Škoda na střechách jedenatřiceti domů a dvou stodol se zatím odhaduje na 1,2 milionu korun. Přesnou výši škod dál zkoumají likvidátoři pojišťoven.
Vzdušný vír vyvrátil na šest desítek stromů, poškodil fasády, ploty, elektrické a
telefonní vedení i jeden vůz. "Vyčíslení škod bude trvat několik dní," řekl místostarosta Hevlína Ladislav Čavinský. "Bylo štěstí, že se tornádo vyhnulo hlavní části obce, škody by asi byly podstatně vyšší," dodal.
Místostarosta chválil solidaritu
Ten pochválil jak přístup místních lidí, tak dobrovolné hasiče z Hevlína i nedalekých Božic. Ještě v úterý navečer přišlo postiženým pomoci spousta lidí včetně dětí z místní základní školy.
"Už včera bylo několik střech přeskládaných, na zbylé se nám podařilo sehnat velké igelitové plachty z místní cihelny. Na odklizení sutě jsme nasadili traktor, v rámci veřejně prospěšných prací pomáhá uklízet osm lidí," přiblížil pomoc postiženým Čavinský. Hevlínští zatím potřebovali deset nákladních aut na odvoz zničených střešních tašek
Na opravu zničeného elektrického a telefonního vedení už nastoupili technici, opravit místní rozhlas bude muset samotná obec, na kterou čeká i pořezání a odklizení několika desítek popadaných stromů.
Největší katastrofu znamenalo několikaminutové tornádo pro staré lidi. Některým z nich totiž odneslo střechu nad hlavou.
"Vracel jsem se zrovna z obchodu, když to přišlo. Obrovský černý vír strhával tašky a po okolí létala spousta těžkých věcí. Stačil jsem se jen schovat mezi futra dveří a hlavu jsem si kryl pod plechovou poštovní schránku. Asi po pěti minutách bylo po všem. Na střeše nezbyly skoro žádné tašky, na zahradě mi to vyrvalo čtyřicetiletou silnou hrušku a meruňku. Známí z okolí mého domu odvezli čtyřicet koleček suti," popsal řádění živlu sedmasedmdesátiletý Jan Surovčat.
Spolu s dalšími pomocníky se mu podařilo ještě v úterý část nerozbitých tašek vrátit zpět na střechu, zbytek překryl velkou igelitovou plachtou. "Tašky budu muset vyměnit nakonec všechny. Ty, co tam jsou nyní, se už totiž nedělají. Naštěstí mám dům pojištěný. Bydlím v něm osmatřicet let, něco podobného ale nepamatuju," dodal.
Podobné zážitky má i další z poškozených obyvatel Tomáš Švehlík. "Byla to jen chvilička, hrozný vichr a bouřka. Byli jsme uvnitř domu, když ze střechy začaly létat tašky, rozbilo nám to i okno. Ještě štěstí, že pak nepršelo. To by nám asi navíc vyplavilo i všechny pokoje,“ hledal štěstí v neštěstí muž.
Nad výsledky několikaminutového řádění vichru kroutili hlavou i mladí manželé před nově opraveným domem. Ve střeše zelo několik děr bez tašek, boční plot byl povalený, na střeše garáže nezbyla jediná taška.
"Co se dá dělat, všechno postupně opravíme. Větší šok to ale asi byl pro ty staré lidi, kteří okolo bydlí. Ty staré tašky to ze střech odnášelo jako nic," tvrdili.
Oprava střechy a fasády čekají i Radku Krupovou. "Když přišlo tornádo, byla jsem s dcerou doma. Střešní tašky létaly dva metry nad zemí. Nevěděly jsme, zda nám to neutrhne celou střechu. Bylo to hrozné," řekla. S dalšími občany se zničenou střechou bydlí v severní části Hevlína, kterou se vzdušný vír prohnal.
Podle Čavinského nemá obec prostředky na to, aby mohla lidem vypomoci vyplacením mimořádného sociálního příspěvku. Naštěstí budou pojišťovny brzy vyplácet zálohy z pojistek a lidem je nabízeno i uzavírání výhodných půjček, dodal místostarosta.
Tornáda jsou běžná
Podobná tornáda nejsou zcela řídkým jevem, málokdy však napáchají větší škody. V zemí je ročně evidováno přibližně dvacet tornád. "Tornádo patrně vzniklo v Rakousku u města Laa an der Thaya. Zasáhlo severní část obce," řekl Milan Šálek z brněnského Českého hydrometeorologického ústavu
"V Hevlíně šlo o klasické tornádo, tedy atmosférický vír, jehož průměr mohl být až padesát metrů. Rychlost větru uvnitř víru se pak podle následků pohybovala přes sto kilometrů v hodině. Plechovou střechu jednoho ze skladů to tady prý vyneslo až do výšky několika desítek metrů. Jiné lehčí sutiny se dostaly až sto metrů od svého původního místa," uvedl Šálek, který se právě na tornáda specializuje a na místě neštěstí byl chvíli po řádění živlu.
Tornáda vznikají především jako součást bouřek. Nad zemí se vlivem rozdílných teplot v různých výškách neustále pohybují vodorovné větrné víry, které se třou o zem. Bouřka však tyto horizontální víry ohýbá vzhůru a ty se tak mění ve víry vertikální.
"Když se ještě k tomuto proudění vhodně přidá rotace samotné bouřky a síla okolního větru, větrný vír se zrychlí na desítky metrů za vteřinu. Víry pak mohou mít proměnlivou sílu i šířku záběru," dodal Šálek.
