Vědci z Lavalovy univerzity v Québeku a z Aljašské univerzity ve Fairbanksu míní, že rozpad ledové plochy u kanadského pobřeží zřejmě způsobilo dlouhodobé oteplování patrné v oblasti asi sto let i rychlejší růst teplot v poslední době.
Domníváme se, že to je součást dlouhodobého procesu, řekl spoluautor studie Warwick Vincent z Lavalovy univerzity. "Avšak v poslední době dochází k podstatným změnám, které odpovídají většímu oteplování, které zaznamenáváme od 60. let dodnes."
Autoři zdůrazňují, že rozpad plochy známé jako Ward Huntův ledový šelf je jen dalším z důkazů ohromných klimatických změn v Arktidě, které je zapotřebí důkladně sledovat.
Ledový šelf o síle 43 metrů se začal vytvářet před 4500 lety u ústí fjordu Ellesmerova ostrova na severu Kanady a jeho formování skončilo před třemi tisíci lety.
Byl posledním pozůstatkem rozsáhlé ledové plochy, která ještě před sto lety pokrývala celé pobřeží ostrova. Ta se za poslední století zmenšila asi o 90 procent, řekl Vincent. Eroze se ale z velké části zastavila v roce 1982.
Rozlomení šelfu také vede k vytváření ledových ostrovů, které mohou ohrozit těžební plošiny v Beaufortově moři, uvedli autoři studie.
