Vondra nejprve zdůraznil, že nechce do této záležitosti tahat osobní rovinu, ale poté pronesl: "Mám stále pocit, že Topolánek ještě nevydýchal fakt, že v březnu skončil v čele strany." Ministr obrany potom znovu zopakoval slova o osobní rovině a prohlásil, že už to nebude dál komentovat.
Vondra se s Topolánkem před rozhodováním o nákupu pandurů narychlo sešel na konci ledna 2009. Na schůzce mu ukazoval esemesku od bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona (v té době ale už radil majiteli výrobce pandurů), v níž upozorňuje na to, že Česko kvůli podivným manévrům provázejících rušení, otevírání a nastolování nových úvahách o zrušení kontraktu na nákup obrněnců škodí své pověsti.
Topolánkův kabinet pak druhý kontrakt podepsal a česká armáda získala 107 pandurů za 14,4 miliardy korun. Jeden obrněnec tak daňové poplatníky přišel na 134 milionů korun, což byla zhruba třikrát větší částka, než jakou za jeden vůz zaplatili Portugalci.
Vondra se v debatě na Primě postavil i proti kritice opozice (komunistů a části sociálních demokratů), jež ho vyzvala za jeho účast v kauze k rezignaci. Řekl, že se těmito hrátkami nenechá odradit, protože jeho cílem je vymýtit korupci, čehož se možná někteří lidé obávají, a proto ho chtějí očernit.
