Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé jsou frustrovaní, zásahů bohužel bude více, říká těžkooděnec

  17:55aktualizováno  17:55
Zasahoval proti radikálům, ale také pomáhal při povodních nebo pátral po pohřešovaných. Těžkooděnec Milan Čižmár exkluzivně pro MF DNES a iDNES.cz poodhaluje zákulisí práce moravskoslezské speciální pořádkové jednotky.

Milan Čižmár považuje práci policistů ze Speciální pořádkové jednotky za fyzicky i psychicky velmi náročnou. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Jsou velebeni i proklínáni, každopádně však budí respekt. Policisté z ostravské Speciální pořádkové jednotky zasahují v celé České republice, a pojem těžkooděnci tak znají snad všichni. Jenže málokdo tuší, co všechno dělají a co při zásazích prožívají.

Podporučík Milan Čižmár, čtyřiačtyřicetiletý velitel 1. pořádkové skupiny, s rozhovorem souhlasil. "Však jsme obyčejní policisté, jen s jiným výcvikem a materiálovým vybavením," vysvětluje.

Speciální pořádková jednotka

V Moravskoslezském kraji vznikla na začátku roku 2011. Těžkooděnci jsou nasazováni například při živelných pohromách, při pátrání nebo zakročují při fotbalových utkáních nebo demonstracích.

V jejich řadách působí i specialisté, například lezci nebo potápěči. Jednotka sídlí v kasárnách ve Frýdku-Místku. Přesný počet policistů není znám, v jednotce však neslouží ani jedna žena.

Pořád říkáme policejní těžkooděnci, ale jak se vám vlastně takové označení zamlouvá?
Nevadí mi. Člověk nás pod tímto názvem zná a ví, že jsme lidé, kteří mu mohou v případě problému pomoci. Tím bych chtěl občany vyzvat, ať se žádných policistů nebojí, ať se neostýchají je oslovit. Ani těžkooděnce.

Co by měl policista ve speciální pořádkové jednotce splňovat? Myslím tím po fyzické i psychické stránce...
Kondice je velmi důležitá. Popravdě, v minulosti jsem na svůj fyzický stav až tak nedbal. Jezdil jsem sice na kole, plaval, ale jen rekreačně. Najednou jsem zjistil, že když mám někde plynule fungovat a odvést práci, tak musím být fyzicky hodně dobře připraven. A psychika? Člověk musí být stálý ve svých názorech a v tom, co dělá. Psychická stránka je mnohdy důležitější než ta fyzická. Člověk musí být srovnaný s tím, co jde dělat a jak to jde dělat. Všeobecně ale je možné říci, že je to práce pro více sportovně zaměřené policisty, věkově mladší.

Už se stalo, že by nějaký těžkooděnec akci psychicky nezvládl, lidově řečeno se složil?
Já osobně jsem za těch 33 měsíců, které má náš útvar za sebou, v rámci své skupiny nic takového neřešil, ale je pravda, že to napětí si lidé ventilují různě. Většina se odreagovává sportem. Jistě, někdy se vyčistí hlava i skleničkou něčeho ostřejšího, ale to nesmí mít vliv na práci. Také policista je jen člověk, žádný robot nebo Rambo.

A jak pracovní vypětí řešíte vy? Mluvíte třeba o práci v rodině?
Na prvním místě se nejlépe odreaguji sportem, a když mám možnost, tak utíkám z města do lesa. Když jsem byl služebně a věkově mladší, tak jsme si o pracovním zařazení doma vyprávěli. Manželka pracuje ve zdravotnictví a ze své profese měla také různé zážitky. Pak jsem se však setkal několikrát s tím, že se mými problémy trápila. Dnes to řeším tak, že řeknu: jedu do práce, budeme zhruba tam a tam, až skončím, tak se ti ozvu.

Byl jste někdy při zásahu zraněn?
Ne, já ne, ale mám kolegy, kteří byli v dlouhodobé pracovní neschopnosti například v roce 2010 po nepokojích u Bazalů po utkání mezi Baníkem a Plzní.

Zásahu v Ostravě se nakonec aktivně zúčastnily asi tři stovky policistů....

Zásah Speciální pořádkové jednotky v Ostravě proti radikálům.

Lidé vás asi nejvíce znají z různých zásahů proti rowdies či radikálům. Ale co vím, tak to je jen menší část vaší práce.
Například v poslední době jsme byli u výbuchu domu v Havířově, pomáhali pátrat po mnoha pohřešovaných, byli při povodních na Ústecku, je toho dost. Jsme prostě všude tam, kde je nás zapotřebí. Máme specialisty pro různé typy záchranných akcí, kteří jsou v případě potřeby kdykoliv nasazováni.

Takže to není tak, že když nemáte akci, tak hrajete karty a čekáte, až se někde něco semele?
To by byl sice ideální stav, ale zároveň si myslím, že by to nebylo dobré. Když se takzvaně nic neděje a ani neprobíhá výcvik, tak speciální pořádková jednotka posiluje běžnou službu. Normálně podle požadavků územních odborů pracuje tam, kde je nás zapotřebí, třeba na ulici.

Asi hodně odlišným zásahem byla pomoc při povodních na Ústecku? Co přesně jste tam dělali?
Na Ústecko nás vyjelo dvaačtyřicet asi pátý den od vypuknutí povodní, kdy bylo potřeba vystřídat tamní policisty, kteří pracovali bez odpočinku už řadu dní. Když jsme tam přijeli, tak se mi zdálo, jako kdyby zasahující lidé byli opilí. Ne, opilí nebyli, oni byli tak unavení a navenek tak působili. Proto jsem je vystřídali. Přes den jsme pomáhali s tím, co bylo zapotřebí, v noci hlídkovali, protože to začali vycházet asociálové, když budu slušný, a těm zatopeným chudákům, kteří se snažili zachránit aspoň něco, se snažili ještě cokoliv ukrást. Lidé nám byli za naši práci vděční.

Myslíte si, že bude pořádkové jednotky zapotřebí stále více?
Ano, to rozhodně. V republice je vysoká nezaměstnanost, lidé se cítí ohroženi nejen existenčně a jsou situací frustrovaní. Také jim přijde, že vymahatelnost práva není dobrá. Mám jeden příklad. Na fotbalová utkání Baníku Ostrava vyjíždí fanoušek, který má sice zakázán vstup na utkání pořádaná Českomoravským fotbalovým svazem, probační a mediační služba má s tímto člověkem spolupracovat, aby se v den zápasu hlásil na služebně, ale nefunguje to. On ví, že na stadion nesmí, ale v jeho okolí organizuje násilnosti. Navíc když hrála reprezentace, tak na stadionu byl, protože to nepořádal fotbalový svaz.

Může se stát, že těžkooděnec má v podstatě shodný názor jako ten, kdo na něj útočí?
Ano, ani policista nemusí souhlasit se vším, jak se co ve společnosti řeší. Může se stát, že s něčím i sympatizuje, ale to při zásahu nerozhoduje a ani nesmí rozhodovat.

Vypětí je při zásahu veliké, agresivita protistrany často velká. Nemáte někdy chuť si bouchnout více než musíte, kopnout?
Naší zásadou, a hodně cvičenou, je, že neoplácíme. A pokud máme být razantnější, tak jen v tom případě, že ten, proti němuž náš zákrok směřuje, nerespektuje naše pokyny. Víte, jak to dneska funguje, existují kontrolní mechanismy, média mají fotky i videa. Pak by takový policista byl vyšetřován.

Několikrát mě při sledování vašeho zásahu napadlo, že kdybyste se neobjevili, tak by se nic nestalo. Že by třeba fotbaloví fanoušci takřka v poklidu došli na stadion.
To je sice zajímavá myšlenka, ale jak bychom potom vysvětlili, že policie sice zodpovídá za veřejný pořádek a bezpečnost občanů, ale my jsme ji zkoušeli nenasadit? To by v současné době opravdu nebylo optimální. My se dlouho neukazujeme a teprve až něco hrozí, něco vyvstane, tak zakročíme. Normální člověk mezi radikály nejde. Radikálové se snaží zakrývat své obličeje, protože nechtějí být identifikováni, možná í právě kvůli svému protiprávnímu jednání. Nedělejme si však o těch klucích iluze. Viděl jsem záběry, jak fanoušci při cestě na fotbal autobusy vzali doslova útokem čerpací stanici, doslova ji vybrali. To je naprostá neúcta k pravidlům a k zákonům.

Jak dlouho vlastně člověk může u speciální pořádkové jednotky sloužit? Máte už 44 let, tím nechci nic naznačovat.
Záleží, jak na tom člověk bude fyzicky, psychicky a zejména zdravotně. Ani já si nepřipouštím, že ten věk tak letí. Když člověk pracuje s mladšími kolegy a chce s nimi držet krok, tak je to alespoň pro mne životabudič. Až mě to přestane bavit, tak to zabalím. Na odchod od policie však vůbec nemyslím. V rámci pořádkové policie je možno odejít i na jiné místo, to je ale debata na pozdější dobu.

Těžkooděnci mají v posledních měsících plné ruce práce. Zasahovali třeba v sobotu 24. srpna v Ostravě.

Autor:


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.