Mirek Topolánek

Mirek Topolánek | foto: Kateřina Šulová, ČTK

Topolánek chce po NKÚ kontrolu Sazky, úřadu ale chybí pravomoc

  • 83
Mirek Topolánek požaduje, aby Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu hospodaření společnosti Sazka. Expremiér také vyzval politické strany, aby vyvinuly tlak na pojmenování příčin, proč není Sazka schopná plnit povinnosti vůči sportovním svazům. NKÚ se případem zabývat nebude, protože na kontrolu Sazky nemá pravomoc.

Topolánek na tiskové konferenci také potvrdil informace serveru Aktuálně.cz, podle nichž je BIS přesvědčena, že zástupci Sazky ovlivňovali prostřednictvím lobbistů personální obsazení ministerstva financí - tedy jediného úřadu, který může za stát kontrolovat hospodaření společnosti. Uvedl, že informace o vlivu firmy na posty v úřadu se ve zprávách BIS objevovaly.

Sazka v reakci na Topolánkova slova zvažuje právní kroky, a to včetně žaloby na náhradu škody. Jeho výroky jsou podle mluvčího společnosti Zdeňka Zikmunda bezprecedentní, uvedla ČTK.

Topolánek vybídl také ředitele Sazky Aleše Hušáka k nezávislému auditu společnosti. Uvedl, že zisk firmy je v trvalém poklesu a společnosti chybí téměř miliarda korun na to, aby pokryla své závazky vůči sportu a svůj další rozvoj. Sportovní svazy, které od ní nedostávají slíbené peníze, pak zvyšují své požadavky na státní rozpočet.

Na hospodaření Sazky mají podle Topolánka vliv hlavně megalomanské investice. Za stavbu Sazka Areny společnost utratila přes deset miliard, přičemž náklady na podobné projekty v jiných zemích dosahují maximálně tři až čtyři miliardy tak, aby byl projekt provozuschopný, podotkl. 

Kontroloři by se proto měli zaměřit i na samotný projekt výstavby sportovní haly v Praze.

"Nelze opomenout neproduktivní a ztrátové investice mimo hlavní zaměření Sazky, jako třeba nákup zámečku, nepotřebných pozemků nebo vinařství," pokračoval Topolánek ve vypočítávání dalších příčin ztrátového hospodaření.

Zikmund však tvrdí, že "akciová společnost Sazka trvale patří k nejziskovějším společnostem v České republice". Akcionářům prý odvádí "mnohem víc než miliardu korun ročně, a to včetně splátek za víceúčelovou arénu, která je majetkem sportovních svazů a sdružení". Část těchto peněz, a to asi 300 milionů korun ročně, však prý vzhledem ke změně legislativy nemůže odvádět sportovním a tělovýchovným organizacím, ale do státního rozpočtu, řekl ČTK.

Nejvyšší kontrolní úřad se Topolánkovou výzvou nebude zabývat. "Sazka je akciová společnost a my zabýváme se jen státními subjekty. Proto na její kontrolu nemáme kompetence," řekla iDNES.cz mluvčí úřadu Radka Burketová.

Personální změny nejsou řešení

Čeští politici by podle Topolánka měli nedostatky ve financování sportu řešit, aby se země ubránila podobnému skandálu, jaký vyvolalo odhalení netransparentních postupů u významných polských sázkových firem.

"Jde o dlouhodobé a systémové problémy, které nevyřeší jen personální změny, ale restrukturalizace Sazky a změna podmínek financování sportu," pokračoval.

BIS brání Topolánka

"Žádný úkol týkající se Sazky nám nezadal"

Pokud se tak nestane, mělo by ministerstvo financí odebrat Sazce licenci. "Je neakceptovatelné, aby daňový poplatník doplácel ze státního rozpočtu na problémy Sazky," prohlásil Topolánek. Už před týdnem expremiér pro Rádio Česko uvedl, že kdyby měl potřebný mandát, sám by Sazce licenci odebral.

"Nepracuji s materiály BIS"

V médiích se tento týden objevily také informace, že Topolánek a jeho ministr školství Ondřej Liška připravovali na základě zpráv BIS "razantní akci" proti managementu Sazky. Politici se prý snažili zjistit, proč chybí peníze v českém sportu a nakolik za to může vedení společnost.

Topolánek spolupráci s BIS okamžitě popřel a tyto informace označil jako cílené útoky proti jeho osobě. Dnes uvedl, že pracuje výhradně s veřejně dostupnými informacemi. "Žádná z těchto informací není součástí jakéhokoliv materiálu BIS," řekl.

Jiří Paroubek o Topolánkově výzvě

Předseda ČSSD Jiří ParoubekPoslední iniciativu předsedy ODS Mirka Topolánka ... považuji v záplavě jeho předešlých osobních útoků konečně za přijatelnou.

Musím se však ptát, proč tak neučinil již jako předseda vlády a místo standardních mechanismů, včetně podnětu k šetření podezření policií, volil cestu tajných služeb. Vzhledem k tomu, že to není první signál o možném zneužití tajných služeb za éry Topolánkovy vlády, musím považovat tuto Topolánkovu výzvu za snahu odvést pozornost od tohoto závažného podezření.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video