Dosud nejvýraznějším způsobem se tak snížil počet evakuovaných z původních celkem 220 tisíc lidí, kteří museli prchnout před vodou. Ale ne všichni už jsou doma. Mnoho lidí z Prahy, Mělnicka, Litoměřicka, severních Čech stále přebývá v tělocvičnách, vysokoškolských kolejích, u příbuzných či známých.
Například do vylidněných dvoutisícových Bohušovic na Litoměřicku se dosud vrátilo jen 700 obyvatel. Z jedenatřiceti postižených obcí jich bylo evakuováno přes 7000 třeba do litoměřických kasáren. "Panuje v tom strašný zmatek. Lidé se totiž dostávají do uzavřených vesnic nehledě na zákaz," říká Hana Pěnkavová z litoměřického krizového štábu.
Stejný poznatek má koordinátor humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek: "Na Mělnicku se rozbíhají živelné návraty, jimž mohou starostové jen těžko bránit. Ti lidé se totiž z tělocvičen dívají na své opuštěné domky a mají pocit, že už nic nehrozí." Pánek varuje před návraty bez povolení statiků. Laické opravy podmáčených obydlí mohou podle něho vyústit v tragédie. "Zatněte zuby a nespěchejte," radí Pánek zoufalým vysídlencům.
Mnoha vyplavených měst a vesnic se týkají včerejší slova starosty Prahy 1 Jana Bürgermeistra: "Čeká nás velmi omezený život v centru města." Většina obyvatel postižených čtvrtí se totiž podle něj bude muset na tři až čtyři týdny smířit s životem bez elektrického proudu, dodávek plynu či fungující kanalizace. "Například polovina trafostanic na území, jímž prošla voda, je nefunkčních, protože se dostaly do kontaktu s vodou," říká starosta.
|
Rozsáhlá fotogalerie |
|
Co dělat při návratu domů |
|
Odpovědi na to, co vás po záplavách nejvíc zajímá |
| Všechny články o záplavách najdete zde. |
"Všechny je budeme muset kompletně opravit," říká mluvčí. Dobře si zřejmě stojí i Kralupy nad Vltavou, kde s šesti tisíc evakuovaných lidí se počet těch, kteří se stále nemohou vrátit domů, odhaduje na pouhé desítky. Obdobně je na tom Beroun, Třeboň či Neratovice.
Když však koordinátor humanitární pomoci Šimon Pánek ze Společnosti Člověk v tísni hovoří o Mělnicku, uvádí sice zpočátku stovky vysídlených občanů, pak však rezignovaně říká: "Vlastně bych vám mohl jmenovat celé vesnice, kam se nebudou lidé moci v nejbližších týdnech do podmáčených, a tudíž nebezpečných domů vrátit."
Ministryně školství Petra Buzková proto rozhodla, že sice neprodlouží prázdniny všem dětem, ale umožní, aby o tom rozhodli ředitelé škol, kraje a radnice. Rovněž Pánek míní, že vodou postižené oblasti čeká obtížné období, na jehož překonání se musí tisíce evakuovaných lidí vyzbrojit železnou trpělivostí. "Jde o to, aby - když přežili záplavy - nezahynuli pod troskami poškozených domů, kam se chtějí rychle vrátit, což již nyní živelně a proti vůli úřadů ve stále větším počtu dělají," varuje Pánek.
Experti na adresu povodní postižených lidí vzkazují, aby kroky na obnovení domovů koordinovali se statiky a urbanisty. Tedy: zda má smysl využívat půjčky státu na rekonstrukci zničených domovů, nebo za tyto peníze postavit nové příbytky na bezpečnějších místech. Celkově bylo při povodních podle údajů generálního ředitelství hasičského sboru evakuováno 220 tisíc lidí. Skutečné číslo je však zřejmě mnohem vyšší.
