Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tornáda sužovala Česko odjakživa, brala stromy ze země i ryby z vody

  0:03aktualizováno  0:03
Ještě před několika lety popírali výskyt tornád ve střední Evropě i mnozí meteorologové, kroniky ale ukazují, že se s nimi naši předci setkávali odpradávna. Nejvíce zřejmě ohromí kronikářská zpráva z roku 1586 o "vodní smršti na Orlíku".

Tornádem vyvrácený strom ve Starých Čivicích (21. června 2011) | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Spolu s vodou ze dvou rybníků byli do výše vyneseni i kapři a štiky a rozptýleni byli nad okolní krajinou."

Podobného původu byl zřejmě i déšť ryb, zaznamenaný v pamětní knize fary v Nové Vsi u Mladé Vožice: "Téhož roku 1761 ve vigilii sv. Jana Křtitele, to jest 23. června, o půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená se silným hromobitím a blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly nejrůznější rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti..."

Ani zmužilí rytíři nemohli zírati na tu obludu

První popis tornáda v českých a moravských zemích pochází nicméně z pera kronikáře Kosmase a je datován na středu 30. července 1119.

"Když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám Satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základu starou, a tedy velmi pevnou zeď. A tak – což je ještě podivnější – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě."

Martin Setvák z Hydrometeorologického ústavu ani na minutku nepochybuje, že Kosmas velmi plasticky líčí výskyt tornáda. A velmi věrohodný je kronikářův záznam ze 14. května 1144.

"Kdy nedaleko ležení knížete Oty viděn byl černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vítr. A když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohli totiž zírati na tu obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrastí povrchu očí jejich obtížnosti činilo."

A jakkoliv to Kosmas neměl určitě v úmyslu, popsal zároveň i badatelský pokus lidí přijít na kloub vzniku i síle ničivého vzdušného víru.

Zdrcující pekelná symfonie

Pozorování a analýze vzniku tornád se věnoval i zakladatel genetiky Gregor Mendel. Vědci jeho postřehy hodnotí jako jedny z nejvýznamnějších příspěvků k základům moderní meteorologie. Mendel hodnotí sílu i velikost tornád.

"Ten šestimetrový pruh naprosté zkázy dobře ukazoval cestu tornáda. Účinky této pekelné symfonie jsou zdrcující," popsal řádění tornáda v Brně 13. října 1870.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.