Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krutá cena zlata: dvanáctileté prostitutky a děti zmrzačené rtutí

  19:45aktualizováno  19:45
Zeptali jste se někdy sami sebe, odkud pochází zlato, ze kterého je třeba váš snubní prsten nebo součástky ve vašem notebooku? S velkou pravděpodobností pochází také z nelegálních dolů, kde v bídných podmínkách pracují i děti. V Ghaně jsou takových dolů stovky.

Dělníci zlato prodávají místním překupníkům za 20 až 60 procent reálné výkupní ceny. | foto: Tereza Hronová, Člověk v tísni

Dvanáctiletá Salamatu nese na hlavě těžkou plechovou nádobu s plastovými sáčky s vodou, které na ostrém slunci prodává za pár drobných dělníkům. Přes hluk ani není slyšet, kolik si za občerstvení říká. Na dece spí její mladší bráška – vypadá, jako by si na řev strojů, prach a ostré slunce už zvykl. Děti doprovází svoji matku do práce a prodejem vody se snaží přilepšit rodinnému rozpočtu.

Takhle se v Ghaně zbohatnout opravdu nedá. "Otec jim umřel, a tak na školu ani nemůže pomyslet," říká její starší kamaráda, která také nosí na hlavně litry vody a ještě má na zádech v šátku uvázané miminko. "Navíc tu býváme od pěti hodin ráno do šesti do večera, dokud tu jsou těžaři," dodává.

V dole pracuje i matka Salamatu. Zrovna tlačí kusy mokrého jílu do stroje, v řídké nadrcené hlíně pak bude hledat drobná zrníčka zlata. "Nemáme otce, a tak musím vydělat něco i já. Od svých osmi pracuji v galamsey," svěřuje se lámanou angličtinou Salamatu. Galamsey znamená "sebrat a prodat" a výraz označuje tisíce malých povrchových dolů, jako tento, který leží asi dvě hodiny jízdy od města Kumasi. Vznikl  před rokem jako "vedlejší produkt" nedalekého obřího dolu, kde těží americká globální firma.

Fotogalerie

Ilegální povrchové doly vznikají napříč celou Ghanou v blízkosti oficiálních dolů nebo řek. Od roku 2008 se zdvojnásobila cena zlata a v Africe, Asii a Střední Americe odstartovala další vlna zlaté horečky. Mezinárodní nezisková organizace Solidaridad tvrdí, že v Ghaně v těžařství pracuje přes jeden milion lidí a zajistí tak 30 procent zisku z národního exportu.

Rakovina z toxické rtuti

Registrovaných malých dolů je podle Solidaridad 600, v zemi je ale násobně více těch nelegálních. Tisíce pracovníků jsou děti, které stejně jako Salamatu často nedokončí ani základní školu. Používají nebezpečné nástroje, chemikálie, obstarávají celodenně jídlo a pití pro dělníky. Těžba je zdaleka nejnebezpečnější formou dětské práce. Kromě závalů, udušení a úrazů jsou děti vystaveny i otravám těžkými kovy. 

Výzkumy prokázaly, že děti pracující v dolech mají v moči až desetinásobek a v krvi až stonásobek povolené hladiny rtuti. Trpí tedy těžkou otravou, což má za následek vážné postižení nervového systému, selhání ledvin nebo i smrt.

"Chceš vidět zlato?" ptá se mě usměvavý kluk. Když kývnu, tak začne obracet kapsy. Z kapesníku opatrně vyndá miniaturní kousek žluté hmoty. Není větší než půlka pšeničného zrna. Ernestovi je 19 let, nebo to alespoň tvrdí. Těží tu i mladší chlapci, což Ernest nepopírá: "Ti, kterým ještě nebylo osmnáct, tak ti si tady vydělávají zhruba stejně," říká.

Férové zlato

Organizace Solidaridad se snaží povrchové doly zformalizovat, propojit je přímo s evropskými trhy a přesvědčit západní firmy, aby informovaly své zákazníky o dodavatelských řetězcích. V současnosti sice existuje etické zlato se známkou Fairtrade a Fairmined, ale tvoří jen velmi malý zlomek na trhu. Je přitom jen o zhruba 10 procent dražší než běžné zlato.

"Poptávka po certifikovaném zlatu je, ale zatím se takové  těží jen v Latinské Americe. Podle našich odhadů bude za 15 let na trhu jen asi 5 procent certifikovaného férového zlata. Máme před sebou ještě hodně práce,“ říká Wilbert Petty Brentum. Zda bude ekologicky a eticky těžené zlato k dostání také v České republice, závisí do značné míry na každém z nás.

"Pokud se budeme ve zlatnictvích a obchodech s elektronikou ptát, odkud je použité zlato a jak firma zaručí, že je netěžily děti, dříve či později se to odrazí v nabídce, tak jako například ve Velké Británii. Do certifikace pak bude zapojeno i stále více afrických dolů," dodává Pavla Jebili Začalová.

Dětské horníky ohrožuje hluk, prašné prostředí, ale hlavně chemikálie. "Při těžbě zlata se využívá rtuť. Je vysoce toxická a usazuje se v těle. Způsobuje onemocnění kůže, leukémii, rakovinu atd. Navíc proniká do vody a půdy a místní ji konzumují třeba v rybách," popisuje nebezpečí Wilbert Petty Brentum z ghanské pobočky Solidaridad. Ta se mimo jiné snaží zlepšovat podmínky v ilegálních dolech.

Například usiluje o to, aby těžaři používali ochranné pomůcky. Ernest nemá pořádné boty, je svlečený do půl těla a o rukavicích, špuntech do uší nebo helmě se mu ani nezdá. "Je to moje první práce. Až si vydělám peníze, tak chci dokončit střední školu a začít s podnikáním. Chtěl bych prodávat mobilní telefony," říká Ernest, který si prý v přepočtu vydělá asi 150 korun denně.

Rychlé peníze a prostituce

V dolech bují prostituce, prodávají se zde i dvanáctileté dívky. "V dolech je velkým problémem zvýšená nákaza virem HIV, což také nasvědčuje obchodování se sexem,“ říká Wilbert Petty Brentum.

To potvrzuje i Pavla Jebili Začalová, koordinátorka kampaně Stop dětské práci z Člověka v tísni: "Problém vysoké míry dětské prostituce mezi horníky a těžaři je rozšířený zejména v neformálních, maloplošných dolech. Výzkum v tanzanské těžební oblasti Mirerani například ukázal, že až dvě třetiny mladých dívek se těžařům prodávají občas a celá pětina se tak živí na plný úvazek. Často nejde o peníze, ale odměnu ve formě jídla nebo oblečení.“ 

Povrchové doly také devastují místní přírodu, toxická rtuť nevratně znečišťuje vodu a půdu. Vytěžené zlato nezůstává většinou v Ghaně. Dělníci, jako je Ernest a Yusif, ho prodávají místním překupníkům za 20 až 60 procent reálné výkupní ceny. Ti pak drahý kov prodají západním společnostem. "Nikdo ale pořádně neví, kde zlato končí. S velkou pravděpodobností těžaři včetně dětí pracují pro to, aby fungovaly notebooky a mobilní telefony prodávané také v Evropě," vysvětluje Bentum.

Kumasi, Ghana

Kumasi, Ghana

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.