Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ghana hledala spásu v ropě. Západní těžaři však přinesli zkázu rybářům

  20:27aktualizováno  20:27
Africká Ghana očekávala po roce 2007 s příchodem ropných společností ze Západu raketový ekonomický růst. Statisíce barelů ropy už stačily odplout od pobřeží, blahobyt obyčejných Ghaňanů je však stále v nedohlednu. Nejvíce těžařským byznysem trpí místní rybáři, kteří se už kvůli chabým úlovkům poohlížejí po jiné práci.

Prázdné sítě jsou pro rybáře z Ghany v poslední době čím dál častější. | foto: Profimedia.cz

Obchodníci v ghanském přístavu Sekondi-Takoradi netrpělivě čekají na příjezd barevných rybářských lodí. Když konečně dorazí, začne shon, který nemá daleko do pouličních šarvátek. Každý si chce uzmout část úlovku. Před deseti lety byly sítě plné ryb a na každého se dostalo. Dnes je úlovek mnohem skromnější. „Úlovky šly (v posledních letech) drasticky dolů,“ potvrzuje Emmanuel Nii Botchway z ghanské Pobřežní rybářské asociace. Co za radikální pokles úlovků může? Rybáři se shodují – těžba ropy u pobřeží.

Ghanské ropné pole s názvem Jubilee bylo objeveno v roce 2007 asi 60 kilometrů od pobřeží, uvádí server Offshore Technology. Jednalo se o největší takový africký objev od začátku třetího tisíciletí. Vidina ohromných zisků pochopitelně přilákala k pobřeží Ghany ropné společnosti z USA a Spojeného království. Denně zde nyní z mořského dna čerpají na 85 tisíc barelů ropy, píše server Deutsche Welle.

Objevení ropných ložisek mělo být pro Ghanu požehnáním, které slibovalo obrovské investice a raketový růst tamní ekonomiky. Země se mohla lehce poučit z chyb Nigérie a dalších afrických států produkujících ropu. Slíbil to i tehdejší prezident Ghany John Atta Mills. Podle zákona o hospodaření s příjmy měly být všechny platby zahraničních ropných společností směřujících do státní kasy veřejné. Tři čtvrtiny z příjmu měly jít do státního rozpočtu, zbytek vláda plánovala uložit do fondu rezerv.

Těžba v nejstarším národním parku v Africe

Těžaři si brousí zuby i na další ropná ložiska na území Afriky. Zřejmě největší kontroverzi přinesly plány britské společnosti Soco, kterou lákají ložiska v národním parku Virunga v Kongu. Virunga sousedí s národními parky Volcanoes ve Rwandě a Ruwenzori v Ugandě. Mezi mnoha slavnými národními parky má však výsadní postavení. Založen byl totiž už v roce 1925, a platí tak za vůbec nejstarší národní park v Africe. V roce 1979 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO a od roku 1994 je i na seznamu světového dědictví v ohrožení z důvodu následků válečných konfliktů a vzrůstajícího počtu lidí, kteří žijí v jeho okolí, kácí lesy a loví zvěř (více o plánované těžbě v parku Virunga se dočtete zde).

Skutečnost je však poněkud odlišná. S nástupem prezidenta Johna Mahamy v roce 2012 byly peníze ropných společností investovány do projektů, o kterých se platná legislativa vůbec nezmiňovala a ze kterých těžili místo obyčejných lidí hlavně politici. 

Pod tlakem nespokojenosti občanů vláda v roce 2013 schválila zákon, který měl zajistit podporu ghanských firem a rekvalifikaci pracovníků pro těžařský sektor. Pokrok však je stále příliš pomalý a obyčejní Ghaňané místo profitu kvůli ropnému průmyslu spíše tratí. Zahraniční firmy tvrdí, že situace je jen dočasná a po rozjetí těžby půjde do ghanské státní kasy až miliarda amerických dolarů ročně (asi 20 miliard korun).

