"Vážení poslanci, za necelé čtyři miliony občanů druhé kategorie - díky!" napsal Topolánek ve svém článku pro Lidové noviny. Za občany "druhé kategorie" označuje lidi, kteří využívají dálkové vytápění, jejichž emise jsou pod neustálou kontrolou, ale ekologickou daň a za teplo si připlatí i kvůli tomu, že si firmy budou muset kupovat povolenky na emise oxidu uhličitého a náklady přenesou na zákazníky.
Zatímco občané "první kategorie" podle Topolánka vypouští bez omezení ze svých kamen nejrůznější škodliviny. "Přesně v duchu parafráze, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství zamořují někteří z nich své okolí zcela beztrestně i bojovými plyny vznikajícími při spalování plastů," napsal bývalý předseda vlády, sám původem z Moravskoslezského kraje.
Výslovně podpořil návrh poslance ODS Jana Bureše, který škrtl od roku 2016 poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit jen do konce roku 2021. Podpořila to ve Sněmovně společně část ODS, ČSSD, komunistů a TOP 09. Jen poslanci za Věci veřejné byli jednotně proti.
Mučte je všechny, ať přiznají, že jim to nakukal arcilotr Topolánek...
"Škoda jen, že u nás do rejstříku vyšetřovacích metod nepatří útrpné právo. Pak by bylo možné všechny ty zatracené poslance hájící zájmy svých voličů pořádně natáhnout na skřipec a mučit, dokud nepřiznají, že jim to všechno nakukal ten arcilotr Topolánek a jeho teplárenská lobby," ironizuje ve svém textu Topolánek polemiku, která se po schválení nové podoby zákona o ovzduší rozpoutala.
Za špatný návrh označili škrtnutí poplatků pro znečišťovatele ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS i ekologičtí aktivisté z Greenpeace.
Sociální demokraté, kteří pomohli tuto věc schválit třetinou svých poslanců, se vzápětí "chytili za nos"a slibují, že svou chybu v Senátu napraví, poplatky do zákona vrátí a až se zákon vrátí do Sněmovny, nebudou už podle předsedy Bohuslava Sobotka součástí lobbistické koalice pomáhající znečišťovatelům ovzduší. (více zde)
"Přijetí zákona poslanci je tristní. V Moravskoslezském kraji je už několik týdnů smog, který lidem téměř neumožňuje vycházet z domů. Senátory proto oslovíme delší dobu před hlasováním, aby měla i veřejnost možnost získat více informací," uvedla ředitelka sdružení Čisté nebe Markéta Ubíková.
Rozhodnutí poslanců, které kritici považují za výsledek těžkého lobbingu, on sám považuje za užitečný krok ve prospěch voličů. "Je všeobecně známo, že lobby škůdců ovzduší, ke které patřím, je v Česku nesmírně silná, a proto jí pravidelně podléhají také zákonodárci. Není divu, patří k ní necelých 8,5 milionu dospělých občanů," napsal v textu pro LN Topolánek.
"Mně to hodně připomíná hlasování o loteriích, přiznám se. Prostě jsou okamžiky, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje," kritizoval už ve Sněmovně výsledek hlasování ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. K výsledku ale přispěla i část poslanců jeho strany.
Jde přitom i o velké peníze. Podle informací krajského úřadu, který firmám poplatky vyměřuje, jen Třinecké železárny za rok 2010 za znečištění ovzduší zaplatily 46,8 milionu korun. ArcelorMittal 32,9 milionu a například Biocel Paskov zhruba 1,5 milionu korun. (další informace zde)
Proti rozhodnutí poslanců vystoupila i Komise pro životní prostředí Akademie věd. "V uplynulém roce se zvětšila rozloha území, kde byly naměřeny nadlimitní koncentrace znečištění, i počty dnů jejich trvání. Průmyslové znečištění ovzduší začíná být u nás nejvážnější hrozbou životnímu prostředí," varoval předseda komise Radim Šrám.
