Odcházející prezident Václav Klaus se zdraví s lidmi, kteří dorazili na

Odcházející prezident Václav Klaus se zdraví s lidmi, kteří dorazili na slavnostní večer na Pražském hradě. Rozlučka dostala název "Díky nejen za jazz, pane prezidente." | foto: Dan Materna, MAFRA

Německá média: Klausova amnestie byla akt zvůle, teď za ni pyká

  • 123
Důvodem podání žaloby pro velezradu na odcházejícího prezidenta Václava Klause je podle německého deníku Süddeutsche Zeitung "skandální" amnestie. Tu respektovaný deník označil za "akt zvůle". Podle jiného velkého německého deníku Die Welt je žaloba pro Klause studenou sprchou.

Žalobu na odcházejícího prezidenta odsouhlasil v pondělí Senát. Velezrady se Klaus podle "žalobců" mezi senátory dopustil mimo jiné tím, když na začátku roku vyhlásil široce kritizovanou amnestii. Vyčítají mu však také třeba to, že nerozhodl ve věci jmenování jednoho z čekatelů na soudce, ač mu to nařídil soud (více čtěte zde).

Süddeutsche Zeitung v této souvislosti píše, o "skandální masové amnestii, kterou neochvějný konzervativec vyhlásil na Nový rok a která osvobodila mimo jiné řadu údajných finančních akrobatů a velkopodvodníků".

"Zkrátka přišly nejen desítky tisíc vkladatelů, kteří tím ztratili právo na náhradu škody, nýbrž všech deset milionů občanů země," píše komentátor německého listu. "Neboť svrchovaný akt zvůle je tnutím do základu právního státu, jehož budování je po konci komunismu i tak dost obtížné," poznamenal list.

Klaus dostal studenou sprchu

Podle Süddeutsche Zeitung čeští senátoři chtějí svým rozhodnutím dát najevo, že nemůže tak snadno vyváznout žádný veřejný činitel, který "tak neslavným způsobem jedná proti duchu demokracie".

Deník Die Welt žalobu označil za "studenou sprchou" pro Klause. Zároveň vysvětluje, že žaloba pro velezradu je v Česku jediný způsob, jak pohnat hlavu státu před soud, i kdyby to byla jen záležitost týkající se zanedbání nebo zneužití úřadu.

"Kritici takového postupu varovali, že v zahraničí musí nutně vzniknout mylný dojem ohledně závažnosti pochybení prezidenta, jestliže je řeč o velezradě," všímá si Die Welt.

Ústavní žaloba a její možné důvody zaujaly světová media už v pondělí. Většina světových agentur psala, že Klausovo rozhodnutí pustit na svobodu i řadu lidí odsouzených za finanční delikty nešťastně poznamenalo konec jeho politické kariéry (více čtěte zde).

Klausovi oponenti v Senátu chtěli poškodit jeho pověst

Obsáhleji kauzu komentovala britská rozhlasová stanice BBC. Podle komentátora Roba Camerona je výraz "impeachment" neboli ústavní žaloba velké slovo pro politický útok na nejkontroverznější postavu státu, "konzervativního a výrazně euroskeptického" Václava Klause.

"Senát je plný Klausových levicových oponentů a není náhodou, že většina z 38 senátorů, kteří pro žalobu hlasovali, patří k opozičním sociálním demokratům," uvádí autor. "Jen málokdo ale čekal, že hlasování o žalobě projde. Skutečnost, že se tak stalo, svědčí o hloubce nálad, které vyvolala Klausova novoroční amnestie. Desítky závažných korupčních kauz se v jejím důsledku ocitly u ledu," píše se v komentáři.

Podle ruské státní televize a radia Hlas Ruska se prezidentovi odpůrci "při vyhrocení situace až do krajnosti" opírají spíše o veřejné mínění, než o právní argumenty.

"Zdá se, že úkolem Klausových oponentů v Senátu bylo poškodit jeho pověst, aby jeho jméno bylo spojováno alespoň s podezřením z velezrady," uvádí Hlas Ruska. Emoce okolo amnestie by časem opadly - ale po obvinění z velezrady bude pro Klause jako občana složitější kritizovat tu velkou část politických elit, s níž se názorově rozchází.

"Vzniká otázka, zda to není záměr, a nikoli náhoda, že z velezrady obviňují člověka, který se v posledních letech nebál jít proti 'generální linii' v EU. Stačí si vzpomenout, že Klaus byl v roce 2009 jediný z evropských prezidentů a premiérů, který si úporně nepřál podepsat základní dokument EU, Lisabonskou smlouvu. (...) Je naprosto možné, že EU podněcovala proevropsky naladěné senátory k tomu, aby Klausovi uštědřili úder. Přece v každé době se trestali ti, kdo nekráčeli s davem, a EU není výjimkou," píše pravda.ru.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video