Zákaz lovu u věží a absence lokalit pro rybolov

Rybáři však na sliby těžařů neslyší. Ropné věže rozeseté u pobřeží jim totiž ruinují obživu, které mnozí z nich zasvětili život. Na rybolovu je podle statistik závislých asi 2,4 milionu Ghaňanů, píše server The Guardian. Vývoz rybích produktů do zahraničí přináší místním rybářům asi 60 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) za rok.

Prvním a nejzjevnějším problémem pro rybáře je přesun ryb do jiných oblastí kvůli hluku z ropných plošin. Nebezpečí pro rybáře však skrývají i zásobovací lodě a obří tankery, které stále častěji narážejí do malých rybářských lodí. Zejména v noci, kdy se na moře vydává většina rybářů, jde o život. „Naše lodě mají jen malé lucerny, které se snadno ztratí i při lehkém dešti,“ vysvětluje jeden z rybářů.

Rybaření je také zakázáno v okruhu 500 metrů od těžebních věží. „U pobřeží Takoradi je jich (věží) asi 40 až 50. Můžete si domyslet, co to znamená pro rybáře,“ uvedl Botchway. Rybářům mnohdy nezbývá nic jiného, než tento zákaz porušit. Nikdo z nich zatím nebyl kvůli přestupku zadržen, pobřežní stráž však má jiné metody, jak je od věží odehnat. „Někteří rybáři se nám svěřili, že na ně vylévali horkou vodu jen proto, že vstoupili do (zakázané) oblasti,“ vysvětlil Botchway

Před deseti lety byly sítě plné ryb a na každého se dostalo. Dnes je úlovek...

Před deseti lety byly sítě plné ryb a na každého se dostalo. Dnes je úlovek skromnější.

Barevných lodí v přístavu Sekondi-Takoradi je stále stejně, úlovků však rapidně...

Barevných lodí v přístavu Sekondi-Takoradi je stále stejně, úlovků však rapidně ubývá.

Podle Kyei Yamoaha, koordinátora přírodních zdrojů organizace Friends of the Nation, je hlavním problémem to, že u pobřeží Ghany neexistují žádné chráněné oblasti určené výhradně pro rybolov. Yamoaha navíc varuje, že v budoucnu může být ještě hůře. „Zákony, které se nyní připravují, mají povolit vstup těžařských společností v podstatě kamkoli. To může potenciálně vést k absolutnímu kolapsu ghanského rybolovu. Zejména v západních regionech. Rybáři tak budou nuceni k hledání jiné obživy,“ myslí si Yamoaha

Náklady na život rostou

Rozmach těžařského průmyslu se pochopitelně nedotkl pouze samotných ložisek na dně oceánu, ale i pevniny. Z klidného Takoradi se s příchodem zahraničních firem stalo pulzující město s vysokými náklady na život. „Život je zde mnohem obtížnější od té doby, co tady našli ropu,“ myslí si taxikář Samul Kquayson.

Ve městě zdražilo v podstatě vše od školních poplatků po nájmy. „Nájem za jednu jedinou místnost je nyní tak vysoký, že lidé ztrácejí střechu nad hlavou. Majitelé chtějí, aby u nich bydleli bohatí lidé, kteří pracují pro ropné společnosti,“ vysvětluje Obeng Seth, který v Takoradi žije už deset let.

Ropné pole Jubliee je vlajkovou lodí britské společnosti Tullow Oil, která se zaměřuje na těžbu ropy a plynu na území Afriky. Společnost podle svých slov v rozvojových zemích nabízí stipendia pro nadané studenty. Ve dvojici lokálních ghanských rozhlasových stanic pak představitelé Tullow Oil pravidelně ubezpečují rybáře, že se nemají čeho bát.

„Tohle všechno jsou projekty, které mají ukázat, že ropné společnosti dbají i na sociální otázky,“ vysvětluje Botchway. „Naše rybářské sítě však nadále zůstávají prázdné,“ dodává jedním dechem.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.