Vlasta Parkanová se po hlasování, kterým byla zbavena imunity, vzdala funkce

Vlasta Parkanová se po hlasování, kterým byla zbavena imunity, vzdala funkce místopředsedkyně Sněmovny. (11. července 2012) | foto: David Neff, MAFRA

TOP 09 hledá nástupce Parkanové, ale stále věří, že se může vrátit

  • 72
Jen dva lidé zůstali po rezignaci Vlasty Parkanové ve vedení Sněmovny a strany se shodují, že to je neudržitelné. Novým místopředsedou Sněmovny za TOP 09 bude podle informací iDNES.cz tentokrát spíše muž. "Kandidáta vybereme v pátek," říká šéf klubu Petr Gazdík. Část strany ale stále věří, že by se do funkce mohla i vrátit Parkanová.

"Do neobsazené funkce místopředsedy Sněmovny se bude volit až v září. Do té doby může celá kauza, která stojí velmi na vodě, skončit a paní Parkanová by mohla být znovu místopředsedkyní dolní komory," uvedla ve čtvrtek její stranická kolegyně, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Sama prý ambici usednout do křesla po Parkanové nemá.

Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka budou asi čtyři kandidáti, z nichž si klub při pátečním jednání vybere. Připustil, že dojde k "genderovému" střídání a Parkanovou spíš nahradí muž. Ani Gazdík ale do vedení Sněmovny nechce. To místopředseda klubu Jan Husák iDNES.cz přiznal: "Pokud bych dostal nabídku, uvažoval bych o tom."

Parkanovou ve čtvrtek Sněmovna zbavila imunity a policie ji tak může stíhat kvůli okolnostem nákupu letounů CASA pro českou armádu. Podle policie Parkanová jako exministryně obrany nezajistila přiměřenou cenu za letadla a státu vznikla škodu 658 milionů korun. Parkanová na verdikt poslanců hned reagovala tím, že odstoupila z funkce místopředsedkyně Sněmovny. Poslanecký mandát si nechala (více o jednání poslanců o jejím vydání ke stíhání najdete zde).

Ve vedení Sněmovny tak zůstali jen předsedkyně Miroslava Němcová z ODS a místopředseda Lubomír Zaorálek z ČSSD. Už dříve na místo ve vedení dolní komory rezignovala Kateřina Klasnová v souvislosti s rozpadem Věcí veřejných a přechodem strany do opozice. Pro praktický chod Sněmovny je to přitom problém. Lidé v jejím vedení se totiž střídají při řízení schůze.

"Ve dvou se to zvládnout nedá. Minimální počet, když nejsou noční jednání, jsou tři lidé. Nejde jen o řízení schůze, vedení Sněmovny má na starost různé ceremoniální záležitosti, přijímání zahraničních delegací. Když jsem ještě byla místopředsedkyní Sněmovny, ta spolupráce a dělba práce fungovala bez ohledu na stranickou příslušnost," řekla iDNES.cz Klasnová.

Stanjura: Místopředsedové Sněmovny mohou být nově až čtyři

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura řekl, že podle jeho strany by měla mít Sněmovna tři až čtyři místopředsedy, tedy až o jednoho více než v době, kdy rezignovaly Klasnová a po ní Parkanová. "Zatím vám nebudu říkat, zda by se ODS ucházela také o jednu pozici místopředsedy. Určitě jsme ale proti tomu, aby tu funkci dostali komunisté," uvedl Stanjura.

Zdrženlivě se k možnosti získání místa ve vedení Sněmovny staví nová formace LIDEM, která vznikla odštěpením od Věcí veřejných. "V první řadě je stále prioritou sestavení poslaneckého klubu, pak se můžeme bavit o postech," odpověděla vicepremiérka Karolína Peake.

Pro Věci veřejné je podle Klasnové prioritou, aby získala pozice v parlamentních výborech, jako třeba v ústavně-právním. To je podle ní důležitější, než aby se strana případně znovu ucházela o křeslo místopředsedy Sněmovny. "Když jsem rezignovala, byli za mnou pánové Gazdík a Stanjura, abychom někoho navrhli. My se jednání nebráníme, ale důležitější jsou pro nás výbory," řekla Klasnová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video