Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tito plánoval, že před Stalinovým hněvem prchne do Švýcarska

  11:32aktualizováno  11:32
Bývalý jugoslávský prezident Josip Broz Tito prý zvažoval útěk do Švýcarska. Bylo to v době největšího tlaku Sovětského svazu na Jugoslávii v roce 1948. Tito tehdy uvažoval o tom, že zemi opustí, pokud ji SSSR napadne.

Josip Broz Tito ve svém úřadě (Bělehrad, cca 1946-1947) | foto: Profimedia.cz

Podle bělehradského listu Večernje novosti tuto informaci získali tehdejší pracovníci britských výzvědných služeb.

Jugoslávie mohla podle deníku zůstat bez prezidenta po střetu se Sovětským svazem a po rezoluci přijaté Informbyrem (poválečnou mezinárodní organizací komunistických stran), která kritizovala jugoslávské vedení kvůli údajným nacionalistickým chybám. Tito pak žádal o azyl švýcarské úřady.

Josip Broz Tito

Potomek Chorvata a Slovinky byl za druhé světové války velitelem komunistických partyzánů.

Po válce se chopil moci, jeho režim se ale brzy rozkmotřil se Sovětským svazem a vydal se svou cestou. Ostře odsoudil sovětskou invazi do Československa.

Autoritářský prezident dokázal držet na uzdě nacionalistické vášně. Jedenáct let po jeho smrti se Jugoslávie propadla do kruté čtyřleté občanské války plné etnických čistek  

"Britští zpravodajci v terénu poslali do své centrály informaci, že v době nejostřejší krize a konfliktu mezi jugoslávskými komunisty a komunistickými stranami Sovětského svazu a jeho satelitů 'Tito kontaktoval úřady Švýcarska s cílem zjistit, zda by mohl v této zemi získat azyl'," citovaly Večernje novosti Gorana Nikoliče, autora knihy Tajné služby Velké Británie, která se má na veřejnosti objevit v únoru.

Nikolić rovněž poukázal na to, že rezoluce Informbyra a střet se Stalinovým Sovětským svazem měl za následek oteplení vztahů mezi Jugoslávií a Západem.

Informbyro byla mezinárodní organizace komunistických stran, která navazovala na činnost Kominterny, zrušené za války. Organizaci řídila Moskva, která jejím prostřednictvím chtěla kontrolovat východní blok, jenž se po druhé světové válce utvářel. Jugoslávští komunisté ale velmocenské snahy SSSR zcela si podřídit členské státy tohoto bloku odmítli.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.