Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tornáda sužovala Česko odjakživa, brala stromy ze země i ryby z vody

  0:03aktualizováno  0:03
Ještě před několika lety popírali výskyt tornád ve střední Evropě i mnozí meteorologové, kroniky ale ukazují, že se s nimi naši předci setkávali odpradávna. Nejvíce zřejmě ohromí kronikářská zpráva z roku 1586 o "vodní smršti na Orlíku".

Tornádem vyvrácený strom ve Starých Čivicích (21. června 2011) | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Spolu s vodou ze dvou rybníků byli do výše vyneseni i kapři a štiky a rozptýleni byli nad okolní krajinou."

Podobného původu byl zřejmě i déšť ryb, zaznamenaný v pamětní knize fary v Nové Vsi u Mladé Vožice: "Téhož roku 1761 ve vigilii sv. Jana Křtitele, to jest 23. června, o půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená se silným hromobitím a blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly nejrůznější rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti..."

Ani zmužilí rytíři nemohli zírati na tu obludu

První popis tornáda v českých a moravských zemích pochází nicméně z pera kronikáře Kosmase a je datován na středu 30. července 1119.

"Když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám Satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základu starou, a tedy velmi pevnou zeď. A tak – což je ještě podivnější – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě."

Martin Setvák z Hydrometeorologického ústavu ani na minutku nepochybuje, že Kosmas velmi plasticky líčí výskyt tornáda. A velmi věrohodný je kronikářův záznam ze 14. května 1144.

"Kdy nedaleko ležení knížete Oty viděn byl černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vítr. A když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohli totiž zírati na tu obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrastí povrchu očí jejich obtížnosti činilo."

A jakkoliv to Kosmas neměl určitě v úmyslu, popsal zároveň i badatelský pokus lidí přijít na kloub vzniku i síle ničivého vzdušného víru.

Zdrcující pekelná symfonie

Pozorování a analýze vzniku tornád se věnoval i zakladatel genetiky Gregor Mendel. Vědci jeho postřehy hodnotí jako jedny z nejvýznamnějších příspěvků k základům moderní meteorologie. Mendel hodnotí sílu i velikost tornád.

"Ten šestimetrový pruh naprosté zkázy dobře ukazoval cestu tornáda. Účinky této pekelné symfonie jsou zdrcující," popsal řádění tornáda v Brně 13. října 1870.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.