Nejvyšší soud v Brně dal za pravdu nájemníkovi, který si stěžoval na sousedy kouřící mu před bytem.
Inspirací by se dále mohla stát Francie, kde začne zítra platit ostrý zákon. Z veřejných budov zmizí kuřárny a od příštího roku se protivný čmoud z gauloisek a gitanek vytratí z restaurací a barů.
Jistě, už slyším běs kuřáků. Jak lze do novin psát něco tak netolerantního, řeknou. Kouření přece patří k evropské kavárenské kultuře, vždyť co by byl, když zrovna mluvíme o Francii, třeba Montmartre na plátnech malíře Toulouse-Lautreka, kdyby tam v salonech nevládla zahulená atmosféra, a kdesi cosi.
Jsou to chabé řeči – podobné, jako kdyby někdo tvrdil, že psí výkaly odpradávna patří k chodníkům a že pro pejskaře jsou hafani třeba jediní kamarádi, proto nelze od nich žádat, aby je nenechávali volně kálet.
Hrome, co je mi po tom? Proč mám já trpět jen proto, že někdo musí kouřit nebo mít psy? Tenhle svět je plný bezohledností vůči bližním. Je jen dobře, že alespoň jedna dostává na frak.
