Blair dorazil do Buckinghamského paláce po jedné odpolední tamního času. Přijel z Downing Street, tradičního sídla britských premiérů. Zde se loučil se svými zaměstnanci.
Předtím než nasedl do služebního jaguáru a vydal se k paláci, s médii nemluvil. Jeho žena Cherie ale vzkázala novinářům, že jí chybět nebudou.

V paláci si Blair podal dveře s novým premiérem a čerstvým předsedou Labour Party Gordonem Brownem. Toho královna Alžběta II. pověřila sestavením nové vlády. Od roku 1952, kdy usedla na trůn, je to už její jedenáctý premiér.
Poslední interpelace
Závěrečný den na postu premiéra zahájil Blair v Dolní sněmovně (House of Commons). Během posledních interpelací přiznal, že vztahy s poslanci míval často napjaté. "Nikdy jsem nepředstíral, že bych byl mužem Sněmovny," řekl.
Zároveň ale ocenil práci poslanců a popřál jim mnoho dobrého. Vzpomněl také na padlé v Iráku. "Opravdu lituji všech nebezpečí, kterým dnes čelíme," prohlásil.
Ve smířlivém duchu se nesla i vystoupení poslanců. Šéf opozičních konzervativců David Cameron popřál Blairovi úspěchy v další práci a Sněmovna premiéra nakonec odměnila potleskem vestoje.
Směr Blízký východ
Novou práci měl Tony Blair domluvenou ještě dřív, než opustil starou. Údajně při rozhovoru s americkým prezidentem Bushem vznikl nápad, aby pracoval jako vyslanec Blízkovýchodního kvartetu.
Nápad získal podporu generálního tajemníka Pan Ki-muna a strany kvartetu (USA, OSN, EU a Rusko) se na Blairovi shodly i při včerejších jednáních v Jeruzalémě. - více zde
Blair už oznámil, jaký bude jeho hlavní cíl. "Absolutní prioritou je uskutečnit to, na čem se nyní shoduje mezinárodní společenství - že jediným způsobem, jak přinést mír a stabilitu na Blízký východ, je dvoustátní řešení," řekl.