Pane premiére, v rozhovoru po vašem prvním jmenování jste mi řekl, že až teď vás politika skutečně baví. To pořád platí?
Jsem přesně ten typ, který až pod tlakem a v nestandardním prostředí, a to mám v životě stokrát vyzkoušené, podává patřičný výkon.
Co vás na těch tahanicích baví?
Je pravda, že posledních deset měsíců jsem neměl pořádné volno a že to bylo a je hodně únavné. Ale pořád mě to baví.
Vždyť se nacházíme po pěti měsících od voleb tam, kde jsme už byli. To vás skutečně baví?
To ale není mou vinou.
Tuto vaši odpověď jsem čekal
Tak to ale je. Za tu dobu jsem sobě i veřejnosti prokázal, co by mělo šlechtit i ODS jako celek a co nás vede k volebním vítězstvím pod mým vedením - jednota slov a činů.
Jak konkrétně to myslíte?
Politika v posledních letech výrazně zhrubla a stala se určitou technologií a určitým prostředkem k moci nebo k prebendám. Nevím, zda moje mise na tomto místě zakrátko skončí, či nikoli.
Ale přesto chci, aby platila jednota slov a činů. Myslíte si, že jako premiér už brzy skončíte?
Skončit jednou musím. Řekl jsem za chvíli nebo za delší dobu. To nezávisí úplně na mně. Beru letošní rok jako obrovskou zkušenost. Umožnil mi nahlédnout do svých případných schopností i neschopností. Sestavil jsem v krátké době dvě vlády. Ta druhá, současná, je sestavena velmi dobře. Ministři prokázali, že jsou schopni své resorty řídit. V tomto smyslu jsem jako politik neselhal.
Jenže lidé očekávají nějaký výsledek jednání o vládě, a ten se nedostavuje. Politici selhali. Nebo snad ne?
Veřejnost musí být znechucena, ale senátní a komunální volby jasně ukázaly, co si o tom lidé myslí. Nebývalý a v některých místech až neskutečný úspěch ODS v posledních podzimních volbách ukázal, co si veřejnost myslí o mé politice a co si myslí o politice Jiřího Paroubka. Z toho se stalo jakési referendum.
Takže vinu za krach jednání nese podle vás hlavně Jiří Paroubek?
Nejenom Jiří Paroubek...
... i celá sociální demokracie?
Myslím to obecně. Všechny strany více myslely na sebe než na Českou republiku. Ale ODS za posledních pět měsíců prokázala, že je schopna ústupků, kompromisů a že je schopna vyjednávání. Jenže v situaci, kterou zde nastolil Jiří Paroubek, nic moc vyjednat nejde. Doufám, že teď se to zlepší.
A nebyla to prostě taktika Jiřího Paroubka "utahat" a počkat si, až udělá ústupky?
Vůbec jsem si nepřál a ani ve snu si nepředstavoval, že se situace bude takto natahovat.
Nebyl to váš záměr?
Ani náhodou. Bylo to naopak. Jiří Paroubek nechtěl žádné řešení do podzimních voleb, říkal to otevřeně i kuloárově při našich rozhovorech. Chtěl počkat a pak něco upéct. No a dnes se upíná ke kongresu ODS a chce jej ovlivnit.
Vy se neupínáte ke kongresu ODS? Také vám by mohla situace nahrát a vy i bez sestavení vlády přežijete ve funkci předsedy.
Nechci, aby to znělo samolibě a ješitně, ale myslím si, že kongres nebude měnit politiku ODS.
Vy jste se s předsedou Paroubkem před volbami několikrát osobně ostře střetl. Pak jste jednali, nejednali, jednali, nejednali. Skutečně komunikujete spolu normálně?
Po celou dobu, když spolu jednáme, komunikujeme bez problémů. Na veřejnosti to tak nevypadá. Jenže veřejnost zajímá především ten výsledek a stabilní vláda. A zatím ani jedno není. Výsledky jsou tristní. Veřejnost je právem rozhořčena. Na druhou stranu si nemyslím, že veřejnost má právo nahlížet do ložnic politiků, stejně jako nemá být děšena tím, co probíhá na těch jednáních.
Mnoho lidí má pořád pocit, že duo pistolníků Paroubek a Topolánek po sobě jenom střílí.
Toto je věc, kterou novinářům zazlívám vůbec nejvíc.
Skutečně?
Pořád píšete, že Jiří Paroubek s Mirkem Topolánkem po sobě střílejí, a neoddělujete a nerozlišujete.
Nějak vám nerozumím. Co jako novináři nerozlišujeme?
Že se po volbách vystřihávám ostrých prohlášení a že si dávám pozor na to, co říkám. Absolutně kontroluju své chování. Nekomentuju každý výrok Jiřího Paroubka, a to se stalo pro novináře těžko přijatelné.
Je pravda, že to tak vypadá, že nic nechcete komentovat a že se k novinářům chováte odtažitě. To je podle vás v pořádku?
