Topolánek poslancům informace o zmanipulované volbě prezidenta nedá

Expremiér Mirek Topolánek nepožádá Sněmovnu o uzavřené jednání, na němž by poslancům předložil údajné důkazy o manipulaci loňské prezidentské volby. Avizoval to přitom před pádem své vlády. Šéf ODS argumentuje tím, že jako poslanec už tajnou zprávu zpravodajských služeb nemá. Podle zákona by však po zproštění mlčenlivosti o údajných důkazech mluvit mohl.

Topolánek by po zproštění mlčenlivosti o důkazech mohl mluvit. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Mirek Topolánek sliboval nové důkazy poprvé 18. března, než poslanci vyslovili nedůvěru jeho vládě. Nová zpráva tajných služeb měla dokazovat zapojení bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka a nynějšího šéfa marketingu ČSSD Petra Dimuna do manipulace loňské volby prezidenta. Ty Topolánek obviňuje, že se podíleli na úniku nahrávky schůzky lobbisty Miroslava Šloufa a prezidentova kancléře Jiřího Weigla v hotelu Savoy.

"Doufám, že mi umožníte, pokud o to požádám, na uzavřeném jednání Sněmovny předložit důkazy o tom, jakým způsobem byla manipulována prezidentská volba před rokem, jakým způsobem bylo porušeno ústavní právo," žádal v březnu Topolánek poslance. - čtěte zde Topolánek: Nechte Dalíka, zajímejte se o zmanipulovanou volbu prezidenta

Nejbližší příležitost informovat poslance o údajných důkazech má expremiér na současném jednání Sněmovny. Požádat o uzavřené jednání totiž může i jako poslanec. Topolánek tak však neučiní. "Jako poslanec tuto zprávu nemám," sdělil iDNES.cz.

Podle vyjádření Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) by však Topolánek důkazy, o jejichž nezvratnosti je přesvědčen, poslancům prezentovat mohl. Nemůže sice předložit zprávu, ale ke sdělení "orální podoby utajované informace" stačí, aby ho Sněmovna zprostila mlčenlivosti a souhlasila s uzavřeným jednáním.

Měl by informovat, říká Benda

A někteří poslanci by informace slyšet chtěli. "Myslím si, že on kromě toho, že je expremiér, je taky poslanec. Má-li nějaké takovéhle důkazy, tak by je Sněmovně měl sdělit," řekl iDNES.cz Topolánkův spolustraník z ODS Marek Benda, který vede ústavně-právní výbor Sněmovny.

"Pokud uvede takové skutečnosti, které řekněme měly vliv na konání Sněmovny kolem těch prezidentských voleb, tak nevidím důvod, proč by s tím nemohla být Sněmovna seznámena," říká Benda. Přirovnává situaci k září 2006, kdy sám dostal tajné informace o odposleších politiků a novinářů a inicioval uzavřené jednání Sněmovny.

Mezi zákonodárci zatím tajnou zprávu o údajné manipulaci prezidentské volby znají jen členové bývalé vlády a sedm poslanců z komise pro kontrolu BIS. Ti se však neshodli, jestli vůbec nějaké důkazy obsahuje. Členové z ČSSD to popírají. - čtěte zde Poslanci si četli zprávu BIS o kauze Savoy. Pak se ale neshodli, co v ní vlastně je

Poslanci by mohli chtít zpřístupnění

Podle mediálních spekulací se tajná zpráva opírá o odposlechy BIS a policie. Kdyby Topolánek na uzavřeném jednání její obsah přiblížil, mohli by si poslanci zprávu vyžádat od současného premiéra Jana Fischera nebo přímo od tajných služeb.

Expremiér Topolánek si nemyslí, že mluvit před poslanci o důkazech a pak nepožádat o uzavřené jednání vyzní jako plané obvinění. "Ne. Já neporušuji zákon jako David Rath a obecně ČSSD," sdělil na tuto otázku iDNES.cz.

Kromě poslanců se zřejmě o obsahu zprávy nedozví ani veřejnost. Ještě Topolánkova vláda prý požádala BIS, civilní rozvědku, její inspekci a policii, z jejichž informací má být dokument sestaven, o jeho odtajnění. BIS to podle expremiéra odmítla. Ostatní služby však o žádné žádosti nevědí. - čtěte zde Prozrazení schůzky Šloufa s Weiglem definitivně míří k soudu

Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) už dříve zapojení Randáka a Dimuna do kauzy Savoj vyšetřoval a nepotvrdil. Údajně však šetřil jen některé dílčí okolnosti. Za únik je souzen nižší pracovník rozvědky a expolicista.

Jak může Topolánek referovat

1. orální podoba utajované informace - poslanec, resp. bývalý předseda vlády, který měl přístup k předmětné utajované informaci v rámci své funkce, může být zproštěn mlčenlivosti Poslaneckou sněmovnou podle § 63 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb. V tomto případě tedy může o utajované informaci "mluvit" po tomto zproštění, ale pouze na uzavřeném jednání Sněmovny nebo jejího orgánu.

2. listinná podoba utajované informace - předmětnou utajovanou informaci v listinné podobě si může vyžádat Poslanecká sněmovna nebo každý jednotlivý poslanec. Expremiér by podle zákona listinnou podobou už neměl disponovat. Poslanci se tak musí obrátit na současného předsedu vlády nebo na původce utajované informace (tajné služby).

 Zdroj: Národní bezpečnostní úřad