Za zkázou gigantického parníku v noci ze 14. na 15. dubna 1912 je podle Lousie Pattenové chyba v komunikaci mezi kormidelníkem Robertem Hitchinsem a prvním důstojníkem Williamem Murdochem. Titanic se vydal na svoji první pouť mezi Southamptonem a New Yorkem v době, kdy námořní plavba prožívala mocný rozmach díky přechodu od plachetnic na paroplavbu.
Na Titaniku se používaly dva systémy pro komunikaci s kormidelníkem: starý pro plachetnice a nový pro paroplavbu. Část posádky na Titaniku byla vycvičena na nový systém, ale část posádky stále používala příkazy z plachetnic. Oba systémy si bohužel protiřečily.
Když Murdoch spatřil blížící se ledovec, vykřikl "hard a starboard", na parnících zažitý příkaz k prudkému zabočení doleva. Kormidelník ale příkaz pochopil přesně opačně a stočil Titanic prudce doprava.
"Pravý důvod, proč Titanic narazil do ledovce je, že kormidelník stočil loď špatným směrem," tvrdí Pattenová. Než kormidelník stačil svoji chybu napravit, uplynuly dvě drahocenné minuty. Poté již nešlo srážku obřího parníku s horou ledu odvrátit.
Rozhodnutí pokračovat v plavbě byl zločin
Smrti více než 1 500 lidí na palubě přesto šlo zabránit. Krátce před tím, než se Titanic začal potápět, konala se v kabině prvního důstojníka porada nejvyššího velení lodi. Zde se Lightoller dověděl o chybě v komunikaci, která vedla ke srážce s ledovcem. Předseda společnosti White Star naléhal na kapitána Edwarda Smithe, aby pokračoval v plavbě. Zřejmě se obával, aby pověst společnosti nedoznala úhony.
"Dědeček rozhodnutí pokračovat po srážce v plavbě považoval za zločin," tvrdí Pattenová. Voda se daleko rychleji valila do trupu, překonala přepážky a Titanic se tak poroučel do hlubin o několik hodin dříve. "Nejbližší loď byla vzdálená čtyři hodiny plavby. Pokud by Titanic zůstal stát, pomoc by nejspíš dorazila včas," říká podle listu The Guardian vnučka druhého důstojníka.
Proč ale její děd pravdu tajil? Podle Pattenové se cítil zavázán chránit svého zaměstnavatele a obával se, že by v případě krachu firmy ztratily práci stovky lidí. Pattenová se dědečkovo tajemství dozvěděla od svojí babičky. Dlouho tajené svědectví se přidává k mnoha teoriím, které se kolem potopení Titaniku vyrojily.
"Tuto teorii o popletení dvou komunikačních systémů neslyším poprvé. Samozřejmě, jak se blížíme k stoletému výročí zkázy Titaniku, je takové svědectví velmi zajímavé. Titanic lidi stále fascinuje, protože jeho příběh je alegorií stavu lidstva," tvrdí Michael McCaughan, který se Titaniku věnuje více než třicet let.
