Češtinu považuje za svůj mateřský jazyk 9 707 397 lidí. To je téměř devadesát pět procent populace. Slovenštinu považují za rodnou řeč dva lidé ze sta. V zemi je takových lidí něco málo přes dvě stě tisíc. Romštinu pak uvedlo třiadvacet tisíc lidí, následuje polština a němčina.
Podle statistiků většinou existuje korelace mezi uvedenou národností a mateřským jazykem. Neplatí to ale u Romů. Romskou národnost totiž uvedlo jen 12 tisíc lidí. Ruskou národnost má zase 12 tisíc osob, ale ruštinu za svou mateřštinu považuje o sedm tisíc lidí víc.
Vyplnit údaj o národnosti přitom ve sčítacích formulářích nebylo povinné. Proto ji 173 tisíc lidí neuvedlo. Dvanáct tisíc lidí napsalo dvě národnosti, což sčítací archy umožňovaly.
Čemu věříme?
Sčítání ukázalo, že šest milionů Čechů je bez vyznání. V Boha věří 32 procent populace.
V dotaznících se lidé přihlásili celkem k 29 církvím a náboženským hnutím. U 901 tisíc lidí se ale jejich vztah k Bohu statistikům nepodařilo zjistit.
Dvě třetiny, tedy přes dva miliony věřících, se hlásí k římskokatolické církvi. Jejích stopenců ale ubývá. Ještě před deseti lety jich bylo dvakrát tolik.
Českobratrská církev evangelická má 117 tisíc věřících, 178 tisíc duší má i Československá církev husitská. K církvi sjednocení (moonistům) se hlásí ale jen 43 Češi. Další články o sčítání Statistici už vědí, kolik je Čechů Lidé opuštějí výrobu a míří do služeb Sčítání: 222 Čechů žije v maringotce
Jak se obyvatelé Česka vidí
* K české národnosti se hlásí devět z deseti obyvatel Česka. Zbylých necelých deset procent lidí se nejčastěji hlásí k národnosti moravské (380 000), slovenské (193 000) a slezské (11 000).
* V Česku žije přes 52 000 Poláků, 39 000 Němců, 22 000 Ukrajinců a téměř 18 000 Vietnamců. Zbytek se hlásí k jiným národnostem, nebo je v dotaznících neuvedl.
* Cizinců s dlouhodobým i krátkodobým pobytem bylo k 1. březnu 2001 v Česku sečteno téměř 125 000. Slováků bylo 19,4 procenta, 16,6 procenta Ukrajinců, 14,6 procenta Vietnamců, 6,2 procenta Rusů. V zemi žila i dvě procenta Američanů.
