Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tohle má být hlas mladé generace? Kniha, která získala Cenu Jiřího Ortena

  15:20aktualizováno  15:20
Držitelem Ceny Jiřího Ortena pro rok 2010 se stal básník Jan Těsnohlídek (1987) s básnickou prvotinou Násilí bez předsudků. Spolu s touto knihou byly nominovány dvě prózy, obsáhlý román Kateřiny Tučkové (1980) Vyhnání Gerty Schnirch a kniha povídek Jana Němce (1980) Hra pro čtyři ruce.

Cenu Jiřího Ortena za rok 2010: získal ji Jan Těsnohlídek za sbírku básní Násilí bez předsudků | foto: Michal Krumphanzl

Už nominace Násilí bez předsudků by byla důvodem k podrobnějšímu pohledu. Avšak nejen ta: snad žádná z básnických prvotin posledních let nevyvolala tak rozporuplné reakce. Nadšený i chladný ohlas byl zaznamenán kupříkladu ve čtrnáctideníku Tvar, Násilí bez předsudků bylo propíráno na stránkách literárních serverů. Čím to?

Básník chytřejší než text

Sbírka s agresivně nepoetickým názvem zahrnuje čtyřiadvacet textů. Až na pár výjimek jde o příkladnou epizující lyriku, o delší básnické skladby. Východiska Těsnohlídkovy poetiky sahají zjevně ke kořenům beatnické generace. V českém kontextu si nelze nevybavit obdobně srozumitelné a generační výpovědí přetékající verše Václava Hraběte (1940–1965). Názvem a místy proklamativní antipoetičností zase mohou připomenout třeba prvotinu Brňana Karla Škrabala (1969) Zapalte Prahu, ačkoliv ten s ironickými básněmi-glosami dokázal brilantně – co do rozsahu – šetřit. Dost možná, že co znamenala Škrabalova sbírka pro určitý okruh čtenářů na přelomu devadesátých let, to představuje nyní pro mladší generaci čtenářů sbírka Jana Těsnohlídka.

Václav Hrabě

Václav Hrabě

Co ji charakterizuje a činí výraznou? Vůle a vedení textu ke srozumitelné výpovědi. Těsnohlídek své básně spíše hlásá než píše, spíše zřetelně artikuluje než mlčky předkládá, místo prostoru pro metafyziku drtí a vtahuje jasnost a ostrost autorova sebevědomého zření. Hned v úvodním textu, nazvaném Ta největší báseň, autor s lehkou hravostí rozevírá dynamický obraz líbivě lyrické pohlednice z Kodaně. V jakési postkolářovské črtě s rozumářskou řemeslností dovádí čtenáře ke zjištění, že on dobře ví, jak psát verše, kterým my, publikum, správně porozumíme. Zkrátka ironický básník-spiklenec, chytřejší než text.

O knize

Jan Těsnohlídek: Násilí bez předsudků

Nakladatelství a vydavatelství Petr Štengl, edice POP, Praha 2009, 72 stran, doporučená cena 119 korun.

Pro autorovy básně je však především příznačné cosi, co bych se v souvislosti s poezií snad i zdráhala vyslovit, ale co Těsnohlídkovy básně zkrátka vystihuje: snaha o takřka sociologické uchopování reality z pohledu generace, která se narodila "příliš brzo" na to, aby dokázala tento "hnusný" svět napravit či zničit (báseň: Sereme si na hlavy). Těsnohlídek v rytmizovaných, asociativně vedených obrazech vyjmenovává nelichotivé dobové reálie, leckde s přesností, jindy s přibližností klipu a rozmazané rychlosti prchavého štěku. Co se mu upřít nedá, to je energie, s níž se nezdráhá vedle konstatování jevů (... poblitý chodníky/ kecy/ o tom jak je dneska těžký/ porovnat si věci v hlavě/ pro mladý/ jehlou do žíly/ barevnější svět/ nevidět/ neslyšet/ nevidět...) zahrnout do veršů banalitu dneška s její rozblemcanou ukecaností a současně ji ovšem artikuluje i v jemné přesnosti.

Nestydatost, nebo talent?

