Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Washington zvažoval, že ve válce o Falklandy pomůže Argentině

  15:47aktualizováno  15:47
Britský Národní archiv opět vydal několik svých tajemství. Odtajněné spisy se tentokrát týkají hlavně války o Falklandy z jara 1982. Tehdejší premiérka Margaret Thatcherová se podle dokumentů o invazi dozvěděla těsně před jejím vypuknutím a Američané zvažovali, že Buenos Aires varují před britskou odvetou.

"Nikdy bych neočekávala, že Argentinci vtrhnou na Falklandy. Bylo by hloupé to udělat, a jak události ukázaly, bylo hloupé o tom jen uvažovat," svěřila se po britském vítězství ve válce o Falklandy Margaret Thatcherová.

Psal se říjen 1982, od války o Falklandské ostrovy uplynuly sotva čtyři měsíce a Lord Oliver Franks s dalšími členy čerstvě vytvořené Kontrolní komise si Železnou Lady pozval, aby za zavřenými dveřmi svědčila o nedávné vojenské operaci, která stála život 255 britských vojáků.

Vyšetřování mělo prověřit, jestli kabinet hrozbu argentinské invaze na ostrovy nepodcenil. "Mohu říct, myslím, že to byl nejhorší okamžik v mém životě," zavzpomínala tehdy premiérka na okamžik, kdy se o argentinské agresi dozvěděla.

Válka o Falklandy

2. dubna 1982: Argentinští vojáci vpadli na Falklandské ostrovy. Krátce poté zabrali i další britská území v Atlantiku včetně Jižní Georgie

5. dubna: Britské námořnictvo vyslalo k ostrovům přes sto lodí.

25. dubna: Britské síly znovu získaly JIžní Georgii

2. května: Britové potopili argentinský křižník General Belgrano, zemřelo 320 námořníků

21. května: Tři tisíce britských vojáků se začaly vyloďovat v jižní části Falkland.

14 června: Argentinští vojáci se vzdali. Britové vstoupili do přístavu Stanley, hlavního města ostrovů.

Během konfliktu zemřelo 255 britských vojáků a tři civilisté. Na argentinské straně zemřelo přes 650 lidí.

Zdroj: BBC

Záznamy jejího svědectví dlouhá léta patřily k utajovaným tajemstvím. Letos však uplynulo třicet let od chvíle, kdy Británie vyslala ke svým zámořským oblastem v Atlantiku válečné lodě, takže Národní archiv mohl podle zákona uvolnit řadu dosud pečlivě střežených dokumentů i soukromých poznámek politických činitelů.

Z dokumentů vyplývá, že konzervativní britská premiérka se o plánu Buenos Aires zmocnit se souostroví dozvěděla až 31. března 1982, tedy pouhé dva dny před invazí. Strohou informaci jí předaly tajné služby.

"Té noci mi nikdo nemohl říct, jestli můžeme Falklandy získat zpátky. Nikdo. Nevěděli jsme to - prostě jsme to nevěděli," dodala a stejně komisi odpověděl i bývalý ministr zahraničí Lord Carrington, který krátce po invazi rezignoval. Také jeho odchod Thatcherovou šokoval.

Až do osudného 2. dubna 1982 většina Britů skutečně nepředpokládala, že by Argentina naplnila své hrozby a vydala se k ostrovům, kterým se na jihoamerickém kontinentu odedávna říká Malvíny a na které si Buenos Aires dodnes dělá nárok.

Pouze úředníci z ministerstva obrany znervózněli a 26. března oznámili premiérce, že je třeba vytvořit záložní plán pro případ, že by argentinští generálové skutečně nakázali vpád na řídce obydlené ostrovy. Thatcherová však jejich varování nevzala vážně. O několik dnů později ji Argentinci přesvědčili o opaku.

Reagan: Margaret, vyhni se naprostému ponížení

Podle dokumentů se mohla válka pro Británii vyvíjet daleko hůř. Vyšlo najevo, že USA chtěly v polovině dubna Argentinu varovat, že Británie hodlá získat zpět ostrov Jižní Georgie. A to mohlo pro Spojené království znamenat katastrofu.

Kdyby tehdy zhruba 140 argentinských vojáků na ostrově vědělo o chystané operaci, Britové by ostrov zřejmě tak snadno nezískali. A podle analytiků mohli dokonce utrpět pořádný debakl. Britové ani Američané totiž netušili, že Argentinci mají v blízkých vodách ponorku Santa Fe. Jihoameričané také údajně plánovali letecké útoky.

S plánem varovat Buenos Aires přišel tehdejší americký šéf diplomacie Alexander Haig. Chtěl tak ukázat vojenské juntě v Argentině, že USA v tomto sporu bude neutrálním hráčem. S návrhem však ostře nesouhlasil tehdejší britský velvyslanec ve Washingtonu. Podle záznamů, které citoval britský list The Daily Telegraph, byl zděšen a varoval, že by to mohlo vést k devastujícím útokům na moři i ve vzduchu.

Fotogalerie

Dokumenty také ukazují, že americký prezident Ronald Reagan opakovaně přesvědčoval Thatcherovou, aby se snažila s Argentinci vyjednat smír a zachránila si tak tvář před "naprostým ponížením".

Washington se obával, že podpora bývalé koloniální velmoci by nabourala jeho vztah s Latinskou Amerikou. Thatcherová ustoupit odmítla a Reaganovi v nočním telefonátu dne 31. května 1982 řekla, že "nebude uvažovat o příměří poté, co byly ztraceny vzácné britské životy".

Šarvátky o drobné ostrovy v Atlantiku trvají už více než sto let. Nehostinné souostroví patřilo od roku 1820 Argentině, ale v roce 1833 se jich zmocnili Britové. Spor znovu ožil letos na jaře, kdy si obě země připomínaly třicáté výročí války o ostrovy.

Malvínská karta slouží především populistické argentinské prezidentce Cristině Kirchnerové, která ji neváhá kdykoli vytáhnout. A má v tom velkou podporu svých jihoamerických kolegů. Například venezuelský prezident Hugo Chávez jí před časem slíbil, že kdyby se o ostrovy měla znovu strhnout válka, může počítat s jeho pomocí (více zde).

I proto se obyvatelé Falklandských ostrovů rozhodli uspořádat v polovině příštího roku referendum o svém politickém statusu. "Nemám pochybnosti o tom, že lidé na Falklandách si přejí, aby ostrovy zůstaly samosprávným zámořským územím Spojeného království," řekl v červnu představitel tamní správy Gavin Short, jenž doufá, že tak spory konečně ustanou (více o referendu zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.