Vysloužilí sovětští vyzvědači v ČSR - iDNES.cz
Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vysloužilí sovětští vyzvědači v ČSR

  16:05
V padesátých letech se v Československu usadilo několik vysloužilých sovětských vyzvědačů ze zámoří, kteří měli jedno společné – utekli, protože je prozradily dešifrované sovětské depeše z doby války. Jejich útěky následovaly po rozsáhlém provalení sovětských výzvědných sítí v západním světě. Tuhle špionážní strukturu podminovali dva lidé: šifrant sovětské ambasády z kanadské Ottawy Igor Guzenko a bývalá spojka agentů v USA Elisabeth Bentlyová, kteří se v roce 1945 přihlásili tamním úřadům.

Zakrátko si bývalý ředitel americké zpravodajské služby Úřadu strategických služeb OSS (Office of Strategic Services) William Donovan, který byl pověřen vybudováním nové výzvědné organizace, vzpomněl, že ve skladech mají záznamy nerozluštěných telegramů z války.

Od roku 1942 totiž zachycovali Američané, Kanaďané, Britové, Australané a Švédové depeše, které si vyměňovala Moskva se svými diplomatickými a obchodními zastupitelstvy v New Yorku, Washingtonu, San Francisku, Mexiku, Montevideu, Londýně, Stockholmu a Canbeře.

Za války neměli kryptoanalytici čas, aby se na ně podívali. Donovan v roce 1946 požádal, aby se na tuhle kořist soustředili nejlepší lamači kódů, jak se jim také říká. Operace, kterou vedl Meredith Gardner, dostala krycí označení Bridge a později Venona.

Bezpečná úniková cesta přes Prahu
Už první dešifrované texty naznačovaly, že Sověti získali agenty na nejvyšších politických a hospodářských místech, v atomových továrnách i v laboratořích, které vyvíjely nové typy zbraní. Shodou okolností byl v té době styčným důstojníkem britských tajných služeb ve Washingtonu Kim Philby – jinak agent sovětské špionáže NKVD. Jakmile se Philby dověděl o akci Bridge-Venona, upozornil Moskvu.

Sovětská rozvědka urychleně připravila pro své agenty únikové cesty do bezpečí. Za bezpečný koridor z USA považovala trasu Mexiko–Švýcarsko–Československo–Moskva. Z drobných zmínek, například při vyšetřování atomových špionů manželů Rosenbergových a jejich společníků, vyplývá, že při těchto útěcích pomáhali také členové československé výzvědné služby. Bohužel spisy o tom z archivů zmizely a pamětníci vymřeli anebo mlčí.

Na jaře 1950 přemlouval Julius Rosenberg-Liberal svého švagra Davida Greenglasse-Calibreho, který za války pracoval v atomových laboratořích v Los Alamos, odkud posílal zprávy: Okamžitě uprchni! Měl bys odjet do Mexika a tam poslat žádost o azyl na sovětskou ambasádu podepsanou pseudonymem I. Jackson. O tři dny později tě na náměstí u sochy Krištofa Kolumba vyhledá kurýr s pasy, letenkami a penězi pro celou rodinou. Pak odletíte přes Švýcarsko do Československa – a tam se přihlásíte opět na sovětském velvyslanectví.

Harry Gold-Arno, který dělal atomovým špionům spojku k sovětskému řídícímu důstojníkovi, měl použít stejnou trasou už v únoru 1950. Greenglass a Gold toho nevyužili a byli zatčeni. Ani Rosenbergovým se zmizet nepodařilo – zatkli je o několik dnů dřív, než počítali. Všichni nakonec stanuli před soudem.

ČESKOSLOVENSKO VE ZVLÁŠTNÍCH SLUŽBÁCH

Česká televize vysílá na ČT 2 seriál Československo ve zvláštních službách. iDNES připravil ve spolupráci s autorem seriálu Karlem Pacnerem speciální přílohu o tomto projektu. Třetí díl stejnojmenné knihy o československých výzvědných službách vyjde počátkem léta.

