Koalice se shodla na základních tezích ke služebnímu zákonu. Dál je bude rozpracovávat. Ilustrační foto

Koalice se shodla na základních tezích ke služebnímu zákonu. Dál je bude rozpracovávat. Ilustrační foto | foto: Petr Topič, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: Koaliční návrh změn služebního zákona

  • 1
Sněmovna řeší novelu služebního zákona poslanců ČSSD, která by měla výrazně změnit podmínky státních úředníků. Koalice už nyní připravuje její změnu. Zatím se dohodla na základních tezích. iDNES.cz vám přináší jejich přehled a celé znění dokumentu, na základě kterého se novela změní.

1 Koho se novela bude týkat

Služební zákon se vztahuje na úředníky ministerstva, úřadu vlády a další státní úřady jako je úřad práce.

Služební zákon se nevztahuje na ministry, premiéra, politické náměstky ministrů, kabinety ministrů a premiéra, vedoucího úřadu vlády, tiskových mluvčí a poradců ministrů a premiéra. Netýká se kanceláře prezidenta či kanceláře Sněmovny, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zákon neupravuje fungování samosprávy, tedy úředníků krajských či městských úřadů. "V platnosti zůstává zákon o obcích a krajích, na ně se vztahovat nebude. Narušit tento model by představovalo obrovské riziko," potvrdil jeden z předkladatelů novely, poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Ze zákona se chtějí vymanit také ochránci osobních údajů, statistici nebo bezpečnostní úřad (více o boji za vyjmutí nejméně sedmi úřadů čtěte zde).

2 Jaké nové funkce novela přináší

První varianta koaličního návrhu k novele služebního zákona počítá se vznikem funkce:
- generálního ředitele státní správy: jmenován vládou, volen na sedm let, podmínkou je minimálně šestiletá praxe v české státní správě, územní samosprávě nebo institucí EU, zázemí bude mít na úřadu vlády.
- státního tajemníka pro věci služby: jmenován generálním ředitelem na sedm let, musí mít šest let praxe za posledních 12 let, jmenován na základě výběrového řízení a se souhlasem ministra, zázemí bude mít na každém ministerstvu, tajemníků tedy bude tolik, kolik bude rezortů. Jmenuje všechny úředníky na svém úřadě.
- personálního ředitele.

Druhá varianta počítá ještě navíc se vznikem funkce odborného státního tajemníka: jmenován státním tajemníkem pro věci služby na dobu neurčitou, musí mít šest let praxe za posledních 12 let, vybere ho komise, jde o původní ředitele sekcí a odborné náměstky, podle novely by každý úřad mohl mít maximálně šest odborných tajemníků.

Koaliční návrh hovoří také o funkcích ředitelů odboru (vybraných v řízeních ze státních zaměstnanců) a o vedoucích oddělení (vybraných ve dvoukolovém řízení).

Úředníci se středoškolským vzděláním budou mít označení "referent", s vysokoškolským "rada". Tito úředníci budou mít pracovní smlouvu na dobu neurčitou, vybíráni budou na základě otevřeného řízení.

Dokumenty ke služebnímu zákonu

Teze má rozpracovat skupina složená ze zástupců politických stran a úřadu vlády. Koalice slibuje, že dá prostor i připomínkám opozice, odborům, neziskovým organizacím a správním úřadům.

3 Vznik nového úřadu

Podle novely byl mělo při úřadu vlády vzniknout Generální ředitelství státní správy. To by mimo jiné dohlíželo na dodržování služebního zákona nebo by připravovalo systém odměňování státních úředníků. Bylo by také odvolacím orgánem v případě, že by úředník třeba nesouhlasil se zařazením do platové třídy.

"Generální ředitelství  představuje druhou instanci odvolání. To znamená, že v první instancí je státní tajemník, v druhé generální ředitelství. Jde o stupňovitou ochranu," uvedla Kateřina Valachová, náměstkyně ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera.

4 Nová definice funkce úředníka, odměňování

Podle koaliční dohody by se uchazeč o úřednický post po výběrovém řízení stal čekatelem. To by znamenalo, že by pobírat 80 procent tarifního platu. Do půl roku by čekatel musel složit úřednickou zkoušku. Pokud u ní propadne, má na ni ještě jeden pokus. Po složení zkoušky vstupuje do služebního poměru, ve kterém má nárok na tarifní plat a zastropovanou odměnu (maximálně 20 procent ročního příjmu).

Novela by měla zavést nové platové tarify. Koalice zatím váhá, zda by se tarify měly odvodit od průměrné mzdy v ČR, nebo průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru.

5 Úřednická zkouška

Její obsah určí generální ředitelství. Zahrnovat bude oblasti služebního zákona, etického kodexu, Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, znalosti ohledně EU, veřejných financí, veřejné správy a komunikace, uvádí koaliční dokument (viz box, teze koaliční dohody k pozměňovacímu návrhu).

Koalice také chce, aby se do přípravy vzdělávání zapojila Policejní akademie, což je státní vysoká škola v Praze. Její upřednosťnování ale kritizují opoziční poslanci z ODS a TOP 09.

6 Účinnost novely

Koalice počítá, že generální ředitelství vznikne k 1. červenci letošního roku, státní tajemníci pro věci služby začnou fungovat od 1. ledna 2015, ředitelé odborů a vedoucí oddělení by měli začít v novém pojetí fungovat od 1. července 2017.

Koalice se zatím dohodla také na tom, že všichni stávající zaměstnanci státu složí úřednickou zkoušku. Pokud se tak nestane do 31. prosince 2016, druhá varianta hovoří o 31. prosinci 2017. Všichni vedoucí pracovníci by pak nově měli projít výběrovým řízením do 30. června 2015 nebo 30. června 2017.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video