Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Mayová chce kvůli teroru tvrdou regulaci webu. Facebook a spol. reptají

  • 435
V Británii se po posledních teroristických útocích rozhořela debata o kontrole a regulaci internetu. Premiérka Theresa Mayová obvinila firmy, jako je Google či Facebook, že umožňují šíření radikálních myšlenek. Někteří odborníci varují, že cenzura webu problém nevyřeší.

„Nemůžeme dovolit, aby tato ideologie našla bezpečné místo, kde se může šířit. A právě to jí internet a velké internetové společnosti poskytují,“ prohlásila Mayová po sobotním útoku v Londýně, který si vyžádal sedm mrtvých a téměř padesát zraněných.

„Musíme spolupracovat se spojeneckými demokratickými vládami a dosáhnout dohody o regulaci kyberprostoru, abychom zabránili extremismu a plánování teroru. A doma musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom snížili rizika on-line extremismu,“ dodala premiérka s tím, že teroristům se musí zabránit využívat digitální prostředky pro komunikaci a plánování útoků.

Šéfka Konzervativní strany z regulace internetu udělala jeden z pilířů svého volebního programu. Na její popud bylo také před týdnem na summitu G7 podepsáno prohlášení, ve kterém nejvyspělejší ekonomiky světa vyzvaly poskytovatele internetových služeb, aby zasahovali proti extremistickému obsahu na sítích.

Bezpečnostní složky touží po klíči od zadních vrátek

Zatím není zcela zřejmé, jakým způsobem by Mayová chtěla internet regulovat. Podle britských médií hodlá technologické giganty donutit, aby byli pilnější v mazání extremistické propagandy a umožnili policii kontrolovat šifrovanou komunikaci v chatovacích aplikacích, jako je například Telegram (o „džihádistických“ aplikacích více zde).

Internetové společnosti se proti nařčení Londýna, že se v boji s terorismem příliš nesnaží, hlasitě ozvaly. Google oznámil, že do potírání radikálů investoval už stamiliony liber, Twitter ubezpečuje, že teroristé u něj prostor nemají. „Používáme kombinaci technologické a lidské kontroly, abychom co nejdříve odhalili a odstranili teroristický obsah. Pokud zjistíme, že někomu hrozí bezprostřední nebezpečí, informujeme bezpečnostní složky,“ ubezpečuje Facebook.

BBC upozorňuje, že technologické firmy znervózňuje především touha vlád nahlížet do šifrovaných konverzací. Existují obavy, že pokud by bezpečnostním složkám zpřístupnily „zadní vrátka“ do chatovacích aplikací, byly by jejich produkty náchylnější ke zneužití. Podobná debata proběhla loni v USA, kde soud nařídil firmě Apple odblokovat iPhone útočníka ze San Bernardina (více zde).

Teroristé se stáhnou z dohledu, varují odborníci

Někteří odborníci upozorňují, že přísnější regulace teroristy nezastaví. „Obviňování sociálních médií je politicky výhodné, ukazuje to však na myšlenkovou lenost,“ míní odborník na politické násilí a radikalizaci Peter Neumann z londýnské King’s College.

Útok u London Bridge

Podle něj se jen velmi málo útočníků radikalizuje pouze na internetu a snaha technologických firem potírat extremistické účty zahání radikály z dohledu úřadů na šifrované platformy. „Tohle problém nevyřešilo, jenom ho to změnilo,“ uvedl Neumann podle CNN.

„Pokud by Theresa Mayová uspěla, mohla by tyto odporné sítě zahnat do temnějších zákoutí webu, kde je bude ještě těžší sledovat,“ prohlásil Jim Killock, ředitel organizace Open Rights Group, která hájí svobodu slova na internetu.

Jiní odborníci však soudí, že technologické firmy by v boji s radikály mohly dělat víc. Upozorňují například na fakt, že pro uživatele sociálních sítí je daleko snazší nějaký příspěvek „olajkovat“, než ho nahlásit jako závadný.

„Všichni víme, že sociální média představují pro šiřitele nenávisti a extremisty velmi užitečný nástroj,“ řekl BBC odbornice na redikalizaci a terorismus Julia Rushchenková. Podle britských médií tak bude záležet i na akcionářích a zadavatelích reklamy, jestli Google a spol. donutí k ráznějšímu postupu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue