Turbulence na politické scéně se jasně promítly do vnímání politiky českou veřejností. Největší propad důvěryhodnosti - o osm procent - se dotkl Sněmovny a Senátu.
Zatímco v březnu poslancům věřilo 24 procent dotázaných a Senátu ještě o šest procent více, o měsíc později prořídly řady optimistů na 16, respektive 22 procent.
Lidé ztratili důvěru i v instituci vlády. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v ní věří místo březnových 33 procent pouhých dvacet.
S důvěryhodností prezidenta naopak březnový pád vlády otřásl jen pramálo. Václav Klaus si konstantně udržuje důvěru na hladině 65 procent. A to i přes náznaky Mirka Topolánka, že za pádem jeho kabinetu stojí kromě Béma a Tlustého právě on. - více o reakci premiéra čtěte zde
Ústavním institucím věří častěji lidé do 29 let s dobrou životní úrovní i úrovní vzdělání a přívrženci ODS. Kritičtí jsou naopak z velké míry důchodci, lidé s nízkými příjmy a sympatizanti komunistů a ČSSD.
Nespokojenost? Šedesát šest procent jistých
Na vavřínech by ovšem neměl usnout ani pro většinu důvěryhodný prezident. Současnou politickou situaci vnímá totiž pozitivně jen osm procent lidí, což je propad o pět procent během jediného měsíce.
Ani spokojeno, ani nespokojeno se cítí být 23 procent obyvatel. Jednoznačnou nespokojenost vyjádřily dvě třetiny dotázaných, plných 66 procent. Oproti březnu se tak řady nespokojenců rozšířily o devět procent.
