Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Titul městys získalo zpět 211 obcí. Výhody nemají, jen platí za změnu

  21:38aktualizováno  21:38
Tradičním titulem městys se může opět pyšnit 211 obcí. Dalších téměř 180 obcí, které o tento status za komunismu přišly, má ještě možnost o vrácení požádat. Pro obce toto označení obvykle představuje symbol a kontinuitu s historií. Žádný prospěch z něj ale nemají. Naopak - platí za změny razítek a dalších formalit.

Status městys dostala zpátky i obec Český Šternberk na Benešovsku, která má zhruba jen 150 obyvatel. | foto: Karel Cudlín

Obce mohou žádat o vrácení titulu městys od 1. července 2006, kdy začala platit novela zákona o obcích. Týká se 390 obcí, které o status přišly v 50. letech minulého století.

O navrácení rozhoduje předseda Sněmovny - zatím vyhověl všem žadatelům. Naposledy, letos 17. března, vrátila Miroslava Němcová status Nové Říši na Jihlavsku.

Obce o vrácení titulu žádají většinou kvůli tradici. "Chtěli jsme to kvůli historickému významu. Když císař Rudolf II. jmenoval Jedovnice městysem, tak se tady mohly dělat trhy a byla to jakási prestiž," uvádí Jaroslav Šíbl, starosta obce z Blanenska. Dnes však žádné výhody z titulu městys neplynou.

Změna naopak přijde obecní kasu na několik tisíc korun. "Museli jsme měnit razítka, účty či hlavičkový papír," říká Václav Venhauer, starosta Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, jedné z obcí, které navrácení titulu iniciovaly.

V městysech se směly pořádat dobytčí trhy

Historický titul městys přestal existovat v roce 1954 zákonem o národních výborech. Při obnově místní samosprávy v roce 1990 nebyl zaveden. Navrácení titulu si vymohly dotčené obce. A to i s vědomím, že jim z tohoto označení nekyne žádný prospěch.

Městyse jsou zpravidla menší než města a větší než vesnice. Obce, které byly spádovým centrem pro okolní vsi, získávaly tento status od středověku. Titul obcím například poskytoval právo pořádat týdenní nebo dobytčí trhy.

V polovině 19. století se vznikem obecní samosprávy městys tato privilegia ztratil. Přesto císař a po vzniku Československa v roce 1918 vláda i nadále titul udílela. Posledním městysem se v roce 1948 stal Nový Hrozenkov.

Celkem je podle informací ministerstva vnitra k 1. lednu 2011 v Česku 6 246 obcí a 5 vojenských újezdů. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.