Neoznačení ruští vojáci přebírají kontrolu nad pohraničními oblastmi mezi...

Neoznačení ruští vojáci přebírají kontrolu nad pohraničními oblastmi mezi Ukrajinou a Krymem (9. března 2014) | foto: Reuters

Vojáků u hranic přibývá, čas se krátí. Čtyři scénáře pro Ukrajinu

  • 1172
Prestižní britský Královský institut pro obranná a bezpečnostní studia vypracoval analýzu situace na Ukrajině. Východ země čeká jeden ze čtyř scénářů - od ruského harašení zbraněmi za hranicemi až po invazi a anexi značné části území. Analýza uvádí i konkrétní počty rozmístěných sil a možné ruské motivace.

Královský institut pro obranná a bezpečnostní studia přinesl ucelený text, kde možné scénáře vývoje na východě Ukrajiny doplňuje popisem ruské motivace pro to či ono řešení a zabývá se i podrobným porovnáním počtu sil. Celý "briefing paper" včetně popisu, kde je rozmístěna jaká jednotka, najdete na webu institutu zde (v angličtině).

Založeno vítězem nad Napoleonem

Královský institut pro bezpečnostní a obranná studia (RUSI) je nejstarším "think tankem" zabývajícím se bezpečnostními otázkami. Vznikl v roce 1831 z iniciativy vévody z Wellingtonu, přemožitele napoleonských vojsk. Jeho cílem byl výzkum pozemní a námořní vojenské vědy. Institut sídlí ve Whitehallu, stejně jako britská vláda.

Studie začíná shrnujícím konstatováním, že se ruský prezident Putin rozhodl krymskou otázku pojmout jako příležitost bez ohledu na to, co to bude stát - což představitelům NATO zamotalo hlavy. Tomuto přístupu už odvykli.

"Spolu s iniciativou dospět k politickému řešení a sankcemi je tu ovšem vojenská dynamika, která je čím dál naléhavější a budí obavy," uvádí studie. Na rozdíl od nekonečných politických řečí se totiž přesuny a udržování pohotovosti vojsk řídí taktickými a logistickými zákonitostmi - a ty se nemění.

Ukrajina stahuje ke své východní hranici jednotky ze západu země, přičemž podle studie není zřejmé, kde konkrétně se rozmisťují. Zřejmá je nicméně převaha ruských sil. Čtyři vojenská uskupení rozmístěná podél severní ukrajinské hranice - Polesí, Klimovo, Lgov a Bělgorod - ohrožují mimo jiné Kyjev a vážou značnou část sil, které ukrajinská vláda potřebuje na jihovýchodě.

Rozmístění ruských sil podél ukrajinské hranice a možné směry útoků podle britského Královského institutu pro obranná a bezpečnostní studia

Například proti silám, které by si mohly "vyrazit naproti" z Krymu a od Rostova a vytvořit tak pozemní koridor, spojující anektovaný poloostrov s hlavním ruským územím. Takový koridor Krym, závislý na dodávkách vody a potravin (potravinová závislost činí 85 %) z Ukrajiny, životně potřebuje. Kerčský průliv a dopravní lodě, které přes něj pendlují, pro zásobování Krymu ani náhodou nestačí.

Ruské síly u hranic Ukrajiny

Ruská armáda u hranic s Ukrajinou tvoří čtyři jisté a dvě nepotvrzené skupiny, organizované v praporních taktických uskupeních (praporech doplněných neorganickými posilami zpravidla v podobě tankové roty a dělostřelecké baterie).

Studie nevylučuje přítomnost elitního gardového parašutistického pluku v Bělorusku, tyto zprávy jsou ale nepotvrzené.

Rusko u hranic soustředilo asi 48 500 mužů v bojových jednotkách, spolu s podpůrnými jednotkami odhaduje studie sílu jednotek ruské armády poblíž ukrajinských hranic až na 94 tisíc mužů.

Poblíž hranic jsou aktivní transportní letouny An-22, schopné přepravovat těžkou techniku, přičemž úroveň jejich aktivity hodnotí autoři studie jako bezprecedentní.

