I když má syn legendárního zakladatele zlínského obuvnického koncernu po nedávném pádu ve Švýcarsku sdrátovanou nohu a opírá se o francouzské hole, je stále plný elánu. Chirurgický zákrok na noze si vybral dobrovolně, aby nemusel při pouze přirozeném srůstání poraněné nohy ležet tři měsíce na lůžku.
I když žije v Kanadě, cítí se Baťa ve Zlíně jako doma. Po jeho otci se zde jmenuje hlavní městská třída, univerzita, krajská nemocnice - tu Baťa senior v roce 1927 ve Zlíně zakládal - i významná nadace, která podporuje vzdělávání a studenty. Jména Baťa a Zlín patří nerozlučně k sobě.
Baťa junior ve Zlíně vždycky ožívá. I když by mu lékaři doporučili něco zdravějšího, včera ve Zlíně posnídal oblíbený hemenex a potom už následovala série setkání, přesně naplánovaných po půl hodinách.
„Pohyb je pro pana Baťu asi důležitější než přísná dieta. A my lékaři o dietě ani všechno nevíme. Nemůžeme být tak přísní,“ míní profesor Jaroslav Rybka, který právě ve Zlíně zahajoval v Baťově přítomnosti dva významné lékařské kongresy - o interní medicíně a gerontologii. „Věřím, že se pan Baťa mezi tolika lékaři na kongresu rychle uzdraví,“ dodává Rybka.
Baťa dosud lyžuje, pěstuje jogging a plave. Ještě před deseti lety se také potápěl. „Ale starší člověk má větší spotřebu vzduchu, a tak jsem se musel vynořovat dřív než manželka. To se mi nelíbilo,“ vysvětluje, proč už potápěčského sportu nechal. I s holemi chce dnes ve Zlíně v hale na Vršavě nastoupit o půl jedenácté tenisové utkání. Na jedné straně kurtu bude Baťa a šéf lékařských kongresů Rybka, oba dohromady ve věku 160 let. Jejich soupeři mají být dva dvacetiletí tenisté...
„Těším se ze života. Sportuji, cestuji, mám radost z toho, co dělám. Je to, jako bych měl pořád dovolenou,“ shrnuje devětaosmdesátiletý muž s úsměvem svůj současný životní styl. Nechystá se stáhnout do ústraní nebo odpočívat na lůžku.
