Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera se stranickým kolegou Martinem...

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera se stranickým kolegou Martinem Plíškem | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Nejhorší volební období od 1989, stěžuje si TOP. Nejpřínosnější, říká ČSSD

  • 181
Od pádu komunismu nebyla nikdy Sněmovna tak strašná, jako je teď, postěžovala si TOP 09 v den, kdy se poslanci v tomto volebním období scházejí naposledy. I ODS vadí, že opoziční návrhy nebyly často vůbec projednávány. Naopak ANO si pochvaluje, že Sněmovna jednala víc dnů než v minulosti a ČSSD ji hodnotí jako nejpřínosnější od samostatnosti Česka.

„Z pohledu opozičního poslance musím říci, že se jedná o nejhorší volební období ve smyslu pošlapání práv poslanců předkládat poslanecké návrhy,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Michal Kučera. Upozornil, že pod stůl spadlo několik desítek návrhů, zejména opozičních, o nichž Sněmovna vůbec nejednala. „To je v parlamentní demokracii velmi závažné,“ uvedl.

Jeho kolega Martin Plíšek řekl, že řešením by byly pevně stanovené dny pro návrhy opozičních stran. „Podle pořadí v jakém byly navrženy, aby se nestalo, že se opoziční strany budou dohadovat o to pořadí,“ uvedl.

Poslanci se neshodli ani na tom, kolik zákonů během čtyř let schválili

Opozici tak bude umožněno, aby se o jejích návrzích hlasovalo. „Aby byly schváleny nebo zamítnuty, ale aby nezůstaly ve vzduchoprázdnu a nehlasovalo se o nich vůbec, což pošlapává práva opozice a samotnou parlamentní demokracii,“ prohlásil Plíšek. TOP 09 vadí i slabá účast z ANO, KDU-ČSL a ČSSD na interpelacích. Účast ministrů byla podle Kučery nejhorší od roku 1989.

„Vidíme ty promarněné čtvrtky, kdy se ministři neúčastní interpelace a poslanci opozice hovoří k nepřítomným ministrům,“ doplnil ho Plíšek. Řešením podle strany je, aby interpelace nebyly ve čtvrtek, tak jako dosud, ale v jiný den, kdy se projednají návrhy zákonů. „V určitý čas by přišly interpelace na členy vlády a pak by se zase projednávaly návrhy zákonů,“ řekl Plíšek. To by podle něj více motivovalo ministry, aby interpelace tak okázale a často neignorovali.

Fiala: Koalice bránila, aby se opoziční návrhy projednávaly

Podle předsedy občanských demokratů Petra Fialy je velký problém, že vládní koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL bránila, aby se opoziční návrhy vůbec projednávaly.

Předseda ODS Petr Fiala, první místopředsedkyně Alexandra Udženija a šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura při tiskové konferenci ve Sněmovně

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura za nedobré označil, že v končícím volebním období bylo schváleno 379 zákonů, 95 zákonů ročně a skoro 2 týdně „To není dobrý výsledek pro nikoho,“ řekl Stanjura.

Občanští demokraté ale podpořili více než polovinu z nich, a to i vládních návrhů. „Nulovou toleranci jsme měli ke špatným návrhům zákonů,“ uvedl šéf poslanců ODS. Přesto jedním z cílů strany v příštím volebním období je snížit počet zákonů a regulací o dvacet procent.

Nejaktivnější a nejpřínosnější, hodnotí Sněmovnu ČSSD

Diametrálně odlišně vidí končící Sněmovnu vládní koalice. „Nejaktivnější a nejpřínosnější v historii České republiky,“ zhodnotil ji šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. Zákony, které se neprojednávaly, často podle něj neměly žádnou šanci na přijetí.

„Vláda byla schopna všechny zásadní body svého programu prosadit tady v Poslanecké sněmovně,“ pochválil se premiér Bohuslav Sobotka. Zmínil přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb, o kontrolních hlášeních, o majetkových přiznáních či služební zákon.

Také šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek si výkon Sněmovny pochvaluje. „Podařilo se přijmout zásadní zákony pro chod naší země, že je normální i v České republice platit daně,“ řekl Faltýnek.

Liboval si, že Sněmovna jednala o sto dnů více, než v předchozím volebním období. Opravoval Stanjuru, že Sněmovna poslala do Senátu jen 337 zákonů. Připustil, že méně je někdy více, ale za klíčové považuje to, že se podařilo v tomto volebním období prosadit zákony, které dosud chyběly, jako o majetkových přiznáních pro politiky či takové, které napomáhají lepšímu výběru daní. Podle Sklenáka bylo zákonů 354.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video