Ukrajina má podle oficiálních statistik k dispozici sedmdesát tisíc vojáků. Jenže jak se ukázalo, tyto počty existují jen na papíře. "Úplná mobilizace by byla obtížná. V případě vojenského střetu by (Ukrajinci) byli lokálně přečíslení a zcela jistě slaběji vybavení než Rusové a jejich zálohy. Nemohou se ve velkých počtech rozmístit na jihovýchodě země, daleko od svých základen na západě," píše studie.

Oproti tomu jsou ruské síly u hranic v bojové pohotovosti, kterou ovšem nelze udržovat nekonečně dlouho, nanejvýš týdny. Podle studie zřejmě disponují prostředky pro vedení kybernetického boje i polními nemocnicemi. Velitel sil NATO v Evropě generál Breedlove odhaduje, že splnit určité omezené cíle mohou do 3-5 dnů boje.

Ruská armáda v březnu u hranic s Ukrajinou cvičila:

13. března 2014

Scénáře dění na východě Ukrajiny

Rozmístění sil podél ukrajinských hranic podle studie ukazují, že do politických kalkulací je třeba zahrnout celkem čtyři scénáře:

  • První: Rozmístění ruských sil je jen ukázkou svalů Moskvy, aby se Ukrajina a ostatní velmoci rychle smířily s anexí Krymu, "nebo přijde něco horšího". Ruské síly dostanou pohov krátce poté, co se podaří zklidnit mezinárodní pobouření a přimět Ukrajinu i velmoci k akceptování faktického stavu věcí. Pravděpodobnost tohoto scénáře ale snižuje pohotovost vyhlášená silám ruského ministerstva vnitra, jejichž úkolem ve válečném stavu je pacifikace populace na obsazeném území.
  • Druhý: Rusko skrytě podpoří či zorganizuje občanské nepokoje na jihovýchodě Ukrajiny a použije je jako záminku pro zajištění pozemního koridoru na Krym přes doněckou, záporožskou a chersonskou oblast (oblast je ukrajinský název administrativního celku, jako v ČR kraj). Tento koridor pak anektuje.
  • Třetí: Spontánní či uměle vyvolané nepokoje na jihu a východě Ukrajiny budou záminkou pro rozdělení země vedví a vzniku na Rusku zcela závislé, ale formálně samostatné země. Zejména pokud prezidentské volby 25. května doprovodí "vzdorovolby" prezidenta jihovýchodní Ukrajiny.
  • Čtvrtý: Velká ruská hra, během které Rusové obsadí koridor ze druhého scénáře i koridor mezi Podněstřím (obývaném etnickými Rusy) a Krymem. Nový oblouk ruského území, táhnoucí se až k Moldavsku, by obsáhl historickou Oděsu, odřízl Ukrajinu od Černého moře a znamenal naprostou změnu bezpečnostní situace v Evropě. Tah by to byl nevídaný i na poměry studené války. Udržitelnost takového řešení je sporná, západní část oblouku by procházela územím s výraznou ukrajinskou většinou - ale dočasně obsazené území by mohlo být vyjednávacím argumentem.

Geopolitická realita

Studie prestižního institutu dále shrnuje i faktory, které zvyšují či snižují pravděpodobnost toho kterého scénáře.

Jedním z nich je například energetika: ruský koncern Gazprom se podle agentury ITAR-TASS chystá převzít všechny ukrajinské ropné a plynové zdroje v Azovském moři, kde už evropské společnosti měly sjednané těžební licence. Může proto čelit mezinárodním žalobám. "Východní koridor" by nicméně Ukrajinu od Azovského moře odřízl a "vyřešil" by i letitý spor o Kerčský průliv (Ukrajina a Rusko se od rozpadu SSSR přely o hranice a užívání průlivu, pozn. red.).

Nejsme bez šance

říká ukrajinský admirál

Pohled think tanku RUSI sdílí i někdejší zástupce náčelníka ukrajinského generálního štábu Ihor Kabaněnko. Varoval před přílišnou pozorností východní hranici, Rusové podle něj mohou bleskově zaútočit na jihu Ukrajiny.

Za severní hranicí země jsou podle něj rozmístěné "nejlépe připravené síly Kremlu s cílem obsadit Kyjev". Situaci ukrajinské armády, hůře vycvičené a vyzbrojené než ruská vojska, ale nevidí zdaleka beznadějně, i Rusko má prý slabiny.

