The Sunday Times: Němci a Francouzi chtějí kvůli Lisabonu odstranit Klause

Zatímco prezident Václav Klaus napíná Evropu oddalováním podpisu Lisabonské smlouvy, unijní diplomatické soukolí se dává do pohybu. Britský list The Sunday Times uvedl, že německá a francouzská diplomacie uvažuje o tom, jak odpor českého prezidenta obejít. Třeba jeho sesazením.

Prezident Václav Klaus se rád setkává s odpůrci Lisabonské smlouvy. Prolisabonští evropští politici mu někdy vyčítají, že na ně si čas neudělá. Podle The Sunday Times se mu například nemohli nedávno dovolat do Albánie. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Václav Klaus zůstává po opakovaném irském referendu a podpisu smlouvy polským prezidentem Lechem Kaczynským posledním, jehož souhlas zbývá.

Zatím smlouvu ale podepsat nemůže, musí vyčkat, jak o ní rozhodne Ústavní soud, k němuž ji dala skupina senátorů z ODS. - čtěte také Polský prezident podepsal Lisabonskou smlouvu

I tak už ale český prezident oznámil, že pod smlouvou musí přibýt dvě věty týkající se Listiny základních práv EU. Mají fungovat jako pojistka proti zpětnému zpochybnění Benešových dekretů.

KLAUSŮV TAJEMNÍK ÚTOČÍ NA TOPOLÁNKA

Bývalý vláda znala Klausovy výhrady, tvrdí Jakl

The Sunday Times napsaly, že jeho poznámky vzbudily v Evropě pobouření. "Němečtí a francouzští diplomaté v rozhovorech s jejich českými protějšky naznačili dvě cesty k odstranění překážky jménem Klaus: sesadit ho, nebo změnit ústavu, aby zmizelo jeho právo (smlouvu) neschválit," uvádí list.

Vydrží Klaus do referenda v Británii?

Česká ústava neumožňuje prezidentovi smlouvu odmítnout navzdory souhlasu parlamentu. Neříká ale, do kdy ji musí podepsat. Pokud by Klaus odolal tlakům na podpis až do britských voleb, které zřejmě vyhrají konzervativci, dostali by zřejmě euroskeptičtí Britové možnost smlouvu odmítnout v referendu. Lisabon by tím padl.

"Pokud prezident brání demokratickému procesu a oponuje rozhodnutí parlamentu, stejně jako vůli lidí, dostává se za hranu zákona a bude muset čelit důsledkům," citují The Sunday Times nejmenovaného německého diplomata.

O odvolání Václava Klause z úřadu uvažuje i Strana zelených. Ta má nicméně ve Sněmovně jen čtyři zákonodárce, v Senátu nikoho. - čtěte Zelení: Je čas odvolat Klause, překračuje mantinely ústavy

ČLÁNEK 65 ÚSTAVY čr:

"Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt."

Jenže zpátky k ústavě: sesazení prezidenta je možné jen na základě obvinění z velezrady. A to není moc pravděpodobné.

V Bruselu se proto hovoří i o možnosti vyloučení Česka z EU. Senátor Jiří Oberfalzer z ODS ostatně už dříve řekl, že podobnou úvahou se zabýval i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Úvahy o vyloučení některé členské země se tu a tam objeví, v praxi by to ale bylo značně obtížné, ne-li nemožné.

Už kvůli tomu, že by všichni, kteří by o tom rozhodovali, museli vzít v potaz, že mají v rukou precedens, který se může někdy v budoucnu týkat jejich vlastní země.

Proto někteří eurooptimističtí politici - opět například z Německa a Francie - uvažují o scénáři "dvourychlostní Evropy", podle kterého by se jádro Unie zintegrovalo ještě úžeji pomocí nějaké další smlouvy. A "problémové" země - třeba Spojené království, Irsko nebo Česko - by patrně zůstaly na okraji sjednocené Evropy, bez možnosti činit zásadní politická rozhodnutí.