Zato přes Mexiko, Holandsko, Švýcarsko a Československo uprchli manželé Morris a Lola Cohenovi. Paní Cohenová-Lesley dělala za války spojku mezi vicekonzulem Anatolijem Jakovlevem-Jackovem-Alexejem, který pracoval na rezidentuře v New Yorku, a vyzvědačem Perseem, jehož identita zůstává sporná, v Los Alamos, kde se atomová bomba vyvíjela.

Pro agenty na britských ostrovech a ve Středomoří doporučovaly sovětské tajné služby únikovou linku Itálie–Švédsko–Finsko–SSSR. Tímto způsobem se ztratila v srpnu 1950 rodina italského fyzika Bruno Pontecorva, která trávila dovolenou v Itálii a Švýcarsku. Za války v Kanadě nabídl Pontecorvo tajné informace NKVD-KGB. Začátkem srpna přišli za Pontecorvem k jezeru Como, kde se s manželkou a syny rekreoval, dva neznámí lidé – Ital a Čech. A ti prý mu doporučili útěk.

Rovněž dva Britové, kteří patřili ke skupině neobyčejně produktivních a význačných sovětských vyzvědačů, se při náhlém útěku zachránili v Praze. Šéf amerického odboru londýnského ministerstva zahraničí Donald Maclean-Homer, který měl být v pondělí ráno zatčen, odjel tajně v doprovodu diplomata Guye Burgesse-Hickeho v pátek do Francie a odtud do švýcarského Curychu. Na tamní sovětské ambasádě dostali falešné pasy a letenky do Stockholmu před Prahu. V neděli 27. května 1951 vystoupili při mezipřistání na ruzyňském letišti – a tam je vítali důstojníci NKVD-KGB v doprovodu kolegů ze Státní bezpečnosti.

Ovšem někteří Američané si ČSR zvolili také ke svému azylu. „Sověti se každého člověka, kterého stáhli, ptali, kde by chtěl žít,“ vysvětloval mi někdejší ministr vnitra Rudolf Barák. „Do Bulharska mířil málokdo, většina chtěla k nám do Československa, už kvůli úrovni a stylu života. Tito lidé byli ve spojení s hlavním sovětským poradcem ministra vnitra. O jejich bezpečí se starala naše ochranka.“

Agent pod krycím jménem Bur
V létě 1950 našli v Praze úkryt manželé Ian a Margaret Milnerovi z Austrálie. Přiletěli z New Yorku přes Švýcarsko a už tady zůstali. O deset let později se pokusil Milner v rozsáhlé zprávě přátelům v Austrálii svůj odchod obhájit a vysvětlit: „Nerezignoval jsem ze sekretariátu Spojených národů OSN v roce 1950 a neopustil jsem Spojené státy, abych »šel do Československa«. V červenci 1950 jsem požádal o normální dovolenou na cestu se svou ženou do Švýcarska.

Tam měla moje manželka vážný záchvat revmatismu, kterým trpěla mnoho let. Hodně jsem slyšel o úspěšné léčbě revmatismu v československých lázních, a proto jsem si zažádal o povolení vstupu do ČSR, abych mohl svou ženu svěřit do péče dobře známého českého specialisty profesora Františka Lenocha, šéfa Ústavu fyzioterapie a lázeňství.

Když jsem zjistil, že léčení revmatismu mé ženy v lázních Piešťanech a v Praze si vyžádá čas, požádal jsem koncem srpna o neplacenou dovolenou, která mi byla v září 1950 povolena na šest měsíců; po předložení lékařského nálezu byla prodloužena o dalších šest měsíců. V té době jsem mohl zastávat dočasně a ne na úplný úvazek místo mimořádného lektora angličtiny.“

Ale bylo to jinak. Při luštění sovětských depeší z Canberry přišli Američané na jméno agenta pod krycím jménem Bur. V roce 1950 se australské kontrašpionáži podařilo zjistit, že se pod tímto označením skrýval Milner. To potvrdil i Vladimír Petrov z NKVD-KGB, který sloužil pod diplomatickým krytím v Austrálii, a v dubnu 1954 utekl.

Jako úředník ministerstva zahraničí se Milner stýkal s pracovníky sovětského vyslanectví. „Někdy v letech 1944-46 předal Milner australskému komunistovi Walteru Seddonu Claytonovi, organizátoru sovětské špionážní sítě, důležité dokumenty z ministerstva zahraničí,“ uvedl českoaustralský historik Petr Hrubý. „Šlo o britské strategické plány po válce ve Středomoří, v Atlantickém a Tichém oceánu.“

Rovněž interní zpráva československého ministerstva vnitra z 29. listopadu 1960 to přiznala: „Během své činnosti na ministerstvu zahraničních věcí v Austrálii v letech 1944-47 předával nám J. Milner prostřednictvím třetích osob cenné materiály o politických otázkách. Od roku 1947 do roku 1950 pracoval v politickém oddělení Rady bezpečnosti sekretariátu OSN v New Yorku jako starší pracovník v sekci pro Dálný Východ a Jižní Asii.

Dne 6. března 1949 byl Milner získán pro spolupráci. Základem k tomu bylo Milnerovo pokrokové ujišťování, které nejednou projevil v rozhovoru s naším zástupcem. Po získání ke spolupráci strávil Milner delší dobu na služebních cestách po linii OSN v Koreji, Palestině a jiných zemích. Podával nám zprávy týkající se činnosti jednotlivých menších organizačních článků OSN nebo některých vedoucích pracovníků OSN. V roce 1950 v souvislosti s tím, že jsme obdrželi zprávu o možné represi proti Milnerovi jakožto našemu agentu ze strany americké kontrarozvědky, bylo přijato rozhodnutí o převedení Milnera do jedné ze zemí lidové demokracie.“

Další část zprávy ministerstva uvedla: „Pod záminkou léčení manželky a trávení dovolené odjel Milner do Čech, kde pracuje v současné době na pražské univerzitě jako lektor. V roce 1951 na naše doporučení požádal Milner o propuštění ze sekretariátu OSN... Na základě zásluh, které má Milner vůči nám, a také proto, že odjel do Československa na náš příkaz, podporujeme jej materiálně od doby příjezdu do ČSR měsíčně sumou 25 000 Kčs a jestliže bude mít na univerzitě měsíčně 7000 Kčs, bude třeba, aby náš příspěvek byl o tuto částku snížen.“

Spolupracovník StB A. Janský
V Praze už Milner zůstal. Rozvědka ho předala kontrarozvědce, kde dostal krycí jméno A. Janský, a ta mu i nadále usnadňovala život. Až 18. března 1968 uložila StB osobní spis docenta Milnera, agenta číslo 9006, do archivu. Do té doby podal 110 zpráv o „nepřátelských objektech“. „Janský byl po dobu spolupráce hodnocen jako ochotný, iniciativní a přesný v plnění uložených úkolů.“ StB s ním ukončila spolupráci kvůli jeho zhoršenému zdraví.

Ian-Jan Frank Milner zemřel v roce 1991 v Praze. Za čtvrt století působení na filozofické fakultě vychoval stovky kvalitních anglistů. Rovněž překládal do angličtiny a tím vlastně uvedl do západního světa některé české básníky a spisovatele, které režim příliš nemiloval. Mnozí jeho kolegové a žáci tušili, že má různé potíže se svými cestami do Austrálie a na Nový Zéland. Nikdo si však nedovedl představit, že by to byl člověk dvojí tváře. Snad všichni na něho vzpomínají s úctou – ovšem pokud nenajdou jeho hlášení mezi svými odtajněnými spisy StB.

Elektroničtí géniové Berg a Staros
S dalšími azylanty sovětské tajné služby u nás se nesetkalo tolik lidí jako s Milnerem. Inženýři Filip Staros a Josef Berg pracovali v letech 1951-1956 ve Vojenském technickém ústavu, který byl tajný. Soustřeďovali se na vývoj protiletadlových systémů, především na to, aby jejich obsluhy dokázaly přesně a včas zneškodnit letící letadlo.

Avšak oba dva se stali podezřelými kvůli svým „protistátním“ názorům. Například doporučovali ostatním zaměstnancům, aby protestovali proti ožebračující měnové reformě v létě 1953. Anebo od svých spolupracovníků požadovali, aby více a lépe pracovali, než aby schůzovali. Tamní komunisté si na ně dokonce stěžovali jako na možné západní špiony. Jejich případ nakonec projednával ministr vnitra Rudolf Barák s prvním tajemníkem ÚV KSČ Antonínem Novotným: Oba soudruzi jsou po bezpečnostní stránce naprosto v pořádku!

Třebaže ani nejvyšší českoslovenští činitelé nevěděli, o koho se jedná, nemohli jim nic udělat, protože je sem poslala sovětská tajná služba. Ve skutečnosti byli Berg Joeal Barr a Staros Alfred Sarant elektroničtí inženýři, kteří patřili do skupiny vyzvědačů okolo manželů Julia a Ethel Rosenbergových, popravených za vědeckou a atomovou špionáž.

Talentovaný radiotechnik Barr, krycí jméno Retro, zkoumal místa nepřátelských baterií na základě dráhy a rychlosti letu střel. Kromě výsledků této práce dal svému sovětskému řídícímu důstojníkovi 600 stran studie o kombinaci radaru a počítače, která umožňovala určit dráhu letu německé balistické rakety V-2 a automaticky na ni řídit palbu dělostřelectva. Neméně schopný Sarant-Hughes vedl skupinu odborníků, která rovněž zkoumala činnost dělostřelectva. V letech 1944–1945 se na Cornellově univerzitě podílel na stavbě cyklotronu pro jaderné výzkumy.

„V letech 1943–1945 předali agenti Retro a Hughes 9165 stran o více než sto vědeckých úkolech,“ uvedl nedávno ruský historik Sergej Černoprud. „Výbor pro radiolokaci v Moskvě, který vedl akademik A. I. Berg, tyto dokumenty vysoce ocenil.“

Oba Američané požádali Nikitu Chruščova o přestěhování z Prahy do SSSR. V zimě 1956 se i s rodinami objevili v Leningradu. Až do roku 1973 vedli konstrukční kancelář, která vyvinula první sovětské minipočítače a různé elektronické aparatury pro armádu. Podle Bergova přiznání v deníku Izvěstija byl tehdy průměrný plat 60 rublů měsíčně, kdežto Staros dostával 700 a on 650 rublů – víc než ministři.

Později působili i na jiných místech. Všude zakládali výzkumné ústavy a továrny pro vývoj a výrobu mikroelektronických aparatur, především pro armádu a raketokosmickou oblast. Postavili první skutečně fungující sovětský počítač – za něj dostali státní cenu. U Moskvy založili město Zelenograd, v němž vedle mikroelektronických laboratoří vznikly průmyslové závody – všechno orientované pro ponorky. Později se Staros přesunul do Vladivostoku, kde pracoval do své smrti v roce 1962. Barr zemřel v dubnu 1988.

Oba utečenci se tedy stali „otci sovětského mikroelektronického průmyslu“, jak s hořkostí konstatovali jejich západní kolegové a příslušníci CIA.

Finančníci sovětské výzvědné sítě
V polovině června 1957 dostala československá rozvědka na starost další Američany – manžele Alfreda a Marthu Sternovi. On byl bohatým dědicem obchodní sítě Sears & Roebuck, ona dcerou amerického vyslance Dodda v Německu ve třicátých letech a spisovatelkou.

Když dostali předvolání před velkou porotu jako svědci v jednom špionážním procesu, utekli nejdřív do Mexika. Jakmile americká vláda požádala o jejich vydání, uprchli za pomoci československých zpravodajců na koupené paraguayské pasy do Moskvy. A tam vyslovili přání, že by chtěli žít v Praze. Jejich přijetí schválilo nejvyšší vedení KSČ – politické byró. Oba totiž měli naprosto „buržoazní požadavky“: byt o 4-5 pokojích, řidiče a kuchařku.

Za války přitáhla levicově naladěná Martha svého manžela mezi Američany, kteří pracovali jako sovětští vyzvědači. Když potřebovala na podzim 1944 malá hollywoodská firma Boris Morros Music, která sloužila Sovětům jako prostředník při předávání spousty vojenských, průmyslových a obchodních tajemství, provozní kapitál, Stern tam vložil 130 tisíc dolarů. To je suma, která by dnes představovala asi desetkrát víc. Později věnoval na další projekt čtvrt milionu dolarů. Kromě toho občas dával některým svým přátelům-agentům peněžité dary v tisících dolarech. Sternovi rovněž tipovali mezi svými známými nové agenty.

Není divu, že po jejich útěku do Evropy, je newyorský soud obvinil z financování cizí zpravodajské sítě, z účasti na vyzvědačství a z organizování schůzek sovětských agentů na jejich farmě.

Nicméně život v komunisty ovládané zemi tyto salónní levičáky změnil. Zvláště sovětská invaze v srpnu 1968 je zlomila. Dokonce podporovali chartisty. Během několika let jim věnovali na milion korun - podle tehdejšího kursu okolo 75 tisíc dolarů. „Bylo to pro nás velice důležité,“ hodnotil později Jiří S. Hájek, který patřil k nejpřísněji střeženým odpůrcům režimu. „A pro ně to nebylo snadné. Vždyť za svou opozici v zahraničí získali tady azyl a předpokládalo se, že k vládě, která jim ho udělila, se budou chovat poslušně.“

Stern zemřel v Praze na rakovinu žaludku v červnu 1986. Sternovou přepadli na jaře 1990 v její košířské vile lupiči, surově ji stloukli a okradli. Na následky tohoto šoku v srpnu zemřela.

Autor:
Rozstřel: Lukáš Visingr - include | (1:55) | video: iDNES.tv

Česko by mělo zahájit debatu o vlastnictví atomové bomby, říká analytik Visingr

Nejčtenější

Detektivové zadrželi Nagyovou, Fuksu i Tluchoře, zasahují u lobbistů

Elitní policisté spustili nebývale rozsáhlé zatýkání politiků a špiček státní správy. Zadrželi ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou, ředitele správy hmotných rezerv Ondreje Páleníka a politiky...

Zemřela Anna Julie Slováčková, vedla dlouhý boj s rakovinou

Po dlouhé nemoci zemřela zpěvačka Anna Julie Slováčková. Dceři herečky a zpěvačky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka bylo 29 let. Od roku 2019 se opakovaně léčila s rakovinou. O svém...

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. „Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z...

Něco nehraje. Rusové hledali informace o útoku v Německu předtím, než se stal

Rusové vyhledávali na internetu informace o útoku v německém Mannheimu ještě předtím, než zde islamistický útočník pobodal několik lidí včetně kritika islámu Michaela Stürzenbergera. Tvrdí to německá...

Útok nožem v Praze s účastí cizinců: mezi pobodanými je i raper

Tři zraněné si vyžádala v neděli v Praze potyčka mezi čtyřmi lidmi. Dva z nich jsou pobodaní, z toho jeden byl podle záchranné služby v ohrožení života. Třetí člověk má zranění hlavy. Jedním ze...

Na škole v Příbrami vyhrožoval žák. Policie ho zadržela a budovu evakuovala

Žák v jedné z příbramských základních škol dnes odpoledne podle oznámení vyhrožoval svému okolí v budově. Policisté chlapce zadrželi a školu evakuovali. Na místě nebyl nikdo zraněn.

14. dubna 2025  17:15,  aktualizováno  17:26

Odsuzuji zabíjení, ale nemám dost informací, řekl Fico k ruskému útoku na Sumy

Odsuzuji veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemám dost informací, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico. Ruský útok na ukrajinské město s desítkami obětí na životech o den dříve odsoudil...