Dalším faktorem jsou potraviny. Jak už bylo řečeno, Krym závisí z 85 % na dodávkách jídla z Ukrajiny (jídlo na něj proudí i teď). Přívoz přes Kerčský průliv, jediná dopravní cesta z Ruska, má hodinovou kapacitu jen 400 lidí či 60 vozidel a na krymské straně průlivu nejsou žádné chladírny a mrazírny na uskladnění potravin, které se v teple rychle kazí. I toto by pozemní koridor vyřešil.

Překvapivě silné vazby ve vojenské technice

Mnoho konkrétních čísel pak analýza přináší ve vojenském aspektu. Dodávky techniky z Ukrajiny tvoří jen 4,4 % ruského zbrojního dovozu, ale část z nich je klíčová a zhruba třetinu nemůže ruská produkce nahradit. Těžké mezikontinentální balistické střely SS-18 například vyrábí závod v Dněpropetrovsku. Specialisté závodu se starají i o servis těchto raket.

Na ukrajinských dodávkách závisí 80 % výzbroje ruských Strategických raketových sil, mimo jiné rakety SS-19 a SS-25. Ty sice vyrábějí ruské podniky, ale jejich naváděcí systémy vznikají v Charkově . A ruský jaderný průmysl je z pětiny závislý na uranové rudě z ložisek na západní Ukrajině.

Rusko také ještě nedosáhlo samostatnosti ve výrobě mechanických součástí pro lodě používající k pohonu kromě dieselových motorů i plynové turbíny. Tři pětiny lodí plánovaných ruských lodí s plynovou turbínou spoléhají na dovoz převodovek, potřebných při změně způsobu pohonu, z ukrajinského Mykolajiva poblíž Oděsy. Sovětský svaz převodovky nevyvíjel, protože nedbal na spotřebu lodí a vývoj směřoval jiným směrem. Rusko teď tuto ztrátu dohání.

A dá se pokračovat: ukrajinské podniky vyrábějí rakety středního doletu R-27 a naváděcí systémy raket krátkého doletu R-73, tedy převažující výzbroje ruských stíhaček. Hydrauliku a brzdné padáky letounů rodiny Su-27 včetně modernizací. V Záporoží se vyrábějí letecké motory pro transportní letouny a bojové a dopravní helikoptéry.

"Rusko vyvinulo velké úsilí, aby snížilo závislost na Ukrajině v oblasti leteckých motorů, ale stále jich nevyrábí dostatek pro pokrytí své spotřeby. Nemluvě o ambiciózním zbrojním programu, podle kterého bude zřejmě potřebovat tři tisíce motorů do helikoptér během dvou až tří let. (...) Ukrajinci 28. března zastavili veškeré zbrojní dodávky do Ruska. Dopad na ruskou vojenskou produkci a exportní potenciál nemusí být bezprostřední, střednědobý ale ano," uvádí studie.

Její autoři, generální ředitel RUSI Michael Clarke a specialista na Rusko Igor Suťjagin, proto čtou vojenskou závislost Ruska na Ukrajině dvěma způsoby: "Může to zvýšit Putinovu ochotu domluvit se, aby dodávky proudily dále, i když se k tomu Ukrajinci po záboru Krymu moc mít nebudou. Stejně tak ho to ale může svádět - protože většina výrobních center je na jihu a východě Ukrajiny - ke třetímu či čtvrtému zmíněnému scénáři (odtržení či obsazení části Ukrajiny)."

Rozuzlení nejpozději v květnu

Analytici očekávají rozuzlení ukrajinského dramatu nejpozději během května. Vliv budou mít ukrajinské volby a to, zda proběhnou poklidně, nebo zda zemi zachvátí nepokoje. Ruské jednotky budou v půli května už téměř osm týdnů v bojové pohotovosti a po takové době efektivita sil klesá, protože je třeba zabezpečit například jejich rotace, údržbu techniky a podobně.

Svou studii autoři uzavírají poznámkou, že jejich scénáře jsou pouze možnostmi a nikoliv předpověďmi - přičemž vojenské kapacity Ukrajiny a Ruska hrají v politické rovnici řešící východoukrajinskou zápletku stále výraznější roli. "Z řady důvodů mohou omezit čas, který politici na vyřešení krize mají."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue