Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Těžaři ničí v Rusku nedotčenou přírodu. Ropné laguny zaplavují krajinu

  20:54aktualizováno  20:54
Ruský ropný průmysl je jedním z pilířů státního rozpočtu. Nedokonalá infrastruktura však má nedozírné následky na životní prostředí. Trpí zejména odlehlé regiony, které se až do nedávna mohly chlubit nedotčenou přírodou. Úniky ropy zde způsobují problémy i místním lidem, u kterých podporují rozvoj chronických onemocnění.

Jedná se o více než dvojnásobné množství ropy, než vytekla do vod Mexického zálivu při nehodě vrtné plošiny Deepwater Horizon | foto: Greenpeace

Autonomní Komijská republika se nachází na severovýchodě evropské části Ruska. Ve světě proslula coby krajina nádherné a člověkem jen výjimečně ovlivněné přírody. Do ciziny se však téměř nedostává druhá tvář tohoto regionu. Tvář plná poničeného životního prostředí a rozsáhlých úniků ropy, která devastuje místní biotopy.

Region je protkán několika tisíci kilometry podzemních ropovodů pochybné kvality, které kvůli prosedání praskají. Podle ministra životního prostředí Sergeje Donskoje vyteče do volné přírody po celém Rusku na 1,5 milionu tun ropy ročně. Jen pro srovnání, jedná se o více než dvojnásobné množství ropy, než vyteklo do vod Mexického zálivu při nehodě vrtné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 (více o tehdejší ekologické katastrofě se dočtete zde).

Podle ochránců životního prostředí je největším problémem zastaralá infrastruktura a laxnost ropných společností při opravách ropovodů. Na 60 procent všech potrubí podle průzkumů vykazuje větší či menší poškození. Pro ropné firmy je nejjednodušší případné netěsnosti opravit a ropné laguny v jinak panenské přírodě zaházet zeminou či je svést do uměle vytvořených kanálů a příkopů.

Komijská republika se nachází na severovýchodě evropské části Ruska

Komijská republika se nachází na severovýchodě evropské části Ruska

„Ropovody už jsou nadneseně řešeno velmi obnošené, jsou tu už od dob Sovětského svazu,“ vysvětluje koordinátor výzkumu organizace Greenpeace Vasilij Jablokov. „Ropné společnosti si již začínají uvědomovat, že kvůli nim přicházejí o mnoho ropy a začínají je vyměňovat. Je to ale k smíchu, potřebují toho udělat mnohem více,“ dodává.

Tisíce havárií a laxní přístup těžařů

Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu tvoří až polovinu ročního státního rozpočtu Ruska, uvádí server The Guardian. Daní je devastace životního prostředí. Ruský státní statistický úřad v roce 2014 evidoval na 11 700 havárií na ropovodech a plynovodech. Pokud tuto statistiku porovnáme například s Kanadou, bude Rusko jasným poraženým. V Kanadě totiž za stejné období zaznamenal pouhých 133 událostí. Při pěti z nich pak byl někdo zraněn.

Komijská republika je nadneseně řečeno výkladní skříní toho, jak nedokonale ruský ropný průmysl funguje. První vrty zde otevřeli už v roce 1745. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století zde sovětský režim odstartoval moderní éru těžby ropy a zemního plynu. Centrem průmyslu je město Usinsk. Žije zde asi 39 tisíc lidí. Zdejší ropná pole vlastní společnost Lukoil, která koupila licenci na využívání zdejších zdrojů od firmy KomiTEK v roce 1999.

Životní prostředí zde však devastují rozsáhlé úniky ropy
Komijská republika se může pyšnit nádhernou přírodou

Bez ohledu na vlastníka zdejší naleziště a ropovody, které z něj míří dále do Ruska, zažily mimo menších úniků také velké nehody. V roce 1994 nedaleko Usinsku prasklo jedno potrubí a do přírody z něj vyteklo podle nejmírnějších odhadů na 60 tisíc tun ropy. Podobné incidenty se odehrály i v letech 2013, 2014 a 2015.

Pracovníci Greenpeace v roce 2014 objevili v Komijské republice 201 míst, kde byl patrný únik ropy. Společnost Lukoil však tvrdila, že problémy na ropovodu nalezla jen v 67 případech na inkriminovaných místech. Aktivisté však pořídili fotografie úniků na všech navštívených místech. Mluvčí Lukoilu Sergej Makarov uvedl, že v rámci aktuálního programu firma zlikvidovala více než 50 nedostatků.

Reportéři serveru The Guardian byli u části likvidací a popsali, že do dokonalosti má práce techniků Lukoilu daleko. Laguny ropy byly v podstatě pouze svedeny do improvizovaných kanálů a nadále tak znečišťovaly okolí.

Dopady na zdraví lidí

Mimo životního prostředí mají úniky ropy také velké dopady na místní obyvatele. Výsledkem jsou znečištěné vodní zdroje, otrávené ryby a prudký nárůst chronických onemocnění. Ve vesnici Ust-Usa lékaři zaznamenali například rozvoj nemocí centrálního nervového systému. V roce 1995 zde u dospělých registrovali 25 případů, v roce 2009 už 70. U pacientů pod 18 let pak toto číslo vyšplhalo dokonce na 254.

Region je protnut stovkami kilometrů podzemních ropovodů pochybné kvality, které praskají.
Komijská republika se může pyšnit nádhernou přírodou

Podle Makarova Lukoil do opatření proti poškozování životního prostředí investoval již 20 miliard rublů (přes sedm miliard korun) a v letošním roce plánuje opravu 370 kilometrů ropovodů a plynovodů z celkové délky sedmi tisíc. Společnost v roce 2015 přiznala pouhých pět úniků ropy. I Makarov však přiznává, že ve skutečnosti jich mohlo být víc. „Někteří naši zaměstnanci úniky nehlásí, protože by ukazovali na špatnou kvalitu jejich práce,“ sdělil Makarov.

Zapomněl však dodat, že Lukoil plánuje v oblasti také rozšíření těžby na 21,5 milionu tun v roce 2019. Aktuálně přitom těží 15,8 milionu tun. V květnu letošního roku proti tomuto záměru protestovalo asi 50 obyvatel vesnice Ust-Usa.

„Neříkáme ropným společnostem, aby odsud odešly. Jde nám jen o to, aby těžily způsobem, který nám nebude znečišťovat vodu a ovzduší,“ vysvětluje místní učitelka biologie Jekatěrina Djachková. Přiznává, že místní lidé jsou na těžařských společnostech závislí. Mnoho z nich by jinak bylo bez práce.

Autor:
Témata: Greenpeace, Lukoil


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.