Komentuji to, co za komentář stojí. Média vyvolávají obrovská očekávání a zasahují do jednání tím, že posilují, či oslabují výroky politiků. Tím jednání komplikují. Část toho, co se na jednáních odehrává, má zůstat skryta. Opakuji, že veřejnost zajímá jen výsledek a vláda, která bude řešit jejich problémy, nikoli osobní problémy a střety politiků. Proto média popisují jednání, aby zjistila, jaký bude ten výsledek.
A ODS přišla s návrhy, které mají situaci uklidnit, stabilizovat a i za cenu ústupků najít řešení. Já například nechci, aby jednotlivé strany ztratily před svými voliči tvář. Ale odmítám bramboračku, na které by se pantátové dohodli, a jede se dál močálem temným kolem bílých skal. To nechci!
Není ústupkem to, že sociální demokracie vám v posledních dnech nabídla exkluzivitu s tím, že podpoří menšinovou vládu ODS?
Jiří Paroubek nenabízí relevantní varianty...
Jak to, že ne? Třeba velkou koalici. To je relevantní varianta? A když se budeme bavit otevřeně: vy byste ji chtěl?
Já? To není moje práce, já vládu neskládám. Jenom se vás a dalších politiků ptám, jak k tomu dospět. Velkou koalici si nemůže přát nikdo, kdo to s touto zemí myslí dobře. Zkušenost z dob opoziční smlouvy je velmi negativní. Navíc se podívejte na problémy při vyjednávání o velké koalici v Rakousku, jak nefunguje tato koalice dnes v Německu. Angela Merkelová musela ustoupit od reforem a velká koalice tam deformovala německou politickou scénu. U nás byla za osm let vlád sociální demokracie nastavena systémově řada věcí špatně. Při velké koalici bychom se žádných zásadních a potřebných změn nedobrali.
Ani podpora vaší menšinové vlády by ke změnám vést nemohla?
Chceme širší dohodu politických stran, než by byla jen mezi ODS a ČSSD. Taková dohoda by narušila ty dva stovkové bloky. Když z dohody vyloučíme Stranu zelených a lidovce, tak by se ODS fakticky totálně vydala do rukou Jiřího Paroubka. To, co on říká v posledních dnech, je pouze snaha ovlivnit blížící se kongres ODS. Nebyl jsem jmenován premiérem proto, aby byl ten druhý pokus neúspěšný.
Takže se musíme v rámci demokratických stran domluvit na stabilnějším řešení. Znamená to stabilnější řešení cestu k předčasným volbám?
Dobře, budu chvilku žertovat.
Jak chcete. Ale víte, že některé ty vaše vtípky nebyly pochopeny!
Už jsem to jednou řekl. Rádio Jerevan hlásí: Slyšeli jsme, že v České republice bude znovu vládnout trojkoalice, a to do předčasných voleb, je to pravda? Ano, ale nebude to trojkoalice, a ty předčasné volby nebudou dřív než po českém předsednictví EU v roce 2009.
No, nijak vtipné mi to nepřišlo. Pořád platí, že bez dohody se sociální demokracií stabilní vláda nebude?
To bylo jasné hned po volbách. Líbil se mi termín "institucionální fragment" od místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše, když hovořil o odpadlících u lidovců při hlasování o důvěře mé vládě. To znamená, že pokud se nedohodneme s fragmentem klubu ČSSD, tak se musíme dohodnout s celou sociální demokracií. Vyzval jsem ve čtvrtek Jiřího Paroubka k jednání a nabídl jsem mu dva termíny. Zatím neodpověděl (rozhovor se uskutečnil včera dopoledne - pozn. autora).
Jaký termín jste mu nabídl?
Pondělí ráno. Nevím, proč mi zatím neodpověděl. Možná čeká na nějaké rozhodnutí jejich strany.
A kdyby ČSSD tolerovala vaši menšinovou vládu a kdyby souhlasila dřívějším termínem předčasných voleb, jak chcete vy, tak také s ní nepůjdete na exkluzivitu?
Ne. Nepůjdu.
Situace je dnes přece jen trochu jiná. Pořád preferujete rychlé předčasné volby?
Pokud mají být předčasné volby, tak mohou být v jediném termínu. Podle ústavy po třetím neúspěšném pokusu. A to by bylo jaro příštího roku. To, co navrhují socialisté, předčasné volby spolu s krajskými a senátními volbami, je logický nesmysl. Zákonodárci je zcela záměrně oddělili. Krajské a senátní volby by byly ovlivňovány celostátní politikou, a to není správné. Takže ten návrh ČSSD je nesmyslný.
Podle vás ČSSD nezměnila nijak v poslední době svoji pozici a není vstřícnější?
Změnila pouze svoji dvojí janusovskou tvář. Zažili jsme už od voleb několik tváří sociální demokracie. A několik tváří Jiřího Paroubka - od jeho povolebního projevu přes silácká vyhlášení až po přívětivého Paroubka plného ústupků. Já se snažím jednat pořád stejně a hodnověrně. Uvěřím jeho tváři plné ústupků až tehdy, když k nim dojde.
