejvyšším urychlením," podotkla Čechová s tím, že soulad s lidskými právy před vydáním přezkoumávají krajské, vrchní soudy a případně i Nejvyšší či Ústavní soud.

Hana Demeterová z občanského sdružení Pomoz jednomu člověku ale upozorňuje, že někteří žadatelé o azyl jsou při extradičním řízení na svobodě, nikoliv ve vazbě.

"Buď to řízení chcete brát formálně, nebo ne. U pana Torubarova nebylo ukončeno azylové řízení, což je velmi závažné porušení zvyklostí, které tady existují. Odvolávat se na soudy, to je alibismus. Stejně jako tvrdit, že v Rusku je všechno v pořádku," tvrdí Táňa Fischerová, předsedkyně Českého helsinského výboru.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video