Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Topolánek chystá nižší daně

  1:00aktualizováno  1:00
Program Topolánkovy vlády má po sérii schůzek vyjednavačů ODS, lidovců a zelených jasnější obrysy. V úterý se po celý den dohadovali experti pro jednotlivé resorty všech tří stran v malých skupinkách pro různé oblasti.

Dohoda o snížení daní je nejdál. | foto: Dan MaternaMF DNES

Přejít na speciál Hledá se vláda

Co tedy mohou lidé čekat od rodící se vlády, která stále ještě nemá zajištěnou podporu ve Sněmovně?

1. Nižší daně...
Dohoda o snížení daní je nejdál. Vyjednavači lidovců a zelených definitivně kývli na plán ODS zavést rovnou daň – ovšem pouze u daní, které platí lidé ze svých platů a firmy ze zisků.

ODS po prosazení rovné daně – hlavní ikony jejího programu – musela také ustoupit. Především se zřejmě bude muset vzdát vysněné patnáctiprocentní sazby. "V úterý jsme se opravdu dohodli na jedné sazbě pro přímé daně, ale nikoliv na její výši," řekl ekonomický vyjednavač Strany zelených Jaromír Soukup.

Lidovcům i zeleným se zdá patnáct procent příliš málo a obávají se, že při tak nízkých daních mohou chybět peníze ve státním rozpočtu. Shodují se, že nová jednotná sazba by měla být pod dvaceti procenty.

Dnes zaměstnanci platí daně z příjmů podle výše svého platu, jsou čtyři různé sazby: pro nejchudší dvanáct procent, přes devatenáct, 25 až po 32 procent pro nejbohatší.

"Je možné se shodnout na jedné sazbě u přímých daní za předpokladu, že bude doplněna vhodnými nástroji o podpoře rodin s dětmi a solidarity s nízkopříjmovými skupinami," řekl po jednání šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Jinými slovy: především rodiny s dětmi budou mít nárok na významné odpočitatelné položky za každé dítě.

... ale též nové daně na palivo
Podniky platí rovnou daň už dnes. Všechny odvádějí státu 24 procent ze zisku. Nová sazba pro ně tedy bude znamenat snížení. Oplátkou musí Topolánkova strana také opustit plán zavést jednu sazbu u daně z přidané hodnoty (DPH).

Zachování dvou sazeb prosadili lidovci, ale ještě není jasné, jestli zůstanou v nynější výši pět a devatenáct procent. "Jedna sazba u DPH prostě není slučitelná s naším programem rozvoje venkova. A já si myslím, že to partneři chápou," řekl Kalousek.

Lidovcům jde o to, aby v nižší sazbě zůstaly ubytovací služby, což je důležité pro turistický ruch na venkově. Spor zatím zůstává u zavedení nových, ekologických daní na uhlí, plyn a elektřinu, prosazovaného zelenými. Ty odmítá hlavně ODS.

"Pro nás je nepřijatelné kývnout na snížení přímých daní bez toho, aby byly zavedeny ekologické daně na paliva. Navíc nás k tomu stejně nutí Evropská unie," upozorňuje Soukup ze Strany zelených.

2. Poplatky u lékaře
Trojka stran se také snadno shodla na zavedení poplatků u lékaře a v nemocnici. "Na konkrétní výši poplatků jsme se ještě nedohodli, ale rozhodně půjde o nízké částky," říká místopředsedkyně Strany zelených Džámila Stehlíková.

V Modré šanci ODS původně počítala s dvacetikorunou za recept a padesátikorunou za jídlo v nemocnici nebo návštěvu pohotovosti. "Cílem není získat více peněz do zdravotnictví, ale omezit čerpání – či přesněji plýtvání – zdravotní péče," vysvětluje Stehlíková.

Češi totiž výrazně víc marodí a chodí k lékaři než ostatní Evropané. Třeba k lékaři jdou patnáctkrát za rok, zatímco průměr v Evropské unii je mezi sedmi až osmi návštěvami ročně.

3. Spor o jádro a uhlí
Naopak bez dohody se po úterní první schůzce rozešli vyjednavači Martin Říman z ODS, Karel Tureček z KDU-ČSL a Ivan Dejmal od zelených, kteří mají domluvit plány vlády v dopravě a energetice.

Jde asi o nejkonfliktnější oblast, kde je v trojkoalici nejvíce rozporů. Strana zelených žádá, aby přímo v koaliční smlouvě bylo uvedeno, že v Česku se už nebudou stavět další jaderné reaktory a že budou stanoveny konečné limity na těžbu uhlí.

"Tady nemůžeme příliš ustupovat, jsou to naše priority," říká Dejmal. Občanští demokraté jsou proti. "My považujeme energetickou soběstačnost za důležitou, takže si nemůžeme nechat zlikvidovat dva důležité zdroje energie," odmítl Říman z ODS požadavek zelených.

Naopak trojice se shodla v dopravě: chtějí reformovat železnici tak, aby se v budoucnu vyplatilo dopravcům posílat kamiony po kolejích.

4. Bude školné?
Politici se též nedohodli, zda zavést školné na vysokých školách, jak mají v programu občanští i křesťanští demokraté. Školné odmítají zelení, kteří pomalu opouštějí nápad ihned zrušit přijímačky na střední a vysoké školy.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.