Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tlouštíkem kvůli nákaze?

aktualizováno 
Podle lékařských měřítek je každý čtvrtý až pátý dospělý Čech obézní.
Podle lékařských měřítek je každý čtvrtý až pátý dospělý Čech obézní. Většinou je jejich nadváha přisuzována genetickým vlivům, přejídání, nevhodné skladbě potravy a nedostatku pohybu. Jenže co když je skutečnou příčinou obezity virová infekce? Někteří vědci o tom přinášejí zajímavé důkazy.

Všechno začalo v roce 1988 přátelským rozhovorem někde v horkých a vlhkých ulicích indické Bombaje. Lékař Nikhil Dhurandhar, specialista na obezitologii, se setkal se svým dlouholetým přítelem, veterinářem Sharadem Ajinkyou, který mu vyprávěl o podivné epidemii virového onemocnění v chovech kuřat.

Tučná indická kuřata

Uhynulá kuřata totiž byla v porovnání se zdravými podstatně tučnější. Doktora Durandhara podivný nález zaujal, a začal se proto s Ajinkyou věnovat výzkumu této "tukové epidemie". Nakazili kuřata virem SMAM-1, který je původcem oné podivné infekce. Již po šesti týdnech od nakažení měla kuřata v těle o polovinu tuku více než jejich zdravé protějšky. Doktor Durandhar začal ve své ordinaci zjišťovat, zda byli jeho obézní pacienti někdy nakaženi virem SMAM-1. A opravdu: deset z padesáti jeho pacientů - shodou okolností právě ti nejtěžší - se s virem již setkalo: měli proti němu protilátky v krvi. Indický lékař pochopil, že první výsledky naznačují možné spojení viru SMAM-1 s obezitou, ale že k potvrzení či vyvrácení teorie bude nezbytný rozsáhlý výzkum, na který by v Indii nezískal peníze. Nezbylo než změnit ovzduší. "Zavřel jsem své tři kliniky a odjel do USA," vzpomíná Dhurandhar na klíčové rozhodnutí. Ale ani tam nebyla situace růžová. Až po několika letech dostal indický obezitolog nabídku ke spolupráci od profesora Richarda Atkinsona z Winsconsinské university v Madisonu. Slibný výzkum však málem skončil dříve než začal: americké úřady nedovolily dovoz indického viru SMAM-1. Vědcům nezbývalo, než vydat se klikatější cestou.

Šťastná ruka

Virus SMAM-1 patří do skupiny adenovirů, které způsobují onemocnění dýchacích cest, průjmy či záněty spojivek a jsou přenášeny vzduchem, slinami nebo jiným kontaktem. Výzkumníci tedy vybrali ze skupiny adenovirů, v podstatě náhodně, podobný virus označovaný jako Ad-36, s nímž je v Americe povoleno pracovat. K vědeckým úspěchům nezřídka přispívá také intuice a šťastná ruka. Jako tentokrát. Již po třech týdnech měla kuřata nakažená virem Ad-36 0 dvě třetiny více tuku než kontrolní skupina. Šťastnou náhodou vybraný virus Ad-36 měl tedy stejné účinky jako vědcům zapovězený orientální SMAM-1. Výzkumníci opakovali podobný experiment na myších a na opicích. I jim nápadně přibývala tuková tkáň.

Chybí dlouhodobé sledování

Dokáže však virus obalit tukem i člověka? Vědci odebrali vzorky krve stovkám obézních i štíhlých lidí a nalezli protilátky proti viru Ad-36 u třetiny "XXL" jedinců a jen u nepatrného zlomku štíhlých! Takový výsledek však může také znamenat pouze sníženou odolnost obézních proti adenovirům. A právě zde se výzkumníci ocitají na tenkém ledě. "Ověřování hypotéz o příčinách chronických onemocnění patří mezi nejtěžší úkoly biomedicínského výzkumu," říká přední český virolog profesor Vladimír Vonka z pražského Ústavu hematologie a krevní ! transfuze. "Prokázat, že virus má co činit s obezitou, je možné asi jen dlouhodobým sledováním skupin osob s protilátkami a bez protilátek k viru. Sledované skupiny se přitom nesmí lišit stravovacími návyky ani dalšími rysy životního stylu, o nichž se ví, že přispívají k obezitě." Takový výzkum se dosud neuskutečnil. Indicko-americká dvojice však pokračuje ve shromažďování důkazů pro podepření své virové teorie obezity. Výzkumníci například studovali tělesné poměry u 26 párů dvojčat, z nichž jeden ze sourozenců měl v krvi protilátky proti "viru obezity" a druhý nikoliv. Jak vědci předpokládali, i zde se částečně ověřila správnost teorie o virovém původu obezity - jedinci s pozitivním testem na protilátky byli statnější než jejich sourozenci.

Pochybnosti přetrvávají

Vědecká komunita není příliš nakloněna převratným změnám, ale začíná si všímat radikální teorie, že původcem nadměrné hmotnosti alespoň u části obézních lidí je virus. Před časem vyšla Dhurandharova a Atkinsonova klíčová práce o viru obezity v renomovaném časopise International Journal of Obesity. "Před patnácti lety by vás považovali za blázna, kdybyste tvrdili, že žaludeční vředy způsobují bakterie," říká profesor Atkinson. Dnes to již považujeme za samozřejmost. Doktor Durandhar natolik věří své teorii, že začal spolupracovat s nejmenovanou firmou na vývoji protivirového léku právě proti Ad-36. Snaží se také prosadit testování dárců krve na přítomnost tohoto viru. Podle Dhurandharova výzkumu je virus velmi nakažlivý. Takže pozor! Nikdy nevíte, kdo na vás prskne Ad-36.

Autor je spolupracovníkem redakce
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.