14. dubna 2025  17:21

Ticho v éteru. Gripeny zasahovaly kvůli mlčícímu boeingu nad Českem

České gripeny v sobotu zasahovaly kvůli nekomunikujícímu Boeingu 737 mířícímu z Kréty do Dánska. Civilní i vojenské řízení letového provozu se letounu marně pokoušelo dovolat, proto byl vyhlášen...

14. dubna 2025  17:19

Socialistický realismus, Gottwald i lokomotiva. Liberty začala nabízet umělecká díla

Masivní busty Klementa Gottwalda či Antonína Zápotockého, ale i jemné kresby tváří účastníků dávné stavby mládeže insolvenční správce Liberty Ostrava nabízí v aukci, jejíž předprodejní výstava dnes...

14. dubna 2025  17:01

„Dvacet let zkušeností, doktorát, nástupní plat 20.000 hrubého.“

{LABEL}

Pokud jste něco podobného slyšeli, zkuste raději mrknout na jobdnes.cz

Kyjev využívá civilisty jako živý štít, tvrdí Rusko po zabití tří desítek lidí v Sumách

Sledujeme online

Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo v pondělí ruské ministerstvo obrany a tvrdilo, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města....

14. dubna 2025  14:25,  aktualizováno  16:51

Sdílené elektrokoloběžky v Praze mají skončit, nová regulace s nimi nepočítá

Praha nepočítá s tím, že by v připravovaném systému pro provoz sdílených dopravních prostředků umožnila parkování elektrokoloběžek. Jejich provozovatelé je proto podle primátorova náměstka Zdeňka...

14. dubna 2025  13:06,  aktualizováno  16:41

Napětí roste. Alžírsko chce vyhostit francouzské diplomaty, Paříž hrozí odvetou

Alžírsko pohrozilo vyhoštěním dvanácti francouzským diplomatům. Do dvou dnů se musí vrátit do vlasti. V reakci na to Francie varovala před odvetnými kroky. Konflikt je reakcí na páteční zadržení tří...

14. dubna 2025  16:38

Zemřela „babka lyžařka“. Jarmila Bursová byla tváří Troškových komedií Babovřesky

V 96 letech zemřela Jarmila Bursová. Proslavila jako „babka lyžařka“ v trojici komedií Zdeňka Trošky Babovřesky. Podle vyjádření rodiny pro Blesk.cz odešla poklidně ve spánku.

14. dubna 2025  16:33

Akciové trhy ožívají. Pomohla výjimka z cel pro mobily a další elektroniku

Evropské i americké akcie zahájily pondělní obchodování růstem. Technologické společnosti těžily ze zprávy o tom, že Spojené státy dočasně poskytly chytrým telefonům a některým dalším elektronickým...

14. dubna 2025  10:51,  aktualizováno  16:30

Obrněnce proti migrantům. Trumpovi tah s armádou vychází, nasadil i helikoptéry

Na hranicích Spojených států a Mexika přituhuje. Donald Trump splnil své předvolební sliby, do migračně kritického regionu poslal armádu a výsledky už se dostavují, počet ilegálních přechodů z jihu...

14. dubna 2025  16:15

Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr
Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr

Letňanský veletrh, zaměřený na budoucí maminky a rodiny s dětmi, přivítá v půlce dubna oblíbené vystavovatele a zároveň představí zcela nové značky...

Na náměstí v Pardubicích se strhla bitka mezi cizinci, před strážníky utíkali

Potyčku cizinců řešili v noci na neděli pardubičtí strážníci. Rvačka se strhla poblíž Zelené brány, skupina ale do příjezdu hlídky zmizela. Strážníci ji nakonec vypátrali u Tyršových sadů, kde málem...

14. dubna 2025  16:03

Oscara pro Cruise! volají fanoušci. Novou sošku pro kaskadéry mu chtějí udělit hned

Americký herec Tom Cruise, přestože zapsaný jako jedna z nejvýznamnějších filmových hvězd, dosud neobdržel nejprestižnější ocenění Oscar. To by se však mohlo za pár let změnit. Americká filmová...

14. dubna 2025  15:30