Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Topolánek může vládnout bez důvěry celé měsíce

  16:25aktualizováno  16:25
Ústava ukládá Topolánkově vládě požádat do 30 dnů o důvěru a podat demisi, když ji nedostane. Prezident ale není povinen ji přijmout. Může nechat vládu fungovat dál - podle politologů zřejmě do senátních voleb, teoreticky však i déle.

Klaus Topolánkův kabinet jmenoval, je také na něm, kdy přijme jeho případnou demisi. | foto: Dan MaternaMF DNES

Topolánek na cestě za důvěrou

"Ústava sice neurčuje, jak dlouho může prezident nechat vládnout kabinet bez důvěry, ale myslím, že se prezident určitě koncem října pokusí o druhé jmenování, nezíská-li vláda Mirka Topolánka důvěru," říká politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. "Když ústava neříká kdy, tak se myslí bezprostředně."

Kdyby prezident nechal vládu fungovat bez důvěry déle než do senátních voleb, bylo by to podle politologa Bohumila Doležala proti obecným principům a pravidlům. "I když tato pravidla nejsou psána v ústavě, v pořádku by to rozhodně nebylo," dodává.

Politologové a jejich orientace
"Já jsem na této situaci zainteresován sám jako občan. A já si velmi nesmírně nepřeju, aby se pan Paroubek znovu vrátil do funkce premiéra, ale pokud se tomu má zabránit, tak politicky korektním způsobem, ne podloudnými kroky. Ty se mohou nakonec vymstít tomu, kdo je dělá," vyrukoval politolog s osobním pohledem na věc.

"Jako každý občan mám nějaký politický názor, ale i toho se musí dosáhnout korektními prostředky," dodává. Podle něj je logické, že by druhým na tahu měl být Jiří Paroubek jako šéf druhé nejsilnější strany.

Podobného názoru je i Jan Bureš z Karlovy univerzity, i když co se týče politické orientace stojí zjevně na opačném pólu než jeho kolega Doležal. A to nejen jako volič. Na podzim sám kandiduje za ČSSD do komunálních voleb v Dobříši.

"Taková vláda by se neopírala o důvěru parlamentu, tedy ani o důvěru veřejnosti, a to je proti demokratickým principům. Ústava obecně předpokládá, že nedostane-li vláda důvěru, je povinností prezidenta hledat řešení, pověřit někoho dalšího, ale neurčuje termín. To je také jeden z nedostatků ústavy. Ale nepovažoval bych za politicky přijatelné, aby vláda vládla neomezenou dobu. Ona by se ale sama ocitla v kritice veřejnosti a médií," domnívá se Bureš.

Klaus kalkuluje, strany nechtějí riskovat
Vyčkávání do senátních a komunálních voleb je podle Vladimíry Dvořákové od prezidenta zřejmý politický kalkul. "Myslím, že Václav Klaus bude až po volbách vědět, jestli má v nové Sněmovně a Senátu šanci být zvolen v dalším období. Někdo to spočítal, že teď má 142 hlasů, přičemž potřebuje 141."

Kdyby se Senát změnil tak, že by prezident šance ztratil, pak by podle politoložky byl ochoten připustit předčasné volby. "Pokud rozložení zůstane stejné, což je pravděpodobné, nebude je chtít riskovat. Pověří tedy někoho, kdo bude mít větší šanci se dohodnout na jakékoliv vládě, která by získala důvěru," míní Dvořáková.

Mohl by to být i Jiří Paroubek, ale více věří variantě, že Klaus pověří některého dalšího představitele ODS. "Například Gandaloviče nebo Béma, který by byl spíš schopen se dohodnout i na velké koalici nebo na menšinové vládě s podporou," dodává s tím, že jde o její spekulaci.

Takový prezidentský kalkul považuje za normální. "Není to ani nic nemorálního. Všechny strany i prezident mají nějakou strategii. Kdyby došlo k pověření o vyjednávání před volbami, tak by to nenahrálo do karet nikomu. Dohadovat se před volbami není strategické, kompromisy by se nemusely líbit voličům."

O tom, že Klaus kalkuluje se svým znovuzvolením, už dříve mluvil i šéf zelených Martin Bursík. Klaus tehdy jeho tvrzení odmítnul s tím, že jsou urážlivá. - více zde

Vláda bez důvěry není bezmocná


Přestože v České republice funguje systém parlamentní demokracie, není ani vláda bez parlamentní většiny neschopná akce. Zásadní změny může sice kabinet provádět jen prostřednictvím zákonů, smí však přijímat i řadu rozhodnutí, ke kterým souhlas parlamentu nepotřebuje.

Ministři mohou například vydávat různé vyhlášky, výrazné pravomoci má vláda v personální oblasti. Kromě obsazení funkcí na jednotlivých ministerstvech jmenuje také šéfy ústředních orgánů státní správy - například Národního bezpečnostního úřadu, Českého telekomunikačního úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Vláda může jmenovat a odvolat také ředitele BIS nebo policejního prezidenta. V ekonomické sféře má klíčové postavení například při rozhodování o privatizaci státních podílů ve firmách, o převodech majetku nebo o přidělování dotací, může zadávat státní zakázky.

V sociální oblasti vláda může svými nařízeními například ovlivňovat výši minimální mzdy, mzdovou regulaci i valorizaci důchodů. Rozhoduje také o případném růstu mezd v organizacích rozpočtové sféry.
Zdroj: ČTK
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
Po noční bouřce zůstanou stovky domácností bez proudu až do neděle

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.