Vám tady na obrázku v kanceláři visí obraz prezidenta Václava Klause. Vyjednáváte spolu už dlouho o vládních variantách, ale ani jeden o sobě a o vašem vztahu moc nemluvíte. Spíše nechcete mluvit. Co si o tom máme myslet?
Václava Klause obdivuji ve spoustě věcí a ve spoustě věcí s ním nesouhlasím. Náš vztah se standardizoval v tom smyslu, že jsme každý opravdu z jiného těsta a máme jinou životní zkušenost. Trochu jsme k sobě museli hledat cestu a myslím, že jsme ji našli.
Jak se to projevuje?
Bavíme se dnes spolu naprosto bezproblémově a otevřeně. Nemáme mezi sebou žádný komunikační blok. Oba máme odlišné kompetence a odlišné zájmy. Z toho vyplývá, že na řadu věcí nemáme samozřejmě stejný názor.
Všechno je tedy mezi vámi a prezidentem v pořádku?
Zástupce Hradu chodí každý týden na zasedání vlády. Tam musel zjistit, že můj kabinet začal pár dní po svém jmenování naprosto profesionálně pracovat a že já jsem schopen tu vládu řídit. A že ji řídím. Jsem přesvědčen, že Václav Klaus si nemyslí, že bych nedokázal řídit českou vládu.
Jak podle vás prezident postupoval při řešení vládní krize?
Dostal se do velmi nepříjemné situace, protože něco udělat jako prezident kvůli ústavním povinnostem musel. Pokusil se do těch jednání několikrát zasáhnout aktivně. Poprvé při volbě předsedy Poslanecké sněmovny a podruhé teď, když viděl to jednání v hradní hladomorně bez té kliky zevnitř. Tam viděl, že čtyři strany říkají ano a ta pátá říká ano s otazníkem. A že to jednání je možné, ale pak ho Jiří Paroubek zboural. Nevím, proč se předseda ČSSD tak rozhodl, bylo to iracionální. Možná pod vlivem toho, co říkal Miloš Zeman.
Vrátím se k Václavu Klausovi. Proč se rozhodl vás opět jmenovat?
Dostal se do určité pasti a rozhodl se, jak se rozhodl.
Skutečně vás hodně nepřekvapil?
Zaskočil mě, protože já jsem si myslel, že to oznámené další jednání prezidenta s předsedy politických stran se má ještě uskutečnit. Ale bylo to jeho plné právo. Řekl bych, že nad situací trochu zlomil hůl. Jeho aktivita tak totiž byla odsouzena k neúspěchu. Prezident může být moderátorem toho dění, ale nemůže zasahovat do dohod politických stran.
A co se v ODS děje, když s prezidentem jedná o dalším postupu sám ministr financí Vlastimil Tlustý?
Vlastimil Tlustý byl vždy výrazný solitér. Každá strana má svého Vlastimila Tlustého. V tuto chvíli pokládám jeho jednání za hru před kongresem ODS.
Kvůli své předpokládané kandidatuře na místopředsedu strany?
Nepochybně.
Jste si naprosto jistý svou pevnou pozicí v ODS při kandidatuře na předsedu strany?
Ano, ale pokud bude někdo proti mně kandidovat, tak mi to nevadí. Ve všech posledních volbách se ukázalo, že ODS může nabídnout na každé místo pět deset kvalitních lidí. Máme neskutečně silnou základnu na regionální, komunální i centrální úrovni. Neděsím se toho, kdyby proti mně někdo kandidoval.
Neodstoupíte, pokud se vám nepodaří sestavit vládu, jak jste slíbil?
Otázka pro moji osobu nezněla tak, zda jsem selhal, či neselhal, ale jestli mám dost psychických i fyzických sil, dost erudice, jestli vím kudy, jestli straně přináším přidanou hodnotu. Jestli mám motivaci. Na to jsem si musel odpovědět při otázce, zda mám vůbec opět kandidovat.
A?
Odpověděl jsem si ano.
Vy neslyšíte žádné kritiky znějící z ODS? Já ano.
To k tomu patří. Bez té kritiky bych si připadal jako hlupák.
Už jste hovořil o dopadech povolebního martyria. Ještě je tam něco osobního, co vás poznamenalo?
Potvrzení teze, že slušnost není slabost, a také to, že valašská vytrvalost, která ve mně je, byla při vyjednávání velkou devízou. Odnesl jsem si z toho také poznání, že jsem schopen tu vládu řídit. To je k nezaplacení. A zjištění, že pokud děláte práci na 150 procent, tak trpí soukromý život.
Cože? Na 150 procent?
Dělám patnáct až sedmnáct hodin denně.
Nenapadlo vás, že by bylo lepší se věnovat jiné práci než politice?
Mnohokrát. Politik, který si myslí, že je mesiáš a že nemůže dělat nic jiného, není normální.
Je pravda, že posledních deset měsíců jsem neměl pořádné volno a že to bylo hodně únavné. Ale pořád mě to baví.
Jiří Paroubek nechtěl žádné řešení do podzimních voleb, říkal to otevřeně i kuloárově. Chtěl počkat a pak něco upéct.
