Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Topolánek zlobil Klause na schůzce prezidentů

  8:29aktualizováno  8:29
Mirek Topolánek opět zkazil prezidentovi jeho idylu. Václav Klaus si do Brna svolal příjemné a nekontroverzní setkání středoevropských a jihoevropských prezidentů. Mezi ochutnávkou moravských vín se prezidenti měli bavit o problémech střední Evropy, ovšem velmi diplomaticky.

Topolánek nakousl různá témata, postěžoval si prezident. | foto: ČTK

"Topolánek tady nakousl různá témata," stěžoval si v pátek Klaus a dával najevo, že s premiérovým vystoupením není spokojen. Proč?

Klaus a Topolánek se ve svých geopolitických vývodech opravdu dost míjeli. Zatímco Klaus kladl všem na srdce, že není třeba "démonizovat Rusko", Topolánek byl mnohem razantnější. Prohlásil, že snaha o vybudování radaru je posledním krokem našeho osvobození od ruského vlivu.

"Začalo to odchodem sovětských vojsk. Vybudování radaru by bylo završením procesu znovuzískané svobody," řekl premiér.

Topolánek svůj projev zakončil zvláštním výrokem. "Draci stoupají proti větru," řekl. A Klaus nad tím jen kroutil hlavou. "Musíme být draci? Aha, na tom jsme se nedomluvili," komentoval projev premiéra.

Hostitel se tématu blokády vyhnul
Klaus se rozhodl, že nebude slavnost kazit kontroverzními otázkami. Mohl se třeba oficiálně sejít s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a probrat blokády, kterými v poslední době stupňují napětí rakouští protitemelínští aktivisté.

Místo toho dal přednost prezidentovi Černé Hory nebo třeba Albánie. Jediný, kdo na problémy s Rakouskem upozornil, byl opět Topolánek.

Prohlásil, že je důležité, aby se v rámci Evropské unie dodržovaly čtyři základní svobody – tedy i svoboda pohybu, kterou Rakušané svými blokádami pravidelně narušují. Rakouský prezident se k tomu odmítl vyjadřovat.

"Nezlobte se, pan prezident toto téma opravdu nebude rozebírat," řekl Fischerův mluvčí Mainhard Rauchensteiner.

Radar stranou, jde o maďarskou kulturu
Původně mělo do Brna přijet osmnáct prezidentů. Nakonec se však omluvili německý prezident Horst Köhler a slovinský prezident Janez Drnovšek. A také ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Důvod? Musel zůstat doma, aby zabránil politickému puči. - více zde

O žádné zásadní politické jednání však nepřišel. Každoroční setkání středoevropských prezidentů jsou známá tím, že konkrétní výsledky nemívají. A nijak zvlášť se nevymykal ani summit v Brně.

Páteční jednání patnácti prezidentů trvalo jen něco málo přes hodinu – a nikdo z nich svým projevem nepřekvapil.

Srbský prezident Boris Tadič vysvětloval, proč je přinejmenším v příštích pěti letech nemyslitelné, aby se Kosovo osamostatnilo. O kontroverzním tématu amerických základen mluvil kromě Topolánka jen polský prezident Lech Kaczynski – a i ten před Klausem krotil svou obvyklou averzi vůči Rusku.

Řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je opravdu třeba o základnách mluvit.

Asi největší rozpaky vzbudil svým projevem maďarský prezident László Sólyom. Ten zdlouhavě řešil úroveň maďarské kultury. To, co Maďary opravdu trápí, tedy americký radar, raději vynechal.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.