Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíc sošek z ledu v Berlíně upozornilo na riziko oteplování, podívejte se

  17:31aktualizováno  17:31
Návštěvníci berlínského happeningu rozestavěli na schody místního koncertního sálu tisíc ledových postaviček. Vyzvala je k tomu brazilská sochařka Nele Azevedová, jež chtěla poukázat na celosvětový problém oteplování. Sošky se roztály do půl hodiny a jejich torza jen podtrhla výsledky zprávy o oteplování, kterou dnes zveřejnil Fond na ochranu přírody.

Drobné panáčky z ledu už brazilská umělkyně vystavovala v Brazílii, Francii, Japonsku a Itálii. Ale až v německé metropoli požádala kolemjdoucí, aby sošky sundali z chladících boxů a rozestavěli je na schodech berlínské koncertní haly na náměstí Gendarmenmarkt.

Společně pak sledovali, jak se těla ledových postav proměňují tiše ve vodu. Trvalo to jen třicet minut. Happening byl součástí kampaně Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

"Nikdo by to nepopsal lépe," řekl Eberhard Brandes, výkonný ředitel německé pobočky WWF. "Ten tající led nám sdělil dvě zásadní věci. Zaprvé roztál velmi rychle, ukázal tak, že ani my nemáme moc času. Zadruhé upozornil na to, že oteplování se týká každého z nás. Někdy si myslím, že lidé už to pochopili, ale jestli tomu rozumí i politici, to si pořád nejsem jistý," dodal Brandes.

Ledové sošky se na berlínském náměstí Gendarmenmarkt roztály za půl hodiny (2. září 2009)

Ledové sošky se na berlínském náměstí Gendarmenmarkt roztály za půl hodiny (2. září 2009)

"Moje snaha je spíš poetická, než politická, " vysvětlila Azevedová: "Myslím, že umění toho zase tolik nezmůže, dokáže ale zasáhnout lidská srdce, a tak třeba i něco změnit. Nevím."

Hladina moří stoupne do příštího roku o metr

Ať už byl záměr Brazilky jakýkoli, tak berlínský happening dobře načasovala. Právě dnes totiž v Ženevě skončila Světová konference o klimatu.

Na konci setkání zvěřejnil WWF novou studii, která se věnuje oteplování v Arktidě a jejím důsledkům pro celý svět. Experti hovoří o záplavách postihujících čtvrtinu světové populace, o nárůstu emisí skleníkových plynů a o extrémních změnách počasí na celém světě.

Ledové sošky se na berlínském náměstí Gendarmenmarkt roztály za půl hodiny (2. září 2009)

Ledové sošky se na berlínském náměstí Gendarmenmarkt roztály za půl hodiny (2. září 2009)

Hladina moře by do roku 2010 měla pravděpodobně stoupnout o více než metr, to je dvakrát víc než udává zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007.

"Tato studie ozřejmuje, že oteplování Arktidy je problém mnohem větší než místní, je to problém celosvětový," uvedl Martin Sommerkorn, hlavní poradce Arktického programu WWF ohledně změny klimatu. "Jestliže neudržíme Arktidu dostatečně chladnou, lidé po celém světě budou trpět následky jejího oteplování," varoval.

Oteplování v bludném kruhu

Rychlé ubývání mořského ledu způsobené oteplováním Arktidy podle studie ovlivní proudění v atmosféře a počasí v Arktidě i mimo ni. To následně pozmění rozložení teplot a srážek v Evropě a v Severní Americe, což bude mít dopady na zemědělství, lesnictví a zdroje vody, upozorňuje WWF.

Fond zároveň připomněl, že v zamrzlá půda Arktidy obsahuje dvakrát tolik uhlíku, než je v atmosféře. Čím víc bude půda roztávat, tím víc oxidu uhličitého a metanu se z uhlíku uvolní do atmosféry. A to povede k dalšímu oteplování světového klimatu.

Rizika globálního oteplování

Emise skleníkových plynů v přehledné infografice

"Tato studie ukazuje, že je naléhavě nutné zadržet emise skleníkových plynů, dokud ještě můžeme," tvrdí Sommerkorn. "Jestliže necháme oteplování Arktidy dojít příliš daleko, není jisté, že budeme schopni udržet tyto zpětné vazby pod kontrolou," dodal.

WWF proto vyzvala světové společenství, aby se na prosincové mezinárodní konferenci v Kodani shodlo na nové klimatické dohodě, která od roku 2013 nahradí současný kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů.

Nová dohoda musí podle WWF zaručit mnohem hlubší a rychlejší poklesy emisí v průmyslových zemích a financování rozvojových zemí, které jim umožní také podnikat kroky na ochranu klimatu.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na Slovensku odsoudili exministry, miliardový tendr vyvěsili na nástěnku

Slovenský soud uznal dva bývalé ministry vinnými z machinací při miliardovém tendru. Uložil jim za to dlouholeté tresty. Další tři obžalované, kteří se jako...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.