Pákistánští vojáci. Ilustrační foto

Pákistánští vojáci. Ilustrační foto | foto: AP

Tichou válku s Pákistánem se snaží uhasit NATO i USA

  • 18
Tichá válka mezi Pákistánem na straně jedné a NATO a Spojenými státy na straně druhé je v plném proudu. Pákistánská odveta za listopadový incident, kdy při náletu bezpilotního stroje zemřelo na hranici s Afghánistánem 24 pákistánských vojáků, je tvrdá a může spojencům zkomplikovat plány.

Po deset uplynulých let patřil Pákistán ke klíčovým spojencům Západu v boji proti teroru, i když právě na jeho území se ukrývali nejhledanější vůdci militantních islamistů včetně Usámy bin Ládina. Velmi křehké partnerství se nyní zdá být ohroženo.

Pákistán rozpoutal s NATO a Spojenými státy "tichou válku", která má být odvetou za nešťastnou smrt 24 pákistánských vojáků. A pouhá omluva prý stačit nebude.

Pákistánská odveta

  • blokáda zásobování jednotek NATO
  • přerušení vojenské spolupráce
  • neúčast na mezinárodních jednáních
  • zrušení tendru na nákup leteckého paliva
  • úvahy o zdanění zásobovacích konvojů
  • vypovězení Američanů ze základny Šamsí

Pákistán začal bezprostředně po incidentu blokovat konvoje se zásobami pro koaliční jednotky v sousedním Afghánistánu, vypověděl USA ze své letecké základny a odvolal účast na mezinárodní konferenci o Afghánistánu. Státní ropná společnost (PSO) na protest zrušila výběrové řízení na nákup leteckého benzinu. Země dováží asi 25 tisíc tun leteckého paliva měsíčně a zhruba 90 procent je obratem prodáváno do Afghánistánu.

Věřme si, nabádá Pákistán

"Blokáda bude platit několik týdnů," oznámil pákistánský premiér Jusúf Raza Gilání. Zrušena prý bude až tehdy, když budou s USA vyjednána nová pravidla spolupráce. "Spolupracujeme spolu a přitom si nevěříme," prohlásil Gilání.
Pákistánské kroky mohou pro Alianci znamenat vážné potíže. Polovina paliva pro alianční síly v Afghánistánu proudí právě přes Pákistán.

Pákistánský Taliban při výcviku v Jižním Vazíristánu
Záři hořících cisteren se zásobami ropy pro ozbrojené složky NATO v pákistánské
Pákistánská demonstrace na podporu Usámy bin Ládina

Proti Al-Kájdě a Talibanu děláme všechno, umírají tisíce našich vojáků, tvrdí Pákistán. Na druhou stranu jsou v zemi výcvikové tábory povstalců, kteří útočí na zásobovací konvoje a donedávna zde měl bezpečné útočiště i nejhledanější terorista planety.

Islámábád navíc zvažuje, že alianční cisterny a nákladní vozidla projíždějících přes jeho území zdaní. Mezi Pákistánem a NATO či USA údajně neexistuje žádná oficiální dohoda o využívání pákistánské půdy pro převoz aliančních zásob. A Severoatlantická aliance za převoz svých zásob neplatí žádnou daň ani poplatky za využívání přístavů a skladů.

"Potřebujeme pozitivní zapojení Pákistánu, chceme-li zajistit trvalý mír a stabilitu v Afghánistánu," vyzval pákistánskou stranu k jednání generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

První telefonát po týdnech mlčení

Jistou jiskřičkou naděje k urovnání vztahů je telefonát vrchního velitele mezinárodních sil ISAF v Afghánistánu Johna Allena s šéfem pákistánské armády Parvízem Kajáním. "Tvrdě pracujeme na obnovení vztahů," řekl Allen s tím, že jedinou možností, jak "v relativně blízké budoucnosti" situaci uklidnit, je důsledně vyšetřit okolnosti nešťastného incidentu v afghánsko-pákistánském pohraničí.

Od osudného náletu byl rozhovor velitelů prvním kontaktem na tak vysoké úrovni. Oba generálové prý vyjádřili ochotu spolupracovat a obnovit koordinaci mezi vojsky v pákistánsko-afghánském pohraničí.

Jak se v pákistánských horách rodí sebevražední atentátníci

Vztahy Západu s Pákistánem byly napjaté už od jara, kdy americké speciální komando zabilo na pákistánském území nejhledanějšího muže planety Usámu bin Ládina. Islámábád se cítil dotčen tím, že Američané konali na "vlastní pěst". Ti však dlouhodobě podezírají pákistánské tajné služby z tiché podpory různých povstaleckých skupin.

Olej do ohně nyní ale v reakci na pákistánskou blokádu a další kroky přilily samotné Spojené státy. Americký Kongres oznámil, že je připraven zmrazit až 700 milionů dolarů pomoci pro Pákistán. Zákonodárci prý chtějí záruky, že se Islámábád za finanční podporu bude razantně angažovat v boji proti výrobě a šíření improvizovaných výbušných zařízení, která představují největší bezpečnostní rizika pro vojáky mezinárodních sil i civilisty v Afghánistánu. Většina nástražných bomb v Afghánistánu je vyrobena částečně z hnojiva - dusičnanu amonného, pašovaného povstalci z Pákistánu. Spojené státy proto vyzvaly Pákistán k přísně kontrole této látky.

, natoaktual.cz

Video