Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máte dva měsíce, upozornil Tillerson spojence z NATO, aby zvýšili výdaje

  16:50aktualizováno  17:22
Zhruba dva měsíce mají členské státy Severoatlantické aliance na to, aby zvýšily obranné výdaje k hranici dvou procent HDP nebo daly k dispozici jasný plán, jak toho dosáhnout. Takové je poselství šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona, s nímž dorazil na první setkání se spojenci v Bruselu.

Americký ministr zahrničí Rex Tillerson v centrále NATO | foto: NATO Photos

Na summitu Aliance koncem května, kdy do Bruselu přicestuje i americký prezident Donald Trump, by se podle Tillersona měli spojenci shodnout, jak výdaje na obranu postupně zvýší k hranici dvou procent HDP a to včetně přesných každoročních zpráv, jak toho chtějí dosáhnout.

Americký šéf diplomacie přicestoval do Bruselu na své první setkání ministrů osmadvacítky. Schůzka se měla původně uskutečnit až příští týden, ale kvůli Tillersonovi byla narychlo přeložena.

„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musí své obranné výdaje navýšit,“ prohlásil Tillerson. Ostatní země NATO podle něj musí dokázat, že s Washingtonem sdílejí stejné odhodlání.

Členské země se v roce 2014 zavázaly zastavit škrty ve výdajích na obranu a zvýšit je na dvě procenta hrubého domácího produktu během deseti let. Kromě USA plní tento závazek jen čtyři další země: Británie, Estonsko, Řecko a Polsko.

Tillerson neuvedl, co by se stalo, kdyby spojenci z Evropy a Kanady závazky nedodrželi. Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu svazku 28 zemí, už během prezidentské kampaně opakovaně a důrazně vyzval evropské členy, aby přispívali na svou obranu výrazněji. Jinak prý Spojené státy budou nuceny utlumit své závazky vůči spojencům.

Tillerson nicméně mírnil obavy s tím, že Washington dodrží své závazky a bude spojence bránit. „Víme, že hrozba proti jednomu z nás je hrozbou proti všem a budeme podle toho reagovat,“ prohlásil. Spojené státy podle jeho slov považují NATO za základ transatlantické bezpečnosti. „Jsme rozhodnuti zajistit, aby NATO mělo schopnosti umožňující naši společnou obranu,“ uvedl.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by plány jednotlivých zemí měly obsahovat tři prvky: jak budou země zvyšovat výdaje na obranu k požadované hranici, jak budou investovat do svých vojenských schopností, které Aliance potřebuje, a jak budou schopny přispět do operací a misí Aliance. „Je to o penězích, schopnostech a odhodlání k nasazení – všechny tři jsou důležité,“ prohlásil Stoltenberg.

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu...

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k...

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k obranným rozpočtům jednotlivých zemí

Připomněl, že transatlantická vazba byla pevná skoro 70 let. „Je zásadní pro Evropu i pro Severní Ameriku. A zvláštní význam má nyní, v době vážných výzev,“ zdůraznil Stoltenberg s odkazem na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě i jejím okolí.

„Evropa je blízko zmatkům a násilí, které sledujeme v severní Africe, na Blízkém východě, v Iráku, v Sýrii. A Evropa je blízko asertivního Ruska, které je ochotno vůči sousedům používat sílu,“ dodal.

Berlín by musel výdaje znásobit

Americký tlak na evropské spojence se příliš nezamlouvá Berlínu. Německý ministr zahraničí Siegmar Gabriel považuje dvě procenta HDP na obranu za nerealistické. „Dvě procenta by znamenala vojenské výdaje přibližně 70 miliard eur. Neznám žádného německého politika, který by věřil, že je to možné či žádoucí,“ uvedl.

Pro Německo s obranným rozpočtem asi 38 miliard eur, tedy 1,2 procenta HDP, by to znamenalo takřka zdvojnásobit výdaje na obranu. Berlín zároveň žádá, aby bylo definováno, co bude možné do „obranných výdajů“ zahrnout. Podle Stoltenberga je sice rozvojová pomoc nebo obnova zemí po konfliktech důležitou stránkou, ale od obranných výdajů je oddělena.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert během schůzky šéfů diplomacie řekl, že německá vláda se zavázala ke zvýšení výdajů na obranu a bude tak činit i nadále. „Víme, že je to nezbytné a rozumné dále posilovat naše ozbrojené síly,“ citovala Seiberta německá média. Podobně se před časem vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkelová.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol“. Německá pozice podle něj není nová, Gabriel dnes prý připomněl, že Berlín vydává výrazné prostředky na obnovu například v Iráku. „Bylo zřejmé, že zužování jen na čistě vojenské výdaje je pro některé země zjednodušené,“ citovala Zaorálka agentura ČTK. Podobně se podle něj k věcí staví také Francie.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer přistává na mošnovském letišti
Američtí obři dosedli v Ostravě. Budou lákadlem Dnů NATO

Hned tři americké těžkotonážní letouny dosedly v pondělí po poledni na dráhu mošnovského letiště. Strategické bombardéry B-1B Lancer a B-52H Stratofortress....  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Skupina Saudi Hawk na Dnech NATO v Ostravě
Jestřábi z pouště poprvé v Česku. Mají výcvik britských legend

Jakmile tihle chlapíci vystoupili z podpůrného Herculesu na mošnovském letišti, aby vše připravili pro přistání sedmičlenné aerobatické skupiny Saudi Hawks,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.