„Takováhle mrňata se nemají přetěžovat, ono v tu chvíli jim to vadit nebude, ale vrátím se jim to v dospělosti,“ napsala například pod článek o těžkých taškách čtenářka Bára Tesnerová.
„Chtělo by to naše školství dokopat do aktuálního tisíciletí a metrák učebnic pro celou ZŠ za 10-20 tisíc Kč nahradit jednou čtečkou o hmotnosti dvacet deka za litr,“ myslí si jiný čtenář Gabriel Horten.
Někteří diskutující se pozastavovali také nad nejednotným rozměrem učebnic. „To je takový problém vytvořit pro první stupeň učebnice a pracovní sešity v podobě, kdy dítě bude mít část učebnic ve škole, část pro domácí práci doma a mezi domovem a školou bude nosit pouze svačinu a pár tenkých sešitů pro předměty pro ten den?“ ptá se Lukáš Kment
„Čím výš ve škole, tím méně věcí. Na vysoké už stačila složka s volnými listy a propiska v kapse," poznamenal Lukáš Kraus.
Redakce iDNES.cz se proto škol zeptala, jestli vnímají těžké aktovky jako problém a co dělají proto, aby dětem odlehčily.
„Co se týče prvního stupně, tak děti nosí domů pouze živou abecedu, všechno ostatní nechávají ve škole. Děti mají možnost užívat dvojí učebnice. Kdo z rodičů chce, může dostat jedny učebnice domů a jedny mají ve škole, což je největší váha tašky. Pracovní sešity samozřejmě také zaberou nějaké to deka, tam záleží na organizaci práce vyučujícího ve třídě,“ říká ředitelka plzeňské ZŠ Benešova Ivana Čapíková.
Činky pro štěstí
Vypadá to, že ačkoliv školy umožňují především menším dětem nechávat si učení ve škole, spousta jich nosí zbytečnosti, které by v taškách vůbec mít nemusely.
Jaké jsou nejčastější chyby při nošení tašek? Jak vypadá ideální aktovka? Dočtete se v sobotu na iDNES.cz. |
„Někdy je problém, že v aktovce nosí víc věcí, než by skutečně potřebovaly,“ potvrzuje ředitel ZŠ Mendelova v Karviné Bohumil Zmrzlík. Na této škole mají menší děti jen čtyři učebnice, které by měly nosit, a ty jsou v sešitovém vydání. Starší děti, které už mají učiva víc, si je mohou nechávat ve skříňkách, které mají v učebnách nebo šatnách.
„Je pravda, že učebnice jsou těžké, ale každá mince má dvě strany. Většina dětí má neskonalý nepořádek v taškách a nosí věci, které mít nemusí, třeba amulety. Pomalu v aktovkách mají činky pro štěstí. I to zvyšuje hmotnost tašky. Pokud má škola zájem, může udělat dost pro to, aby se děti nevláčely s taškami,“ domnívá se ředitel ZŠ Edisonova v Teplicích Vladimír Mašek.
Některé děti jsou zase podle ředitelů líné podívat se na rozvrh na příští den a v tašce nechávají pro jistotu všechno. „Děti na 1. stupni si mohou nechávat učebnice ve škole. Jenže nesledují, co mají nosit, a radši nosí všechno. Možná jsou jen trochu pohodlnější. V takovém případě mají těžkou tašku, jinak ne,“ podotýká ředitel ZŠ Václava Havla v Poděbradech Vlastimil Špinka.
Ačkoliv děti v testu, který dělala redakce iDNES.cz, žádné zbytečnosti v taškách neměly, některé z nich připustily, že si občas nosí do školy oblíbené figurky nebo knížky.
Odbornice: Kdyby se děti víc hýbaly, víc by toho snesly
Někteří rodiče v diskusi také upozornili, že dětem spíš než nadité aktovky škodí nedostatek pohybu. V tom se shodují s odbornicí Věrou Filipovou ze Státního zdravotního ústavu.
„Záleží na tom, jak je dítě svalově vybaveno. Menší děti mají větší problém, větší děti mají vyvinutější svalový korzet a víc toho snesou. My proto doporučujeme všestranný sport,“ říká.
Podle ředitelů je to individuální - některým dětem se chce sportovat, jiné si radši nechají napsat omluvenku. Čím dál víc podepisuje uvolňování z tělocviku například Vlasta Marková, ředitelka chomutovské základní školy ve Školní ulici.
„Je to dítě od dítěte. Naše děvčata například vyhrála krajské kolo soutěže v atletice. Pak jsou děti, které se pohybu brání. Snažíme se proto ocenit každého, kdo se snaží,“ uvedla Marková.
Záleží tedy jak na přístupu učitele a na tom, co povolí dětem, aby si nechávaly ve škole, tak na dětech a rodičích, kteří by jim měli obsah tašek pravidelně kontrolovat.