Česko i Polsko, v nichž mají základny stát, jsou podle The Economist v Evropě nejvíc atlanticky vyprofilované země. Vládám se ale nedaří získat na svou stranu voliče.
První selhání je podle listu na straně Spojených států: "Amerika jednala se svými spojenci s arogantní přezíravostí. Diplomatické nóty, ve kterých žádala o základny, dokonce přišly s přiloženými předpřipravenými odpověďmi."
Zástupce vlády pro protiraketovou obranu Tomáš Klvaňa existenci připravených odpovědí popírá. "Nic takového jsem nikdy neslyšel. O aroganci Američanů nemůže být řeč, oni se chovají velmi slušně," řekl iDNES.cz.
USA mají údajně rezervy i v komunikaci. "Čechy znepokojují zdravotní rizika plynoucí z radaru. Amerika předávala kupodivu pomalu technické informace, které mohly tyto obavy rozptýlit," píše The Economist.
Nit nezůstala suchá ani na české vládě. "Vláda v Praze to zpackala," nebere si týdeník servítky. Topolánkův kabinet podle něj působí dojmem, že si chce koupit starosty přilehlých obcí, a radaru neprospívá ani reminiscence na sovětská vojska i neochota poskytovat přímé odpovědi.
Špatným tahem bylo podle The Economist jmenování Klvani, který má radar vysvětlovat. "Vládní zástupce pro radar Tomáš Klvaňa kdysi lobboval za tabákový průmysl, což není dobrý základ pro přesvědčování lidí o bezpečnosti," napsal list.
"To vůbec nebudu komentovat. S žádným redaktorem z The Economist jsem nemluvil a nepovažuji to za seriózní žurnalistiku," ohrazuje se Klvaňa.
The Economist v závěru tvrdí, že citlivější diplomacie by mohla změnit veřejné postoje, ale dvě zásadní otázky se tím neřeší. "Jedna zní, zda by protiraketová obrana, vysoce zisková pro investory, ve skutečnosti fungovala. A druhá, proč dělá Rusko takový povyk."
