Dlouho bylo jedinou možností, jak zkoumat ostatky a přitom je nepoškodit, rentgenové záření. Časem se objevily modernější technologie jako počítačová tomografie či kriminalistické sestavení podoby lidského obličeje. Hereret prošla tomografem diagnostického centra Mediscan v Praze.
Časem bychom se mohli dozvědět, jak Hereret přibližně vypadala, jakými trpěla chorobami a na co zemřela. Vědci však nyní zjistili, že jednomu z nejcennějších exponátů moravskotřebovského muzea dlouhá staletí dost ublížila.
"Potvrdilo se, že mumie je značně poškozená. Jak zásadní vliv bude mít poškození na kvalitu získaných poznatků, ale zatím nevíme," sdělila vedoucí Městského muzea v Moravské Třebové Jana Martínková.
Pro vědce i všechny návštěvníky muzea však bude cenná jakákoliv nová informace ze života Hereret. Pohled na Egypťanku totiž patří k největším zážitkům, jaké mohou české egyptologické sbírky nabídnout.
Princezna leží v dvojité rakvi a je zabalena do takzvané kartonáže, což je tvarovaný obal samotné mumie z obinadel, zbytků papyrů, dřeva a štukovací omítky. Kartonáž je podle odborníků výjimečně bohatá a vydařená.
Jsou na ní i náboženské výjevy, které se vztahují k posmrtnému životu. Hereret vykukují z obalu jen špičky prstů na nohou. Celá expozice je komponována jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi.
Dvojitá rakev Egypťanky Hereret v moravskotřebovském muzeu
Foto Kulturní služby města Moravská Třebová
Co o ženě, jejíž mumii v roce 1912 muzeu věnoval moravskotřebovský rodák a cestovatel Ludwig V. Holzmaister, dosud víme? Snad pochází ze skalní hrobky v egyptských Thébách a patřila k thébské teokracii.
Honosila se titulem paní domu, což naznačuje, že byla vdaná. Zda měla děti, zatím nevíme. Za života měřila asi sto sedmdesát centimetrů a žádné patologické změny na její kostře se dosud nenašly.
