Podle bělehradského listu Večernje novosti tuto informaci získali tehdejší pracovníci britských výzvědných služeb.
Jugoslávie mohla podle deníku zůstat bez prezidenta po střetu se Sovětským svazem a po rezoluci přijaté Informbyrem (poválečnou mezinárodní organizací komunistických stran), která kritizovala jugoslávské vedení kvůli údajným nacionalistickým chybám. Tito pak žádal o azyl švýcarské úřady.
Josip Broz TitoPotomek Chorvata a Slovinky byl za druhé světové války velitelem komunistických partyzánů. Po válce se chopil moci, jeho režim se ale brzy rozkmotřil se Sovětským svazem a vydal se svou cestou. Ostře odsoudil sovětskou invazi do Československa. Autoritářský prezident dokázal držet na uzdě nacionalistické vášně. Jedenáct let po jeho smrti se Jugoslávie propadla do kruté čtyřleté občanské války plné etnických čistek |
"Britští zpravodajci v terénu poslali do své centrály informaci, že v době nejostřejší krize a konfliktu mezi jugoslávskými komunisty a komunistickými stranami Sovětského svazu a jeho satelitů 'Tito kontaktoval úřady Švýcarska s cílem zjistit, zda by mohl v této zemi získat azyl'," citovaly Večernje novosti Gorana Nikoliče, autora knihy Tajné služby Velké Británie, která se má na veřejnosti objevit v únoru.
Nikolić rovněž poukázal na to, že rezoluce Informbyra a střet se Stalinovým Sovětským svazem měl za následek oteplení vztahů mezi Jugoslávií a Západem.
Informbyro byla mezinárodní organizace komunistických stran, která navazovala na činnost Kominterny, zrušené za války. Organizaci řídila Moskva, která jejím prostřednictvím chtěla kontrolovat východní blok, jenž se po druhé světové válce utvářel. Jugoslávští komunisté ale velmocenské snahy SSSR zcela si podřídit členské státy tohoto bloku odmítli.
