Většina deníků se s Benediktem XVI. loučila, zazněly však i hlasy kritiky. Ilustrační foto

Většina deníků se s Benediktem XVI. loučila, zazněly však i hlasy kritiky. Ilustrační foto | foto: Reuters

Na papeže padla slova díků i kritiky. Už neměl sil, shodují se deníky

  • 9
Odchodu hlavy katolické církve si v úterý ve svém vydání všímaly snad všechny světové deníky. Některé spekulovaly, jiné se jen loučily. Polský deník Gazeta Wyborcza například uvedl, že Benedikt XVI. odejde jako velký papež. Neodpustil si však jeho drobnou kritiku ve srovnání s předchůdcem, Polákem Janem Pavlem II.

"Teologicky i politicky byl Benedikt pokračováním (předchozího papeže)
Jana Pavla II.. S jeho přednostmi i vadami," usoudil britský deník The Guardian. Konkurenční noviny The Times si vybraly papežův citát "moje síly už nestačí", aby objasnily obrovskou tíhu povinností ležících na hlavě církve v 21. století.

Benediktova volba se podle Timesů jeví "rozhodnutím důstojným a nezištným". Nicméně, Benediktův nástupce prý bude muset učinit vedení církve "kolegiálnějším podnikem".

Rezignace papeže

"Nabídka volného místa: hledá se nový vůdce pro 1,2 miliardy katolíků," nadepisuje svůj text rovněž ostrovní The Independent a zdůrazňuje, že papežovo oznámení uvrhlo církev "do bouře". "Auf Wiedersehen", loučí se pak britský The Sun stylově s německým papežem.

Argentinský deník Clarín se přidal ke spekulacím o tom, zda nový papež přijde z jiného světadílu než z Evropy. "Téměř nečekané rozhodnutí nynější hlavy církve odstoupit vytvořilo možnosti ke změně tradic a ustálených kritérií při volbě příštího papeže, která by mohla vytvořit nové překvapení zvolením Latinoameričana, Asijce či Afričana," usoudil autor úvodníku.

I proto na Filipínách, která je katolickou baštou Asie, žije tisk a internet dohady, jaké šance má ve Vatikánu místní kardinál Luis Antonio Tagle.

Pro francouzský katolický list La Croix je rozhodnutí Benedikta XVI. "jen
polovičním překvapením", neboť během svého pontifikátu několikrát
zopakoval, že by neváhal odstoupit, pokud by mu fyzické, psychické či
duševní potíže bránily v plnění jeho úkolů . A také se tak rozhodl "s vědomím, že tak činí pro blaho církve", píše La Croix.

Poláci papeže srovnávají s předchůdcem

Konzervativní, rovněž francouzský deník Le Figaro pak ve zvláštním vydání vyzdvihl "pokoru" Benedikta XVI., který "cítil, že výzvy stojící před současnou církví přesahují jeho síly". A toto rozhodnutí otevírá i novou éru v dějinách moderní katolické církve již tím, že konkláve volící novou hlavu církve se bude konat za života odstupujícího papeže.

"Papus interruptus", uvedl francouzský a levicový Libération, který i úvodník sepsal v latině (s překladem na další straně). "Nikdo se nikdy nedozví, zda Benedikt XVI. skončil kvůli fyzické či metafyzické únavě. Zda tělo bylo už příliš slabé a neskýtalo potřebnou sílu k plnění úkolu. Anebo, zda to byla duše, která už nevěřila...," dohaduje se levicový deník.

To ruský tisk spekuluje, zda v pozadí papežovy rezignace nebyly spíše církevní skandály než zdraví. A připomíná, že na nástupci budou v mnohém záviset i vztahy s ruskou pravoslavnou církví, i když zlom v blízké době se prý čekat nedá.

"Katolický svět je v šoku. Teď hlavní otázka zní, kdo se stane nástupcem a zda dokáže (či bude chtít) provést reformy, o nichž hovoří mnozí katolíci," napsal Kommersant a připomněl odpor konzervativce Benedikta XVI. k návrhům jako zrušení celibátu či vysvěcování žen. Teď už věk a národnost budoucího papeže nebudou hrát takovou roli jako v roce 2005, říká Kommersant. S tím, že v prvé řadě se bude hledět na názory a tak prý největší šance mají kardinálové z Tegucigalpy, Quebeku a Milána.

"Obrněný Joseph Ratzinger odejde do dějin jako veliký papež," připouští polský liberální list Gazeta Wyborcza. Ale hned dodává, že papež "vidí, že církev je v situaci nesrovnatelně horší než se zdálo za jeho předchůdce", Poláka Jana Pavla II. A to jak kvůli "morální kompromitaci duchovenstva pedofilií", tak i kvůli tomu, že "vysocí vatikánští úředníci jsou rozhádaní jako děcka na pískovišti".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video