Pokud Těsnohlídkovy verše něčím provokují, pak většinou v rámci očekávaného. Nejsou to šokantní provokace lingvistickými či fantazijními kejkly, jsou to daleko více chytré a umně navozené obrazy vedené s publicistickou snadností, s níž lze dnes psát poezii a ještě ke všemu poezii angažovanou, totiž se zřejmým důrazem na generační výpověď dnešních dvacetiletých; poezii koneckonců tímto výraznou. Těsnohlídek básník není tedy objevem ve smyslu jazykového mága, nýbrž – pokud to není hloupé takto zgeneralizovat – slušným středoproudým zástupcem své básnické generace, něco jako Jára Rudiš české poezie.
Vybavme si však ještě jednou předčasně zesnulého Václava Hraběte. Ten má v básni Pár tónů z roku 1964 i tyto verše: Ztracený v mrtvém moři/ asfaltu a sektorového štěstí/ brouzdáš se velebností Václaváku/ a tma je něžná a sladká/ a šišlavá/ jak párek teplejch.

Cenu Jiřího Ortena za rok 2010: získal ji Jan Těsnohlídek za sbírku básní Násilí bez předsudků

Cenu Jiřího Ortena za rok 2010: získal ji Jan Těsnohlídek za sbírku básní Násilí bez předsudků

Dobový kontext přitvrdil a básník Těsnohlídek v roce 2009 opisuje svět i pomocí obrazů, jako je kupříkladu sex z internetu. Ovšem a právě! Na této poezii je až nepříjemně vidět, že se toho na způsobu variovaného psaní takzvaně naivisticky stylizovaných, spontánně beatnických básní za půl století příliš nezměnilo. Jistě, u Těsnohlídka se vyskytují jiné reálie.

obal Těsnohlídkovy sbírky Násilí bez předsudkůOstatně reflexe současnosti i devadesátých let jsou taky tím nejbystřejším a nejoriginálnějším, na co lze v této sbírce narazit. A patrný je i posun ve slovníku. Tady se čerstvý držitel Ortenovy ceny hlásí ke generační výpovědi tzv. klávesnicových PC-literátů, kteří si směle pohrávají s projevy zglajchšaltovaného jazyka (časté užívání vnějších znaků jako: "§" nebo "+", případně slov jako "datumy" – to je poezie počítačových klávesnic a mobilů). Jen na okraj: bez těchto živých kosmetických úprav jazyka by tato poezie mířila možná k ještě většímu průměru...

Žádný propad, žádný zázrak

Ale abych laureátovi nekřivdil. Nejzajímavější jsou texty, v nichž Těsnohlídek sugestivně vrší obrazy (jako je tomu v dlouhé a patrně nejlepší skladbě All in) a kde příběh sám utváří rytmus a smysl básně. V úhrnu jde o výrazově nepřehlédnutelnou sbírku, v níž se s radostí začteme do několika osaměle zjitřených básní či obrazů a refrénů. Jde o básně, jejichž prezentaci si lze snadno představit na nějakém festivalu, při hlasitém čtení, s trochou toho slušného hudebního, v mezích normy umírněného bordelu. Lze si také představit, že si verše budou navzájem se zaujetím předčítat studenti.

Básník Jiří Orten (1919-1941), podle něhož je pojmenována cena pro mladé literáty

Básník Jiří Orten (1919-1941), podle něhož je pojmenována cena pro mladé literáty

Vnější znaky Těsnohlídkových textů (relativizování, paradoxy, slovní agitky, prořídle punkové sdělování) zkrátka poukazují na již zmiňovanou středoproudovou kvalitu básnického debutu. A ukazují na jakýsi možný podprahový marketingový tah chytrého básnivého copywritera, jenž své zboží vybavil veškerou potřebnou srozumitelností a líbivostí. Kritika konzumu, rozpadu rodiny, nelásky, prostituce, ztracené generace opilých otců a matek a pocitů zmaru mladé, komunismem nezruinované generace, které přebývá snad vše kromě skutečných nevirtuálních citů.A taky: morální poselství skryté v energickém textu za postojem uměřeně vzteklého lyrika. Dobré cool drama by z toho bylo. Dobrý slam by z toho vzešel. Dobrá novela? Snad.

Těsnohlídkova sbírka je pro mladou poezii těchto měsíců reprezentativní. Žádný propad, žádný zázrak. Místy náběh k talentu, který se dost možná v budoucnu prosadí jinde, snad v jiném literárním žánru. Ale ráda bych se mýlila.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.