Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek kritizoval připravený služební zákon. Premiér opáčil, že mu jde o to, aby po volbách mohly být noci dlouhých nožů. Ta proběhla v nacistickém Německu v červnu 1934, kdy nechal Hitler zavraždit členy SA.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek kritizoval připravený služební zákon. Premiér opáčil, že mu jde o to, aby po volbách mohly být noci dlouhých nožů. Ta proběhla v nacistickém Německu v červnu 1934, kdy nechal Hitler zavraždit členy SA. | foto: ČTK

Kalouskovi jde o noc dlouhých nožů, hájil premiér nový služební zákon

  • 360
TOP 09 varuje před přijetím služebního zákona v podobě, na níž se dohodla vláda. "Institut demokratických voleb by byl zbytečný," řekl Miroslav Kalousek. Vedoucí místa ve státní správě by podle něj byla zafixována na věčné časy. "Je to jen snaha, aby po každých volbách probíhala noc dlouhých nožů," opáčil premiér Bohuslav Sobotka.

Podle premiéra jde Kalouskovi o to, aby se po každých volbách měnilo složení státních úřadů, čemuž má služební zákon zabránit. Tím, že řekl, že Kalouskovi jde o "noc dlouhých nožů" po každých volbách, přirovnal Kalouskovu to k tomu, co se v červnu před osmdesáti lety stalo v nacistickém Německu. Na Hitlerův příkaz byli tehdy v rámci boje o moc v noci z 29. na 30. června zavražděni členové úderné jednotky SA, včetně velitele Ernsta Röhma, a někteří Hitlerovi odpůrci.

TOP 09 protestuje proti tomu, že jako nejvýše nadřízené místo pro úředníky má existovat generální ředitelství státní služby. To by jmenovalo státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech. A jen z těchto tajemníků by mohl být příští generální ředitel státní služby.

Kalousek prohlásil, že pokud je zákon vládní koalicí takto nastaven, šanci dostat se na klíčové pozice by měli jen lidé, kteří byli "v patřičnou chvíli na místě". Myslel tím lidi, kteří by se na rozhodující místa ve státní správě dostali za současné vládní koalice. Toho, že koalice zabetonuje své lidi na klíčových postech, se obává také ODS.

Pokud by zákon dohodnutý sociální demokracií, lidovci a hnutím ANO, prošel, nemohla by už příští vláda provést "zemětřesení" na klíčových úřednických pozicích. Bývalá pravicová vláda, která mohla služební zákon vyžadovaný Evropskou unií předložit a prosadit, to ale neudělala. Soustředila se na jiné věci, a tak nyní ve sporu s vládní koalicí o služební zákon tahá za kratší konec provazu - podobně jako když ČSSD za minulé vlády protestovala proti podobě církevních restitucí, nezabránila jim a nyní je už nemůže změnit.

Sobotka: Slíbili jsme zákon a vypadali jako podvodníci

Premiér odklad zákona odmítl. "Přestaňte škodit České republice," opáčil Sobotka Kalouskovi. Pokud by nebyl zákon přijat, bylo by podle něj ohroženo čerpání peněz z fondů EU.

Vláda je podle premiéra připravena iniciovat v červenci mimořádnou schůzi sněmovny, při níž by se o zákonu definitivně hlasovalo.

"Česká republika slíbila zákon už při vstupu do Evropské unie. A vypadali jsme jako podvodníci," hájí služební zákon premiér Sobotka. Ze strany TOP 09 jde podle něj jen o snahu zabrzdit přijetí zákona o státní službě.

"Minulá vláda pouze planě diskutovala o této normě a nebyl zájem odpolitizovat státní správu," ohradil se proti Kalouskově kritice nového služebního zákona i šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Tohle po nás Evropská unie nechce, protestuje TOP 09

Poslanecký klub TOP 09 se shodl na třech základních připomínkách ke koalicí dojednanému služebnímu zákonu. Pozměňovací návrh vyjednaný ČSSD, ANO a lidovci totiž podle poslanců topky nemá nic společného s původním návrhem, který prošel prvním čtením na mimořádné schůzi v lednu, což byla podmínka prezidenta Miloše Zemana pro jmenování vlády s ministrem financí Andrejem Babišem.

De facto se podle poslanců TOP 09 jedná o nový návrh zákona, který by měl být řádně projednán v prodloužené lhůtě ve výborech. "Pokud bychom tomu vyhověli, bylo by ohroženo schválení zákona tak, aby se stihl termín účinnosti zákona k 1. lednu 2015," řekl Faltýnek. Kalousek o požadavku odložit projednávání zákona podle něj mluvil na jednání grémia sněmovny.

"Rozhodně není v zájmu České republiky a v žádném případě po nás EU nepožaduje zakonzervovat stav, ve kterém budou do vedoucích míst ve státní správě koalicí nekvalifikovaně dosazeny stovky politicky či osobně spřátelených lidí," řekla v úterý poslankyně za TOP 09 Věra Kovářová. Strana nesouhlasí se způsobem jmenování státních tajemníků a jim podřízených vedoucích zaměstnanců.

Poslední námitkou TOP 09 je, že zákon, který důsledně řeší neotřesitelnou stabilitu vedoucích pracovníků státní správy, nedává podobné jistoty řadovým zaměstnancům. "Ti byli vydáni na milost či nemilost politicky dosazeným a zákonem potvrzeným vedoucím pracovníkům," uvedla Kovářová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video